Letošní sucho by se dalo označit za bleskové, tvrdí vědci

"Normálně se sucho rozjíždí jako vlak, tohle vypadalo spíš jako sportovní auto. Šli jsme velmi rychle od prvních náznaků toho, že máme anomálii půdní vlhkosti, k dopadům na zemědělské plodiny a na biomasu nebo na kondici vegetace, ale i na parametry hydrologického sucha, což není úplně typické,“ řekl.

Na vině jsou podle Trnky jak vyšší teploty, tak nižší množství srážek. Vliv má i vegetace, která je na většině území v nadprůměrně dobré kondici. Vodu potřebují rostliny nejen k životu, ale i k tomu, aby se ochladily, zároveň se voda odpařuje listy. Čím více je vegetace, tím větší jsou plochy odparu, kterými voda z přírody odchází.

"Na jaře narostla poměrně bujná vegetace v příhodných podmínkách chladnějšího května. Když byly vysoké teploty, tak potřebovala více vody na ochlazení a bylo to vidět na tom, jak rychle si vodu vzala z půdy,“ řekl Trnka.

Přestože rostliny nejsou hlavním faktorem letošního sucha, jde o jev, který v minulých letech vědci nepozorovali, protože sucho začínalo dříve a do léta nastupovalo pozvolna.

Se suchem je potřeba bojovat dlouhodobě snižováním emisí po celém světe. Emise nemají vliv jen na zvyšování teploty, to je podle Trnky jen průvodní jev. Ovlivňují také takzvanou globální cirkulaci. Lze si ji představit jako výměnu vzduchu mezi rovníkem a polárními oblastmi.

V důsledku změn globální cirkulace se nad střední Evropou v období od dubna do června objevují anticyklonální situace. Tyto jevy brání příchodu srážek do střední Evropy, proto bývá na jaře teplo a slunečno. Ve 40. letech minulého století bylo možné anticyklonální jevy pozorovat zhruba jeden měsíc z tohoto období, v současnosti jsou to už dva měsíce.

Podle Trnky je potřeba posílit vodní zdroje, které v krajině jsou, s tím by měl pomoci stát. Se suchem mohou bojovat i zemědělci například zaváděním modernizovaných zavlažovacích systémů nebo obděláváním půdy tak, aby nezvyšovali odpar vody. Na zadržení vody se mohou podílet i lidé zachytáváním a využíváním dešťové vody na zalévání.

Ve střední Evropě je aktuálně významné sucho, Česko se nachází ve středu dění. "To není něco, co bychom si přáli, samozřejmě. Je potřeba říct, že v roce 2021 a 2022 bylo v západní Evropě opravdu výjimečné sucho a Česku se vyhnulo. Česko bylo takovým ostrůvkem, který byl tu a tam zahrnut do té epizody, ale nebylo jejím epicentrem. V tuhle chvíli máme smůlu, že jsme na tom podobně jako v roce 2015, 2017 nebo 2018, kdy jsme zase evropskými premianty, co se sucha týče," řekl Trnka.

Trnka je koordinátorem týmu Intersucho, který vznikl v roce 2012. Na projektu monitorování sucha a klimatologie spolupracují vědci a odborní pracovníci z několika institucí.

Témata:  sucho