Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stavebnímu spoření podráží nohy rekordně levné hypotéky

Bydlení, ilustrační fotografie
Bydlení, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Stavební spořitelny poskytly podle ČTK od ledna do konce října úvěry za téměř 40 miliard korun, což je meziroční růst o zhruba pětinu. V případě uzavírání nových smluv o stavebním spoření ovšem spořitelny zaznamenaly meziročně více než čtvrtinový pokles, když uzavřely necelých 380.000 smluv.

„Postupný pokles zájmu o stavební spoření je pochopitelný. Banky totiž výrazně uvolnily pravidla pro poskytování hypoték. Dosáhnou na ni tak i ti, kteří dříve museli zvolit úvěr ze stavebního spoření. Ten byl však vždy méně výhodný než klasická bankovní hypotéka, což letošní historicky nejnižší hypoteční sazby jen umocňují,“ uvedl Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva společnosti EKOSPOL, která je lídrem bytové výstavby v České republice. 

Češi podle Korce dlouhodobě patří k rekordmanům z hlediska počtu uzavřených smluv na stavební spoření, ve spoustě domácností ho mají i nemluvňata. Pětičlenná rodina tím může od státu získat až 10 tisíc korun. „Jenže původní smysl stavebního spoření se pomalu vytratil. Místo investice do bydlení, vlastního vzdělání či zajištění ve stáří použije peníze většina lidí po vypršení minimální šestileté lhůty například na dovolenou či nové auto. V takovém případě ztrácí státní příspěvek smysl,“ tvrdí Korec s tím, že pro dlouhodobější uložení peněz je stavební spoření nevhodné. „I při započtení státního příspěvku v maximální výši dva tisíce korun za rok je výnos nižší než deklarovaný střednědobý dvouprocentní inflační cíl ČNB. Peníze při delším uložení do stavebního spoření by v takovém případě svou hodnotu ztrácely,“ varuje Korec. 

Témata:  hypotéky bydlení stavební spoření

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

První hypotéka a hodnocení bonity. Co banky sledují nejvíc

Rozhodnutí o první hypotéce je pro většinu lidí jedním z největších kroků v životě. A zároveň krokem, který řada domácností v posledních letech odkládala. Hypoteční trh v roce 2025 však znovu nabral tempo a jen nové úvěry dosáhly zhruba 321 miliard korun. Spolu s refinancováním se celý trh dostal přibližně na 406 miliard.