Stres: Věrný společník, ale nebezpečný kamarád

Dle obecně známých pouček je stres přirozená, fyziologická reakce, díky které naše tělo reaguje na životu nepříjemné a nepřirozené situace. Stres je ale mnohem více. Je to vlastně signál, kterým tělo volá o pomoc.

Stres není výdobytek moderní doby. Jeho kořeny jsou už velmi prorostlé napříč staletími. Začneme li úplně od začátku, stres je prapůvodně "vjem" zcela fyzického rázu. Člověk byl vždy spjatý s přírodou, kdy buď něco lovil nebo před něčím utíkal. Dnes je tomu jinak, ale vlastně stejně. Moderní svět je plný nástrah ve formě nečekaných situací v zaměstnání či ve vztahové rovině.

Nemusíme se sice honit za potravou, abychom přežili, čekají nás ale jiné překážky. Tělo však reaguje stejně. Jiný je jen vývoj techniky a způsob života, který kluše velmi intenzivně dopředu. Stres se stává psychickou zátěží a velmi častým spouštěčem nemocí. Mnozí tvrdí, že stres je dokonce prapůvodce úplně všech zdravotních potíží, včetně rýmy.

Každý člověk je originál. Paradoxně nezáleží na tom, co se děje ve vnějším světě, ale co náš mozek v danou chvíli vyhodnotí. "Uvedeme si malý příklad stresu. Ve třídě je 25 studentů, učitel křičí a je arogantní. Někdo z toho má legraci, jiný prožívá pocit strachu. Jak to, když křičí na všechny stejně? V mozku je tak zvaný režisér našeho života, který neustále monitoruje situace a buď nám na buněčnou paměť mozku ukládá pozitivum nebo negaci, aniž mi o tom víme" říká terapeutka a osobní koučka Iva Bauerová.

"Dobře se ví, že lidstvo aktivně používá  4-5 % svého mozku. Jedná se o vědomou část. Zbylých 95% je buněčná paměť, kde je uložena každá sekunda našeho života. Z prenatálního věku, porodu, dětství až do současného okamžiku" konstatuje paní Bauerová. 

"Můžeme si tedy opět uvést další příklad. V mateřské škole je učitelka, která děti nutí do jídla. Těm je to nepříjemné, což způsobí to, že mozek tyto situace vyhodnotí jako stresující. A nejen, že vyhodnotil stres, ale zapsal další informace jako jsou vůně, hlas apod. A o pár let později stačí, když cítíme obdobnou vůni nebo u někoho vidíme stejný nos. Opět "počítačem" vyhodnoceno jako stres. Ve své podstatě mozek přehodí na autopilota, který reaguje starou zkušeností." dodává koučka.

Lidské tělo, nerozlišuje velký a malý stres. Jedná se o nepříjemnou situaci, která je vyhodnocena stejně. O to horší to je, protože malé stresy se akumulují velmi rychle a ani si nemusíme uvědomit, jak moc ovlivňují naši mentální a emocionální jasnost, včetně celkového zdraví. 

Je samozřejmé, že nemůžeme žít život, který je pouze klidný a budeme si jím proplouvat bez sebemenších zkoušek. To by nebyl život, ale hodně laciný film. Musíme se tedy naučit se stresem vypořádat. A jak? Nejlépe v onen okamžik. Miliony lidí po celém světě neúspěšně volí vyčkávací taktiku. Není nač čekat. Leda na nemoc, kterou stres způsobí a to nechceme. Zhluboka se nadechněte, zavřete si oči, jděte na čerstvý vzduch. Pokuste se "lapit" co nejvíce pozitivních myšlenek a přijmout je za své.

Témata:  zdraví,  nemoc,  lidé