Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Snížení DPH na potraviny je zrádné, potraviny by dlouhodobě zlevnit nemuselo. Naopak, mohlo by je zdražit nad nynější úroveň, řetězce se marže zjevně navyšují už teď

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Fialova vláda čelí tlaku potravinářů a svazu obchodu, aby snížila DPH na potraviny. Zatím tlaku odolává, což je správné. Snížení DPH na potraviny by v jeho nutně přechodné podobě totiž mohlo spotřebitele poškodit. A nejvíce by v takovém případě poškodilo spotřebitele z řad nejchudších domácností. Pro ně totiž potraviny představují relativně vyšší část celkového domácího rozpočtu než pro bohatší domácnosti.

Lobby potravinářů a svazu obchodu žádá snížení DPH na potraviny, které zdůvodňuje silně inflačními dopady války na Ukrajině. Jenže dlouhodobě by spotřebitelům takové snížení daně od inflace ulevit nemuselo. Naopak, mohlo by ji přiživit. Protože potravináři či prodejci potraviny, zejména řetězce, by si přitom navýšili své marže.

Přesně tak to totiž zpravidla dopadá při dočasném snížení DPH. Ekonomové v řadě odborných studií prokázali existenci takzvané asymetrické reakce na změnu DPH. Ta jednoduše spočívá v tom, že na snížení DPH reagují příslušní prodejci pouze částečným promítnutím snížení do konečné ceny. Zato při zvýšení DPH tento nárůst promítají zcela a plně. To je právě ona asymetrie: jednou změnu promítají částečně – a navyšují si marže –, podruhé změnu promítají zcela – aby o navýšené marže nepřišli.

Asymetrii dobře ilustruje případ finských kadeřníků ze studie, kterou v roce 2020 zveřejnil jeden z nejprestižnějších odborných recenzovaných ekonomických časopisů, Journal of Political Economy (vydává jej Univerzita v Chicagu od roku 1892, zde, zde dostupná pracovní verze před zveřejněním).

Kadeřníkům v zemi finská vláda od ledna 2007 snížila DPH o 14 procentních bodů. Svoji cenu pro zákazníky ovšem v reakci snížilo jen 40 procent kadeřníků, zatímco 60 procent ponechalo cenu beze změny. V lednu 2012 pak finská vláda DPH vrátila zpět, tedy kadeřníkům v zemi ji opět zvýšila, ve stejném rozsahu, o 14 procentních bodů. Při zvýšení DPH ovšem svoji cenu zvýšili všichni kadeřníci. Výsledkem tak je výraznější zdražení, než jaké by nastalo bez snížení DPH. To proto, že v lednu 2012 svoji cenu zvedli i ti kadeřníci, kteří v lednu 2007 nezlevnili (viz graf níže: červená křivka).

Autoři studie dokumentují inflační dopad přechodného snížení DPH na takzvané kontrolní skupině, sestávající v daném případě z provozovatelů salonu krásy (viz graf: modrá přerušovaná křivka). Té se říká kontrolní, protože žádné změně DPH v daném období nečelila a je zároveň dobře srovnatelná, takřka „příbuzná“ se skupinou kadeřníků.

Jestliže před rokem 2007 byly ceny finských kadeřníků a finských salonů krásy plně srovnatelné, od ledna 2007 do ledna 2012 (resp. prosince 2011) byli kadeřníci díky snížení DPH levnější, ovšem od ledna 2012 už byli kadeřníci dražší než salony. Přitom nebýt úprav daní, byla by jejich cena i po roce 2012 taková jako před rokem 2007, tedy srovnatelná s cenou salonů. Kadeřníci si tak díky přechodnému snížení DPH dlouhodobě navýšili marže. Od roku 2012 mají prokazatelně vyšší marže, než by měli nebýt přechodného snížení DPH.

Autoři studie navíc podrobují zkoumání všechny změny DPH, k nimž v zemích EU došlo v letech 1995 až 2016, a konstatují, že i těmto změnám je vlastní asymetrická reakce prodejců, podobná reakci finských kadeřníků. Chování finských kadeřníků tedy nebylo nijak výjimečné, ale spíše stvrzovalo obecnou reakci na změnu DPH.

Témata:  potraviny DPH komentář

Související

Aktuálně se děje

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

28. dubna 2025 12:40

Češi ročně investují 60 miliard do domácích mazlíčků. Výdaje rostou i kvůli inflaci

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy