Cestování v čase: Sci-fi nebo skutečnost? A co když zabráníte vlastnímu narození?

Hawking si tím chtěl údajně jen dokázat, že jeho teorie z roku 1992 platí. V ní totiž prohlásil, že cestování v čase je nemožné. Jenže slavný vědec se možná tentokrát mýlí, nedávné experimenty prokázaly opak - alespoň co se matematického hlediska týče. Studie ale upozorňuje na jedno, skutečné cestování v čase je pro lidstvo stále ještě nepochopitelné, protože to narušuje veškeré fyzikální zákony, které chápeme jako absolutně platné.

Spekulace spočívají ve skutečnosti, že naše nejlepší fyzikální teorie neodporují cestování v čase jako takovému, na základě Einsteinovy teorie obecné relativity, která popisuje gravitaci jako deformaci vesmírného času energií a hmotou, je to dokonce možné. Mimořádně silné gravitační pole, které produkuje například černá díra, by mohlo v zásadě hluboce deformovat strukturu existence tak, aby se prostorový čas ohýbal "na sebe". To by vytvořilo "uzavřenou časovou křivku" (CTC), neboli smyčku, pomocí které bychom se mohli vrátit zpět v čase.

Jenže Hawking a mnoho dalších fyziků považuje CTC za odporné, protože takovéhle cestování v čase by nevyhnutě vytvořilo paradoxy. Takzvaný "motýlí efekt" říká, že i nepatrná změna, což může být právě jen přítomnost někoho v čase, ve kterým být nemá, se může projevit naprosto nepředvídatelným způsobem. To znamená, že nechtěně můžete třeba vymazat sebe, čímž k žádnému cestování v čase by nakonec nedošlo.

Profesor Tim Ralph nedávno se svým studentem Martinem Ringbauerem vedl tým vědců, kteří experimentovali s teorií Davida Deutsche z roku 1991. Ten v ní tvrdil, že časovému paradoxu se lze vyhnout na kvantové rovině, díky chování základních částic, která spíše následují pouze nejasná pravidla pravděpodobnosti než striktní determinismus.

Teorie Davida Deutsche se po více než čtvrt století dočkala seriózního výzkumu, výsledky pak byly publikovány v časopise Nature Communications. Většina studie se zabývala tím, jak se Deutsch chce vyhnout časovému paradoxu (v angličtině grandfather paradox), což je hypotetický scénář, kdy někdo cestuje do minulosti a zabije svého dědečka, čímž zabrání vzniku vlastní existence.

Podle Tima Ralpha bude jednoduší si představit, že smyčkou CTC neprochází lidská osoba, ale pouze částice. Ta by putovala do minulosti ke stroji, který je zodpovědný za její vytvoření. Pokud se rozhodne zdroj vypnout, pak technika "vyplyvne" vše, co měla vytvořit zpět do CTC, pokud na spínač nesáhne, pak vše bude následovat podle stejného scénáře, jakým si částice v minulosti již prošla.

Během výzkumu samozřejmě k žádnému cestování v čase nedošlo, profesor Ralph pracoval pouze s teorií. I to je však podle něj už úspěch, protože i když nám chybí metoda, nyní je přesvědčen, že za správných podmínek cestovat časem dokážeme. Deutschova teorie však není jediná, která se zabývá časovým paradoxem. V roce 2009 navrhl teoretik Seth Lloyd méně radikální model, jak si efektem poradit pomocí kvantové teleportace a techniky nazvané post-selekce.

"Deutschova teorie má podivný účinek, že ničí korelace," řekl Lloyd. "To znamená, že cestující, kteří vystupují z jeho CTC, vstupují do vesmíru, který nemá nic společného s tím, který zanechali v budoucnu. Naproti tomu vybrané CTC zachovávají korelaci, takže cestující v čase se dostane do stejného vesmíru, který si pamatuje."

Lloyd samozřejmě přiznává, že neví, zda jeho či Deustchova teorie je ta správná, nicméně dodává, že pravděpodobně ani jedna. Možností může být i to, že Stephen Hawking měl vlastně pravdu, a CTC neexistuje a ani existovat nebude. Organizátoři oslav pro cestovatelé časem by si tak měli schovat šampaňské pro sebe, zdá se, že jejich hosté ještě nedorazí.