Systém nemocenské zůstává i po covidu v deficitu, v červnu byl 3,14 miliardy korun

Systém nemocenského pojištění zůstává i po odeznění koronavirové epidemie v deficitu. Za letošní první pololetí se na dávky vyplatilo o 3,14 miliardy korun více, než se vybralo na pojistném. Schodek je ale proti stejnému loňskému období poloviční.

Ilustrační fotografie

Výdaje za letošních prvních šest měsíců činily 24,18 miliardy korun. Proti minulým letům klesly. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 jsou o pětinu vyšší. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Za propadem je podle ministerstva financí snížení odvodů zaměstnavatelům a zavádění nových nemocenských dávek z minulého volebního období. Do rovnováhy má účet dostat obnovení nemocenského pojištění u zaměstnanců. Vláda od nich chce příští rok vybrat 11,9 miliardy korun.

Z nemocenského pojištění se vyplácí nemocenská, mateřská a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, otcovská, ošetřovné a dlouhodobé ošetřovné. Výdaje na ně se podle údajů ministerstva práce za první pololetí meziročně snížily o pět procent, tedy o více než 1,2 miliardy korun. U běžného ošetřovného klesly skoro o 14 procent, u mateřské o sedm procent a u nemocenské o téměř čtyři procenta. Naopak se zvedly o procento u otcovské a o osm procent u dlouhodobého ošetřovného.

Na pojistném se za šest měsíců vybralo 21,04 miliardy korun. Je to o 1,8 miliardy Kč více než před rokem a zhruba o 2,7 miliardy více než v předcovidovém roce 2019. Proti loňsku je nynější třímiliardový deficit poloviční. Pro letošek počítá resort práce ve svém rozpočtu na výdaje na nemocenské dávky s částkou 51 miliard korun.

V minulých třech letech výdaje prudce zvedla a příjmy z odvodů omezila covidová epidemie. Největší propad byl v roce 2020. V pololetí dosahoval téměř 13 miliard korun, do konce roku se dostal na 21,26 miliardy korun. Za prvních šest měsíců se vyplatilo 30 miliard korun, a to hlavně na nemocenské v nemoci i v karanténě a na ošetřovné kvůli zavřeným školám. Do minusu systém nemocenského pojištění v pololetí sklouzl ale poprvé už v roce 2018, kdy se od ledna zvýšila nemocenská při dlouhodobém stonání. Tehdy schodek činil 200 milionů korun. Díky vyšším příjmům z odvodů se účet podařilo do konce roku dostat do přebytku 630 milionů korun. V roce 2019 na vrcholu konjunktury se v pololetí schodek blížil k 1,5 miliardy korun a do konce roku se zdvojnásobil.

Nemocenské dávky odpovídají stanovenému procentu z vyměřovacího základu. S růstem výdělků se zvedá i pobíraná částka a výdaje, navyšují se ale také příjmy z odvodů. Od července 2019 se pak se zrušením karenční doby snížily odvody zaměstnavatelům. "Kvůli tomuto kroku a zavedení dalších dávek nemocenského pojištění vykazuje od roku 2019 účet nemocenského pojištění záporné saldo," uvedlo ministerstvo financí v tiskové příloze k vládnímu konsolidačnímu balíčku. V minulém volebním období se zavedlo dlouhodobé ošetřovné a otcovská. Ta se od loňska pak prodloužila z jednoho na dva týdny.

Podle ministerstva financí se vyrovnání bilance očekává od zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance. ČSSZ jich na konci června evidovala 4,6 milionu. Posílat by jí měli od ledna podle plánu z vyměřovacího základu výdělku 0,6 procenta. Resort financí upřesnil, že při loňské průměrné hrubé mzdě 40.353 korun by pracovník přišel měsíčně o 242 korun z čistého příjmu. Zaměstnanci přestali nemocenské odvody hradit od roku 2009 po zavedení karenční doby, do té doby odváděli 1,1 procenta základu příjmu.

Výdaje a rozdíl příjmů a výdajů v miliardách korun na konci prvního pololetí v jednotlivých letech:

Pololetí roku Výdaje Rozdíl příjmů a výdajů
2013 10,50 1,92
2014 11,10 1,72
2015 12,32 1,19
2016 13,46 0,79
2017 14,63 1,23
2018 17,18 - 0,20
2019 19,81 - 1,46
2020 30 - 12,97
2021 28,20 - 10,29
2022 25,41 - 6,17
2023 24,18 - 3,14

Zdroj: ČSSZ

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky