Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stavební spoření ještě nikdy nebylo efektivnější

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zatímco státní podpora stabilně klesá, stavebním spořitelnám se daří zvyšovat objem poskytnutých úvěrů. Vloni tak na jednu korunu státní podpory připadlo 11,2 Kč poskytnutých úvěrů. To je nejvíc v historii stavebního spoření v České republice.

Stavební spoření si poradilo s obdobím nízkých úrokových sazeb. Od roku 2014 se objem poskytnutých úvěrů začal znovu zvyšovat. V loňském roce se dostal téměř na úroveň roku 2011, tedy těsně pod 50 miliard Kč. Naproti tomu roční objem státní podpory setrvale klesá až na 4,28 miliardy Kč za rok 2016.

„Pokud bychom chtěli spočítat efektivitu státní podpory, nejjednodušší je vztáhnout ji k objemu poskytnutých úvěrů. To je nezpochybnitelný ukazatel. Zatímco před 10 lety připadlo na 1 Kč státní podpory zhruba 5 Kč úvěrů, před pěti lety to bylo necelých osm korun, v loňském roce se tento ukazatel zvednul více než na 11 korun,“ vysvětluje David Formánek, člen prezidia Asociace českých stavebních spořitelen.

Stavební spořitelny přitom v roce 2007 půjčily 72,5 miliard Kč. Státní podpora však tehdy dosáhla téměř 15 miliard.

AČSS očekává, že v roce 2017 efektivita státní podpory nadále poroste. Objem poskytnutých úvěrů by měl jistě překonat hranici 50 miliard Kč.

Témata:  stavební spoření,  ekonomika,  finance

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

8. října 2026 11:50

Stát nezachránil vysílač Liblice ani pro krizové situace. Nejvyšší stavba v Česku půjde k zemi

Dva 355 metrů vysoké stožáry vysílače Liblice, které jsou nejvyšší stavbou v České republice, čeká demolice. České Radiokomunikace přitom podle svého vyjádření opakovaně oslovovaly ministerstva i další státní instituce s možností využití stožárů například pro krizové situace nebo jako součást kritické infrastruktury. Zájemce, který by převzal péči o nákladnou infrastrukturu, se ale nenašel.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby nemění. Co se děje v zákulisí bank

Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“?