Trumpovo zvolení může Česko připravit o 450 miliard, s Harrisovou by peníze zůstaly

Kolik přesně by jí Trumpova cla stála?

Největší švýcarská banka UBS už v létě spočetla, že Trumpovo plošné clo na čínský dovoz do USA ve výši 60 procent by v následujícím roce vzalo Číně hned 2,5 procentního bodu z jejího reálného ekonomického růstu. Takže třeba místo pětiprocentního vzestupu HDP by vykázala růst jen 2,5procentní.

Co to znamená pro Česko? Česká národní banka v roce 2016 spočetla, že pokles čínského hrubého domácího produktu o jeden procentní bod způsobuje v zemích střední a východní Evropy trvalejší ztrátu na HDP v rozsahu necelých 0,3 procentního bodu. Vzhledem k tomu, že od té doby se obchodní provázanost Česka s Čínou zvýšila a jeho schodek z obchodu s ní notně prohloubil, lze předpokládat, že při poklesu čínské ekonomiky o procentní bod by Česko odepisovalo už rovnou celou 0,3 procentního bodu z růstu své ekonomiky.  Pokud by tedy měla Čína v důsledku Trumpových cel přijít o 2,5 procentního bodu ze svého růstu, Česko přijde o 0,75 procentního bodu.

K tomu je třeba připočítat efekt cel, která Trump plánuje uvalit na dovoz přímo z EU.

Agentura Fitch Ratings v té souvislosti koncem října uvedla, že čtyři největší ekonomiky EU – Německo, Francie, Itálie a Španělsko – v současnosti čelí při vývozu do USA efektivní celní sazbě v rozmezí jen od rovného jednoho procenta do 2,6 procenta. Nejvyšší efektivní celní sazbu, 2,6 procenta, má z daného kvarteta ekonomik Itálie, neboť do USA vyváží v relativně vyšší míře zboží, jako jsou oděvy a obuv, které podléhají vyšším individuálním celním sazbám již nyní. Celkově jsou ale cla nízká, protože na objemově největší vývozní položky se při exportu do USA vztahuje jen minimální, nebo dokonce nulové clo.

To se podle všeho dramaticky změní, pokud se prezidentem USA stane právě opět Trump. Podle kalkulace Fitch Ratings by se při zavedení desetiprocentního cla muselo Německo „rozloučit“ s 0,3 procentního bodu ze svého růstu hrubého domácího produktu. Itálie by přišla o 0,23 procentního bodu, Francie o 0,17 a Španělsko o 0,11 procentního bodu.

Podle nizozemské banky ABN Amro by se při zavedení desetiprocentního cla snížil vývoz EU do USA o takřka třetinu. To by na ekonomiku eurozóny mělo negativní dopad plně srovnatelný s tím, jejž jí způsobila energetická krize uplynulých let.

Pokud by Trump ale zavedl nikoli „jen“ deseti-, leč rovnou dvacetiprocentní clo, může tedy takové Německo odepsat 0,6 procentního bodu z růstu svého HDP, předpokládáme-li prostý lineární vztah mezi výší cla a negativním dopadem do HDP. Česko by tak mohlo ztratit 0,5 procentního bodu. A to jak kvůli ochromení vlastního vývozu do USA, tak kvůli ochabnutí vývozu německého; Česko je s Německem úzce ekonomicky a obchodně provázené, představuje jeho stěžejní subdodavatelskou ekonomiku.

Sečteno, podtrženo, Trumpova cla mohou Česko připravit o 1,25 procentního bodu ekonomického růstu.

Čtěte také

Cena bitcoinu roste: Sázky na Trumpa jako fanouška krypta mohou investory zklamat

Ekonomika Cena bitcoinu dnes vystoupala až na hodnotu 71 460 dolarů, tedy nejvýše od začátku letošního června. Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměna světa tak ze svého mnohaměsíčního cenového dna, na něž se propadla letos začátkem září, vzrostla o zhruba třicet procent. 

Co to znamená konkrétně?

Předpokládejme, že by takové zpomalení nastalo již příští rok. Česko má v roce 2025 vykázat nominální hrubý domácí produkt ve výši 8393 miliard korun, uvádí nejnovější, srpnová prognóza ministerstva financí. Takový údaj ale předpokládá růst HDP v příštím roce ve výši 2,7 procenta.

Pokud by ale byl růst kvůli Trumpovým clům o 1,25 procentního bodu nižší, bude činit místo 2,7 procenta pouze 1,45 procenta.

Za jinak stejných podmínek by tak byl nominální hrubý domácí produkt jen 8290 miliard, namísto 8393 miliard korun. Trump tedy může připravit českou ekonomiku o více než 100 miliard korun ročně. 

O těchto více než 100 miliard ročně ale Česko nepřijde, pokud se prezidentkou USA stane Kamala Harrisová. Ta totiž ve svých předvolebních prohlášeních zaváděním nových cel nešermuje, a to ani vůči EU, ale dokonce ani vůči Číně.

Jestliže Bílý dům znovudobude Donald Trump, za čtyři roky jeho vládnutí se česká ztráta z jeho cel nabobtná na nějakých 450 miliard korun. To je více, než kolik mají stát oba nové bloky dukovanské jaderné elektrárny, z nichž každý má vyjít na zhruba 200 miliard korun.  

Témata:  Donald Trump,  Kamala Harrisová