Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Výpověď už i za porušení pravidel pracovní neschopnosti

Výpověď dostane brzy zaměstnanec i za porušení pravidel při pracovní neschopnosti. Společně se snížením odstupného pro zaměstnance, kteří ve společnosti pracují méně než dva roky, to zavádí nový zákoník práce, poslanci ho projednají na své mimořádné schůzi začínající v úterý.

"Je navrženo, aby v prvním roce zaměstnání bylo vypláceno pouze jedno měsíční odstupné a v druhém roce bylo vypláceno dvouměsíční odstupné," uvedl část novely ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Dosud přitom činily odstupné tři měsíční platy nezávisle na délce pracovního poměru. Na takové odstupné budou mít však nově nárok jen ti, jejichž pracovní poměr trval více než dva roky.

Na samotné povinnosti platit odstupné se nic nemění. Nadále má tedy náležet při ukončení pracovního poměru z takzvaných organizačních důvodů nebo zákonem stanovených zdravotních důvodů. Zásadních změn dozná zákon i v problematice výpovědí. Tu bude moci zaměstnavatel dát svému zaměstnanci nově i kvůli hrubému porušení pravidel při pracovní neschopnosti. Seznam hlavních povinností zaměstnanců se má rozšířit o zdržování se v místě pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti a dodržování doby a rozsahu povolených vycházek. Člověk, který se dopustí porušení, nemá nárok na odstupné. Jeho výpovědní doba bude standardně dvouměsíční. To se nelíbí poslanci za ČSSD Janu Chvojkovi. "Když to dovedeme do absurdna, za chvíli by zaměstnavatel mohl kontrolovat svého zaměstnance pod záminkou, zda na své dovolené skutečně odpočívá," řekl.

Změnou v oblasti krátkodobých pracovních úvazků je zvýšení limitu pro dohody o provedení práce. Ten má od roku 2012 stoupnout z dosavadních 150 na 300 hodin ročně. Současně má dojít k posílení kontrol, aby nedocházelo k jejich zneužívání. Úprava se týká také pracovních poměrů na dobu určitou. Dosud v zásadě platí, že smlouvu na dobu určitou je možné uzavřít maximálně na dva roky. Do tohoto limitu se počítá i případné opakování nebo prodlužování. Nově má platit, že poměr na dobu určitou nesmí přesáhnout tři roky, opakovat se může maximálně třikrát u jednoho zaměstnavatele. Zákoník práce rovněž umožní, aby u takzvaných vedoucích zaměstnanců byla zkušební doba až šest měsíců. Nově má platit, že zkušební doba může trvat maximálně polovinu délky pracovního poměru, je-li uzavřen na dobu určitou. Zkušební doba pro běžné zaměstnance zůstane beze změny, tedy maximálně tříměsíční. Pokud návrh schválí parlament, uvolní se od roku 2012 i pravidla pro příplatky za přesčasovou a víkendovou práci. Dosud platí, že příplatek za noční práci nebo za práci v soboru nebo neděli musí v podnikatelské sféře dosáhnout vždy alespoň deseti procent průměrného výdělku pracovníka. Ministr Drábek nyní navrhuje, aby si zaměstnanec mohl s firmou dohodnout odlišnou - tedy i nižší - hodnotu příplatku nebo jiná pravidla pro jeho určení. To je dosud možné jen u kolektivních smluv s odbory. Podpora v nezaměstnanosti se bude vyplácet na základě tří principů. Kdo sám podá výpověď nebo odejde dohodou, dostane nižší podporu v nezaměstnanosti. Zaměstnanec, který dostane odstupné, nebude mít po tuto dobu pokrytou odstupným nárok na podporu v nezaměstnanosti. A ten, kdo začne podnikat jako živnostník, může dostat speciální příspěvek, aby nepřišel o zbytek podpory. Nový zákoník práce vychází z programového prohlášení vlády, které určuje obecné směry, jež by měla nová úprava pracovněprávních vztahů obsahovat. Zatímco zaměstnavatelé ho vítají, odbory jsou proti navrhovaným změnám, které podle nich poškodí práva zaměstnanců. "Navrhovaná úprava je projevem toho, že cílem této vlády je osekat práva zaměstnanců ve prospěch zaměstnavatelů," okomentoval zákoník Chvojka.

Témata:  zaměstnanci

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy