Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Situace pekařů se zlepšuje s poklesem cen energií a mouky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Situace českých pekáren se od začátku letošního roku postupně zlepšuje s poklesem cen energií a mouky. Loni se pekárny potýkaly s růstem nákladů v řádu stovek procent, některým firmám vzrostly dokonce desetinásobně. Novinářům to dnes řekl výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů v ČR Bohumil Hlavatý.

Hlavatý upozornil, že řada podniků má stále smlouvy s dodavateli energií z loňského podzimu. Většinou přitom mají 60 až 70 procent odběru za fixní ceny a zbytek podle spotových cen. Podmínky pro firmy by se měly zlepšit na podzim, pokud se opět nevrátí vysoké ceny energií, dodal.

Za aktuální problém označil mzdy zaměstnanců pekáren, které jsou podle svazu nejnižší v celém potravinářském průmyslu. Průměr je 28.000 korun. "Je to málo peněz za to, že vstáváte ve čtyři hodiny ráno v sobotu i v neděli a děláte poměrně těžkou manuální práci. Musíme dramaticky navýšit mzdy," doplnil. Pokud se mzdy nezvýší, nebudou podle něj pekárny řádně fungovat. Pekaři jsou závislí na nekvalifikovaných pracovnících, protože je málo absolventů ze škol, doplnil. Proto musí firmy lidi pracně zaučovat a kvůli nízkým mzdám jsou závislí na pracovnících ze zahraničí.

Hlavatý řekl, že připravovaná výměna na postu ministra zemědělství je podle něho dobrá zpráva. S lidoveckým předsedou poslanců Markem Výborným, jenž má vystřídat Zdeňka Nekulu ve funkci, se zná a očekává, že svaz s ním bude schopný komunikovat a diskutovat o situaci pekařů.

Ceny pečiva jsou z pohledu pekáren podle něho od podzimu konstantní a výkyvy jsou pouze v řádu jednotek procent. "České pekárny zdražily podobně, jako byl průměr v EU. Proti roku 2015 je to o zhruba 170 procent, průměr EU je 168 procent. Máme také stále třetí nejlevnější chléb v Evropě," dodal s tím, že ceny pečiva jsou podle něho stále mírně podhodnocené.

Hlavatý také poznamenal, že pekaři nedosáhnou na dotace určené pro zemědělce nebo potravináře, protože nejsou zpracovateli zemědělské produkce, ale mouky, která je již zpracovaná jako prvotní surovina. Pekaři tedy nemohou čerpat dotace na provoz, mohou ale dosáhnout jako jiné nepotravinářské firmy například na inovace, jako jsou solární panely. Podle něho by měli ale mít možnost čerpat dotace právě na svůj provoz.

Svaz dnes oznámil vítěze soutěže Chléb roku 2023. Vyhlašuje se v pěti kategoriích. Do soutěže 29. ročníku pekárny přihlásily 130 druhů chleba, o 15 více než loni. Dvě z pěti kategorií vyhrála společnost BEAS z Choustníkova Hradiště, která získala ocenění novinka roku a chléb roku 500 až 800 gramů. V kategorii 900 až 1200 gramů zvítězila společnost ENPEKA ze Žďáru nad Sázavou se svým pšeničko-žitným chlebem. Kategorii chléb bez hranic, což jsou například chleby s obsahem různým semen odlišující se od klasických chlebů, vyhrála společnost Adélka Pelhřimov. Vyhlašuje se i kategorie chléb mladých, který vybírají studenti střední školy v Pardubicích, v níž zvítězila společnost Penam Rosice.

Témata:  pekárny pečivo

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.