Velkoobchody mohou mít o svátcích otevřeno, rozhodli poslanci

Předkladatelé z řad poslanců ANO a ODS argumentují hlavně tím, že uzavření velkoobchodů ohrožuje zásobování těch obchodů, které mohou mít o stanovených svátcích otevřeno. Poukazují například na stravovací provozy, které každodenně potřebují z velkoobchodů především čerstvé nebo rychle se kazící potraviny. Vládní nařízení definuje velkoobchod jako činnosti spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho dalšího prodeje k další podnikatelské činnosti. Účinnost vynětí velkoobchodu má nastat 15. dnem po vyhlášení novely zákona ve sbírce.

S návrhem na zrušení celého zákona zakazujícího prodej o stanovených svátcích přišel především z popudu ODS senátní hospodářský výbor. Senát ho poté schválil a poslal Sněmovně. Stejný návrh Sněmovna už dříve odmítla. Při předchozím schvalování projednávané novely stejně tak odmítla návrhy na rozšíření počtu svátků, o nichž mají být obchody zavřené. Samostatný návrh na zrušení zákona podala ve Sněmovně již dříve i TOP 09.

"Zrušením zákona nikomu nenařizujeme, aby ve svátcích otevřel svůj obchod. Jediné, co dáváme, je možnost, aby se se svými zaměstnanci dohodl a měl svobodnou volbu," obhajoval dnes před poslanci senátní verzi senátor Raduan Nwelati (ODS).

Nynější platná zákonná regulace prodejní doby se týká obchodů s plochou nad 200 metrů čtverečních. Prodejny musí mít zavřeno na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a 25. a 26. prosince. Na Štědrý den smějí mít otevřeno do 12:00. Na dodržování zákazu dohlíží Česká obchodní inspekce. Zákaz se nevztahuje na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, lékárny, čerpací stanice, obchody na letištích nebo nádražích nebo na prodejny v nemocnicích. Zákaz se naproti tomu týká i bazarů, zastaváren a výkupen odpadu.

Maďarský parlament v roce 2016 obdobný zákon zrušil zhruba po roce jeho fungování. Tamní zákaz prodeje se nelíbil podnikatelským svazům ani odborům, které poukazovaly na ztráty tisíců pracovních míst.

Dnešní rozpravu provázely tradiční spory mezi zastánci a odpůrci regulace. Leo Luzar (KSČM) řekl, že ze strany předkladatelů jde o snahu zrušit tento zákon. Varoval, že i maloobchod může zavést svůj vlastní systém, kdy mu bude stačit jeden podnikatel, kterému začne prodávat zboží. Změní se tak ve velkoobchod a unikne ze zákazu prodejů vztahujícího se na maloobchod. "Je to lehce zneužitelné," řekl.

Poslanec ANO a podnikatel v pekařství Jiří Bláha upozorňoval, že podnikatel v maloobchodě nemůže svobodně rozhodnout, zda bude mít otevřeno, nebo zavřeno. Pokud má sjednanou nájemní smlouvu například v obchodním domě, musí se jí řídit. Pokud dodává velkoobchodu, pak ho velkoobchod donutí dodávat i ve svátek, jinak přijde o dodávky i pro zbytek týdne, varoval.

Naproti tomu Jan Skopeček (ODS) označil zákon za hloupý. Stát podle jeho slov není od toho, aby určoval lidem, co mají ve státní svátek dělat; jestli mají jít do kostela, na procházku nebo nakupovat. To ale odmítl lidovec Jiří Mihola. Občanský demokrat Vojtěch Munzar vytkl zastáncům zákona, že ochranou části zaměstnanců vytvářejí zákonnou nerovnost. Podle Petra Pávka (STAN) je zákonná úprava zmatená a nesystémová. Nelíbí se mu, že zákon vyzdvihuje jenom jednu profesi.