Putinovi válečná ekonomika „padá na hlavu“. Hrozí protiofenziva nově vyzbrojené Ukrajiny a musí zvýšit daně firmám a bohatým Rusům

Navíc, ruská taktika, jež měla vést k výraznějšímu průlomu a navázat tak na úspěch v podobě únorového dobytí městečka Avdijivky, se nakonec může obrátit proti Rusku samotnému. Spočívá totiž v boji vyčerpávajícím a nákladném jak na materiál, tak lidské životy. Tohoto vyčerpání ruských vojsk potenciálně může využit nyní posílený Kyjev k zásadnějšímu přechodu do protiofenzívy. 

Dramaticky tak klesá pravděpodobnost, že by Rusko letos mohlo dosáhnout vítězství. Bude trvat celé roky, než obnoví svoji decimovanou výzbroj na úroveň roku 2022, kdy invazi na Ukrajinu zahájilo. A to i přesto, že přešlo do režimu válečné ekonomiky. Ruské výdaje na obranu v poměru k HDP se nyní blíží úrovni zaznamenané naposledy ještě v sovětské éře v době kulminující studené války 80. let minulého století. Kreml tak už naráží na kapacitní limity – a to jak výrobní, tak finanční.

Proto má dojít ke zvýšení zdanění firem a bohatých Rusů. Získané prostředky by Kremlu pomohly financovat další zbrojení. Firemní daň se má dle aktuálního návrhu ruské vlády zvednout z 20 na 25 procent, zatímco daň z příjmu fyzických osob nabude progresivnějšího rázu, takže nejbohatší budou od příštího roku čelit sazbě 22 procent, namísto nynějších patnácti.

Vysoké ruské výdaje na zbrojení zásadně přispívají k přehřívání tamní ekonomiky. Dalším důvodem je rovněž opět válka na Ukrajině, byť z jiného důvodu. Tím je narůstající počet mužů odvedených na frontu, kteří pak logicky chybí na pracovním trhu. To urychluje růst mezd, neboť zaměstnavatelé se přetahují o tenčící se počet pracovníků, jež jsou k mání. Jenže růst mezd je jen dalším významným inflačním tlakem.

Zrychlující inflace nutí ruskou centrální banku přehodnocovat vyhlídku snižování úrokových sazeb. Základní úroková sazba je v Rusku na vysoké úrovni šestnácti procent, přičemž tamní centrální banka dosud předpokládala, že bude moci zahájit její snižování ještě letos. Nyní se však stále častěji objevuje úvaha, že bude muset naopak přikročit dokonce k jejímu navýšení. Inflace totiž nejnověji dosahuje takřka osmi procent, v očekávání lidu ještě víc, takže se od čtyřprocentního cíle ruské centrální banky vzdaluje.

Samo vedení ruské centrální banky přirovnává válečné hospodářství země k automobilu, jehož motor nyní mocně „řve“, jak jede do strmého kopce na plné obrátky, že víc už to ani nejde. Za takové situace není další zrychlení – totiž navýšení výroby, včetně té zbrojní – možné. Hrozí, že motor se „zavaří“, auto zůstane stát, v horším případě pojede samospádem zpět z onoho kopce dolů.

Graf zachycující vývoj ruského hrubého domácího produktu nyní opravdu představuje „strmý kopec“. Alespoň v porovnání s tím, co se čekalo. Vydatný ekonomický vzestup překvapil všechny. Jak v Rusku, tak v zahraničí, kde mnozí čekali, že Rusko se zhroutí pod tíhou sankcí. To se nestalo. Jenže kvapný růst, zhusta poháněný válečnou ekonomikou, nárazem na své limity nyní žene vzhůru zase právě inflaci. 

Promarněná příležitost k průlomu na frontě. K tomu vyšší daně a nezkrocená inflace. Ani jedno z toho ruský lid Kremlu k dobru nepřičte. Ne že by kvůli tomu šel do ulic. Nicméně jistá frustrace – byť třeba jen ve skrytu duše – se jistě dostaví. Propagandisté se pořádně zapotí ve snaze ji rozptylovat.

Témata:  válka na Ukrajině,  Vladimír Putin,  Ukrajina