Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

6 častých mýtů ohledně refinancování hypotéky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Rádi byste refinancovali hypotéku? Ale bojíte se vysokého penále? Toho, že banka nebude souhlasit? Nebo že refinancování je časově náročné? Ohledně refinancování hypoték panuje řada mýtů a nepravd. V následujících řádcích vám přinášíme ty nejčastější.

Jakmile se blíží konec sjednané doby fixace hypotéky, máte dvě možnosti. Buď kývnete na nově navrženou úrokovou sazbu hypotéky stávající banky, nebo si najdete lepší nabídku u konkurence. Pro druhou možnost se lidé často rozhodnou proto, že jim jiná banka nabídne nižší úrokovou sazbu, zajímavější podmínky hypotéky nebo například zvýhodnění u jiných finančních produktů či služeb. Stále se ovšem najde řada Čechů, kteří neporovnávají nabídky hypoték jednotlivých bank a spokojí se mnohdy s dražší hypotékou u stávající banky. Ušetřit lze přitom nemalou částku!

S refinancováním musí banka souhlasit

Refinancováním hypotéky se rozumí splacení hypotéky u vaší stávající banky a sjednání hypotéky u jiné banky. „Pokud se rozhodnete využít výhodnější nabídku konkurence, nemusíte mít žádný souhlas od vaší stávající banky. Stačí, když před koncem fixace bance sdělíte, že budete úvěr refinancovat. V ideálním případě je dobré oznámit bance tento záměr nejpozději 30 dnů před koncem fixace hypotéky. Pokud nechcete změnit banku, můžete se na konci doby fixace pokusit vyjednat výhodnější úrokovou sazbu. Někdy lidé nazývají refixaci jako refinancování hypotéky u stejné banky. Refixace je pokračování u stejné banky, tj. klient přijme nabídku na pokračování u banky, u které aktuální hypotéku má,“ říká Veronika Hegrová, obchodní ředitelka hyponamiru.cz, prvního online sjednávače hypoték na českém trhu.

Zaplatím vysoké penále

Pokud se rozhodnete pro refinancování hypotéky v době fixace, vaše stávající banka po vás nemůže vyžadovat žádné penále. Nemusíte se také obávat, že vám banka naúčtuje například ušlý zisk, o který přišla v důsledku dřívějšího splacení hypotéky. Odchod od banky v době fixace je zcela zdarma.

Refinancovat můžu jen na konci fixace

Zákon vám dává možnost splatit hypotéku kdykoliv (pozn. zákon o spotřebitelském úvěru 257/2016), tedy i mimo období fixace. V tomto případě po vás ovšem může banka vyžadovat úhradu účelně vynaložených nákladů, které ji vzniknou v souvislosti s předčasným splacením. Aktuálně je to u řady bank náklad pouze v řádech stokorun.

Když změním banku, musím doplatit úroky

„Řada lidí má obavy z toho, že když změní banku, budou muset doplatit úroky. To ovšem není pravda. Graf níže ukazuje rozložení splátek úvěru po refinancování. Jedná se o hypotéku ve výši 2 miliony korun se splatností 30 let a úrokové sazbě 2,59 %, kdy se po pěti letech fixace sníží úroková sazba na 2,29 %,“ doplňuje Veronika Hegrová z hyponamiru.cz

Refinancování hypotéky je náročné

Mnozí lidé si myslí, že refinancování hypotéky je časově i administrativně velmi náročné. Často si například nevědí rady, jak se rychle dostat k nabídkám jednotlivých bank. Pokud nechcete ztrácet čas obcházením jednotlivých finančních institucí, vyzkoušejte hypoteční kalkulačku na stránkách hyponamiru.cz. Stačí vyplnit pár základních informací do kalkulačky určené k refinancování hypotéky a počkat v pohodlí domova na konkrétní nabídky. Online probíhá také refinancování hypotéky. Obávat se nemusíte ani složitého papírování. Zkušený hypoteční specialista vás provede celým procesem refinancování.

Budu mít vysoké úroky

Mnoho lidí má také obavu, že pokud „přenesou“ hypotéku k jiné bance, budou splácet vyšší úrok. Jedná se ale o častý omyl. Vyšší úrok je pouze u začátku hypotéky. U refinancování se vytvoří splátkový kalendář tak, aby navazoval na částku, kde původní banka skončila.

Témata:  hypotéky finance půjčky

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy