Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Za dobu našeho členství v EU vzrostlo bohatství průměrného Čecha o více než 40 procent

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Od vstupu do Evropské unie (EU) nám vzrostl reálný HDP v přepočtu na obyvatele o více než 40 %, a to z 480 tisíc korun v roce 2004 na 675 tisíc korun v roce 2023. Průměrná spotřeba domácností vzrostla o 22 %, tedy z 248,5 tisíce korun v roce 2004 na 302 tisíc korun v roce 2023. Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se nám ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by bylo o pětinu nižší (o 130 tisíc korun) a spotřeba domácností by se snížila o třetinu (o 100 tisíc korun).

Vyplývá to z aktuální ekonomické analýzy České spořitelny, která popisuje dopady členství v EU na českou ekonomiku a společnost.

Celkově se životní úroveň Čechů během posledních dvou dekád přiblížila k úrovni západní Evropy. Zatímco při vstupu do EU mělo Česko HDP na obyvatele na úrovni 80 %, v roce 2023 dosáhl HDP na obyvatele v paritě kupní síly 91 % evropského průměru. V životní úrovni jsme tak předehnali země jako Řecko, Portugalsko či Španělsko a přiblížili se životní úrovni v Itálii. Na druhou stranu, některé země, které stejně jako Česko vstoupily do EU v roce 2004, dokázaly růst rychleji. Polsko se z životní úrovně 50 % dostalo na 80 % a Litva dokonce podle dat Eurostatu ze 43 % na 90 % průměru EU.  

„Celkově se Česko sice přibližuje k průměrné životní úrovni EU, nicméně některé regiony se spíše vzdalují. Konkrétně v Karlovarském a Ústeckém kraji životní úroveň od vstupu do EU rostla pomaleji než ve zbývajících krajích i vůči průměru EU. Nejvíce mezi českými regiony vzrostla životní úroveň v Jihomoravském kraji,” říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Příspěvek rozpočtu EU  Z rozpočtu EU získává Česko v průměru 100 až 150 miliard korun ročně, přičemž naše příspěvky do rozpočtu EU dosahují 50 až 70 miliard korun. Každý rok tak má Česko díky rozpočtu EU k dispozici přibližně 70 miliard korun, což je více než roční rozpočet většiny našich ministerstev.  „Od roku 2004 jsme celkem z evropských peněz získali již přes jeden bilion korun. Dvě třetiny těchto prostředků byly využity pro účely kohezní politiky, tedy na rozvoj jednotlivých regionů. Přibližně čtvrtina rozpočtu je směřována na realizaci společné zemědělské politiky a zbytek tvoří prostředky na centrálně řízené programy, například program pro vědu a inovace Horizon,” popisuje Petr Zahradník. Trh práce  Česko má dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Míra nezaměstnanosti se od vstupu do EU snížila z 6 % na úroveň pod 3 % a od roku 2016 je dokonce nejnižší v celé EU (až v roce 2023 se na úroveň Česka přiblížila Malta a Polsko). Nízká nezaměstnanost přispívá k výkonu celé ekonomiky a šetří veřejné prostředky spojené s výdaji na podporu v nezaměstnanosti, na druhou stranu je brzdou dalšího růstu a vyvolává tlak na růst mezd, který, pokud je silnější než tempo růstu produktivity práce, vede k oslabení ekonomické konkurenceschopnosti. Členstvím EU se také otevírá řada pracovních příležitostí v zahraničí. Od roku 2004 se počet lidí, kteří žijí a pracují mimo Českou republiku, zdvojnásobil na více než 151,6 tisíce. Pravidelně do ciziny dojíždí za prací přes 56 tisíc Čechů. Nejvíc do Německa, Rakouska, Nizozemska a na Slovensko. Schengenský prostor Schengenský prostor umožňuje více než 400 milionům lidí volně cestovat mezi členskými zeměmi bez hraničních kontrol. Každý den překračuje vnitřní hranice přibližně 3,5 milionu lidí za prací, studiem nebo na návštěvu rodiny a přátel a téměř 1,7 milionu lidí pobývá v jedné ze zemí Schengenského prostoru a zároveň pracuje v jiné zemi. Odhaduje se, že Evropané každoročně uskuteční v rámci schengenského prostoru 1,25 miliardy cest, což má velký přínos také pro cestovní ruch a kulturní odvětví. „Na základě údajů o cestovních časech ze služby Bing Map Service vyplývá, že překročení hranic zemí schengenského prostoru je v průměru přibližně o 20 minut rychlejší než překročení hranic mezi dvěma zeměmi v případech, kdy alespoň jedna ze zemí nepatří do schengenského prostoru. Pokud při cestě do Chorvatska Češi překračují třikrát hranice, ušetří v průměru jednu hodinu času,” říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.Cenová a mzdová hladina  Vlivem rychlého růstu v posledních letech cenová hladina v letech 2004-2022 vzrostla z 55 % na 81 % průměru EU. Úroveň mezd však stále dosahuje pouhých 60 % průměru EU. A to navzdory poměrně rychlému nárůstu nominálních mezd, který byl např. v rámci Evropského semestru několikrát vyhodnocen jako nadměrný (v poměru k růstu produktivity práce) a potenciálně rizikový pro zachování konkurenceschopnosti. Za pozitivní lze rovněž brát fakt, že vstupem do EU se v Česku téměř o polovinu snížila míra chudoby, a to z 20 % na úroveň okolo 11 % (jedná se přibližně o 750 000 osob). K tomuto pozitivnímu vývoji přispělo čerpání evropských fondů, zejména díky projektům zaměřeným na koordinaci práce v sociálně vyloučených lokalitách, podpoře sociálního podnikání (osoby se zdravotním postižením) a zvyšování kapacity služeb a sociální práce. Studijní program Erasmus  Členství v EU výrazně zjednodušilo a zatraktivnilo studijní program Erasmus, který od roku 1998 využilo přes 411 tisíc českých studentů pro stáž či studium v zahraničí. Účastníci tohoto programu potvrzují, že praxe či studium v zahraničí přispívá k větší spokojenosti se životem (86 %). Absolventi získávají větší sebedůvěru, lépe se uplatňují na trhu práce a mají vyšší platové ohodnocení. 

Roaming  Díky nařízení EU o roamingu využívají občané členských zemí od roku 2017 bezplatné roamingové služby pro volání, SMS zprávy a mohou používat datových služby v zahraničí na území Unie bez dodatečných poplatků.  

„Díky této regulaci se například rapidně zvýšil objem přenesených mobilní dat během letních měsíců, kdy Evropané tráví čas na dovolených v zahraničí. Ve srovnání s létem 2016 vzrostl v létě 2023 objem přenesených mobilních dat 44krát,” dodává David Navrátil. Budoucí výzvy EU  Velkou výzvou pro unijní státy bude v následujících letech zelená a digitální transformace. V celé EU je investiční potřeba spojená s procesem zelené transformace po započtení nákladů na REPowerEU odhadována na 390 miliard eur dodatečných investic ročně (+ přibližně 120 miliard eur pro potřeby digitální transformace) do roku 2030. V Česku, úměrně velikosti a energetické náročnosti ekonomiky, se pracuje s odhadem přibližně dva biliony korun do roku 2030.  Pro digitální transformaci budou klíčové oblasti jako dovednosti a odbornost specialistů v ICT oboru, digitální transformace podniků, zabezpečená a udržitelná digitální infrastruktura a digitalizace veřejných služeb. 

„S ohledem na bezpečnostní a geopolitická rizika bude rovněž důležité téma otevřené strategické autonomie, zejména schopnosti jednotlivých oborů a odvětví fungovat bez zbytných překážek v rámci celého výrobního cyklu, mít zajištěny výrobní vstupy v celém svém rozsahu i odbyt finální produkce,” dodává Petr Zahradník. „V dalších letech bude i na místě diskuse o jednotlivých krocích, které by mohly vést k zavedení společné evropské měny a tímto krokem posílit schopnost Česka v obranyschopnosti proti růstu inflace, úrokových sazeb, zároveň zajistit stabilitu devizového kurzu a disciplínu veřejných financí,” uzavírá Petr Zahradník. 

Témata:  EU finance česká pojišťovna

Aktuálně se děje

30. května 2024 17:27

28. května 2024 12:00

28. května 2024 11:21

Inflace ve střední Evropě opět ožívá. Do konce roku vzroste nad cílové hodnoty centrálních bank

Poslední údaje dokazují, že ve střední Evropě opět dochází k růstu inflace. Po zveřejnění posledních údajů za duben, kdy inflace rostla v Česku, Polsku i Maďarsku, analytici z Allianz Trade očekávají, že inflace poroste po zbytek letošního roku a zvýší se nad cílové hodnoty centrálních bank. Dle prognózy by celková hodnota inflace za rok 2024 měla dosáhnout 3,7 % v Česku, 4,6 % v Polsku a 4,8 % v Maďarsku.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Tomáš Ručka, odborník na automobilový průmysl

Rozhovor

Elektromobily a politika: Probuzení Evropy z ekologického snu?

Evropský parlament plánuje zákaz spalovacích motorů do roku 2035, ale automobilky couvají. Proč se někteří výrobci vrací k tradičním spalovacím motorům a co to znamená pro budoucnost automobilového průmyslu? S Tomášem Ručkou, motoristickým novinářem a milovníkem automobilů, rozebíráme ekonomické a ekologické aspekty výroby a provozu elektromobilů, jejich dopady na spotřebitele a průmysl.