Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dokonalá bouře? Akcie ve světě těžce krvácí, v Japonsku nejhůře od roku 1987. Investoři se bojí recese v USA i velké války na Blízkém východě

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Asijské burzy těžce krvácí, japonské nejhůře od roku 1987. Totéž zřejmě čeká investory na evropských a amerických burzách, až se dnes otevřou.

Investory naráz svírá hned několik strachů. Z tvrdého přistání americké ekonomiky a tamní recese; ze splasknutí bubliny akciových titulů, jež v uplynulé době šponovalo nadšení z příznivého dopadu umělé inteligence (AI) do jejich ziskovosti; a v neposlední řadě z velké války na Blízkém východě, kde se schyluje k úderu Íránu na izraelské cíle, jejž USA a Izrael jistě nenechají bez odpovědi. Tel Aviv sám uvádí, že nyní válčí hned na několika frontách a Spojené státy v oblasti Blízkého východu navyšují svoji vojenskou přítomnost. 

Stěžejní index japonských akcií, Topix, dnes zkrachoval nejhůře od roku 1987, o více než 12 procent. Japonské akcie stahuje dolů nejen hrozba recese v USA, splasknutí AI bubliny a velké války na Blízkém východě, ale i příliš silný jen.

Japonská měna totiž představuje v těžkých časech bezpečné útočiště, podobně jako třeba zlato. Jenže příliš silný jen pochopitelně podrývá konkurenceschopnost japonských vývozců, což krach japonských akcií vedle uvedených celosvětových hrozeb dnes zrcadlí také. 

Ve volném pádu se ocitá bitcoin, ztrácí dnes takřka 14 procent. Což předznamenává, že i technologické akcie po otevření amerických burz zažijí krvavý den. Termínové kontrakty na index Nasdaq 100 ztrácejí nyní přes 6 procent. Ukazuje se, že bitcoin nepředstavuje bezpečné útočiště typu zlata, resp. že měnová politika USA je mu silnějším vodítkem. Obava z velkého vojenského střetu na Blízkém východě mezi USA a Izraelem ne jedné straně a Íránem na straně druhé by měla být bezpečným útočištím vzpruhou. I když je pravda, že světové trhy nyní přikládají vetší zřetel jiným náhle se vynořivším hrozbám, tedy zejména možné recesi v USA a splasknutí AI bubliny.

Páteční propad akciových trhů dnes tedy mohutně zesílil. Nečekaně zlá čísla z trhu práce v USA vedla už v pátek investory k masivnímu zvyšování sázek na tamní recesi, která podle některých ukazatelů už začíná. Americká centrální banka – Fed – tak bude nucena v příštích měsících rychle snižovat své úrokové sazby. V září to trh nyní vidí spíše na jumbo-redukci o 50 bazických bodů než na standardní snížení o 25 bodů. Do konce roku by pak základní úroková míra USA měla spadnout o více než 100 bodů. 

Pro americké akcie by redukce úrokových sazeb měla papírově být dobrou zprávou, ale začíná převládat názor, že Fed bude ke snížení donucen okolnostmi, tedy zejména vážně hrozící, či již dokonce začínající recesí. Trh se nyní bojí, že se Fedu situace vymkla z rukou a dosavadní vyhlídka měkkého přistání bere zasvé. Hrozba tvrdého přistání je opět na stole. Navíc, pravděpodobnou zářijovou jumbo-redukci budou mnozí, zejména republikáni a Donald Trump, vykládat jako snahu americké centrální banky dostat do Bílého domu Kamalu Harrisovou.

Témata:  akciové trhy ekonomika finance komentář

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.