V uplynulých deseti letech zemřelo na pracovišti v ČR 878 mužů a 38 žen. Muži tak tvoří 96 % zemřelých při výkonu povolání

Muži tak tvoří zhruba 96 % zemřelých při výkonu povolání v ČR, což pomáhá vysvětlit, proč mají vyšší mzdy – podstupují větší riziko. Zaměstnavatelé logicky musí pracovníkům nabídnout vyšší mzdu při obsazování těch pozic, kde hrozí vyšší riziko těžkého úrazu, nebo dokonce právě úmrtí. Pracovníci, například ti v těžkém průmyslu nebo v těžbě, přirozeně žádají vyšší kompenzaci za podstupované výraznější riziko.

Jedná se o obecný tržní princip. Například na akciových trzích je rovněž výnos nebo zhodnocení dané akcie zpravidla odměnou za podstoupené riziko. Míru rizikovosti odráží také třeba úroková sazba. Například platí, že čím vyšší je riziko platební neschopnosti vlády té či oné země, zpravidla tím více musí tato vláda nabídnout na úrocích, aby jí investoři byli vůbec ochotni půjčit.  

Z hlediska vývoje počtu úmrtí na pracovišti v Česku je příznivý postupně klesající trend. Ten souvisí s postupnou modernizací průmyslové výroby v ČR a také se změnou struktury tuzemské ekonomiky, z níž se postupně vytrácí odvětví typu těžby nebo těžkého průmyslu.

Posledním rokem, kdy počet zemřelých v Česku překročil psychologickou cifru 100, je rok 2015. Přitom před tímto rokem bylo její překročení celkem běžné. Například v roce 2021 zemřelo na pracovišti v ČR 67 osob, což je nejnižší počet v novodobé historii naší země. Byť tento výsledek je do jisté míry ovlivněn omezeními a restrikcemi, které si v roce 2021 vyžádala covidová pandemie.  

Témata:  pracovní úrazy,  úmrtí,  průmysl