Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stavební výroba v Česku se nedaří nastartovat, meziročně klesla o 3,9 procenta

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Stavební výrobě v Česku se stále nedaří nastartovat růst. V dubnu meziročně klesla o 3,9 procenta, zatímco v březnu byl propad podle revidovaných údajů 3,3 procenta. Stavební produkce poklesla i meziměsíčně, a to o 1,3 procenta.

Za dubnovým snížením stejně jako v předchozích měsících stály pozemní stavby, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. Inženýrské stavitelství, tedy zejména dopravní stavby, ve srovnání s loňským dubnem stagnovalo. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

"Stavební produkce v dubnu meziročně klesla o 3,9 procenta v důsledku vývoje v pozemním stavitelství. Inženýrské stavby byly na vysoké úrovni loňského dubna," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Stavební produkci mohlo zčásti ovlivnit nepříznivé počasí. "Duben byl teplotně silně podnormální a během chladných dní padaly srážky i ve formě sněhu," uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Témata:  stavebnictví

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Benzin a nafta zdražují, rafinerie mají rekordní marže. Vláda může přijít s novou daní

České vládě se otevírá poměrně lákavá možnost, jak alespoň částečně zalepit stále větší díru ve státním rozpočtu. Může zavést novou daň z mimořádných zisků, tentokrát zaměřenou na rafinerie a další velké hráče na trhu s pohonnými hmotami. Oficiálním důvodem by samozřejmě nebyla neutěšená kondice veřejných financí, nýbrž ochrana motoristů před údajně nepřiměřenými maržemi. Rozpočtově by se ale takový krok vládě hodil náramně.