Rusové teď budou Evropě plyn zapínat a vypínat, na zimu jej vypnou zcela, varuje expert z Bruselu

Cena plynu v EU včera v podvečer v reakci na oznámení Gazpromu citelně vzrostla, až o devět procent, nad úroveň 260 eur za megawatthodinu. Další růst je třeba předpokládat s otevřením příslušné burzy v pondělí. Cena plynu může vyletět až nad úroveň 300 eur za megawatthodinu. Pro srovnání, před válkou a pandemií, v letech 2018 a 2019, se plyn v EU na téže burze prodával průměrně za 18 eur za megawatthodinu. Cena nad úrovní 300 eur by tak značila zhruba 17násobné zdražení.

Cena plynu v EU nakonec včera uzavřela na novém historickém rekordu, 244,6 eura za megawatthodinu.

Gazprom během odstávky plánuje provést revizní kontrolu plynovodní turbíny. Pokud se neprojeví zásadnější problémy, měla by se vrátit do provozu po třech dnech. Odstávka by v takovém případě tedy trvala od 31. srpna do 2. září, poté by měla být přeprava obnovena opět ve stávajícím rozsahu pětiny kapacity potrubí.

Na revizní kontrole by se podle vyjádření Gazpromu měli podílet i pracovníci německé Siemens Energy, výrobce turbíny. Siemens Energy však zatím věc nekomentovala.

Oznámení Gazpromu je poměrně nečekané. Na rozdíl od červencové desetidenní plné odstávky nebyla tato dlouhodobě plánována. Reakce trhu napovídá, že obchodníci s plynem se obávají, že jde o politicky motivovaný děj, jehož cílem může být ještě dále vyhrotit energetickou krizi EU.

Gazprom nicméně i tentokrát, stejně jako při červnovém snížení přepravy plynu ze 100 na 40 procent kapacity potrubí, uvádí, že odstávka je technickou záležitostí. Vysvětluje ji nutností údržby turbíny. K ní nyní prý bude muset podnik přistupovat po každém tisíci hodin provozu, tedy zhruba každých 42 dní.

Ruskou stranu ovšem k plánovanému přerušení dodávek mohou povzbuzovat některé vlivné hlasy, jež zaznívají hlavně z Německa, volající po spuštění „sesterského“ plynovodu Nord Stream 2.

Místopředseda německého parlamentu Wolfgang Kubicki z vládní strany FDP večra v rozhovoru pro rozhlasovou stanici RND uvedl, že ke spuštění Nord Streamu 2 by mělo dojít co možná nejrychleji.

Podle Kubického by spuštění potrubí umožnilo naplnit zásobníky v období, které zbývá do příchodu zimy. Míní, že spuštění plynovodu by vedlo k tomu, že by Rusko dodávalo mnohem vyšší objem plynu než nyní. Zřejmě by podle něj dodalo veškerý nasmlouvaný objem suroviny.  Až budou zásobníky plné, lze prý Nord Stream 2 zase vypnout.

Výstavba potrubí Nord Stream 2, jež spojuje Rusko přímo s Německem, byla dokončena loni. Plynovod však nebyl nikdy spuštěn. Nejprve kvůli chybějícímu povolení německých úřadů, ale také Bruselu, posléze kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

Volání po spuštění Nord Streamu 2 ale bude zřejmě v příštích týdnech sílit. Na poplach totiž bijí němečtí průmyslníci. Podle nich rekordní ceny elektřiny a takřka rekordní ceny plynu, jež nyní nastávají, můžou vést k postupné deindustrializaci Německa.

Právě tyto hlasy Kremlu mohou signalizovat, že pokud ještě více své dodávky do EU omezí, třeba i v důsledku dnes oznámené odstávky na přelomu srpna a září, tím dále zesílí volání po spuštění Nord Streamu 2. Což by bylo v zájmu Ruska. Podnik Gazprom je ovládaný Kremlem, vede jej Alexej Miller, muž zcela oddaný prezidentu Vladimiru Putinovi. 

Nutno však říci, že hned včera sami Kubického spolustraníci jeho slova odmítli. Tvrdě, byť bez uvedení jména adresáta kritiky, je zkritizoval také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kubického spolustraníci z FDP místo toho volají spíše po prodloužení životnosti tří zbývajících jaderných elektráren. O ní má v nejbližší době rozhodnout německá vláda, na základě zátěžového testu německé elektrárenské soustavy. Včerejší oznámení Gazpromu tak zvyšuje pravděpodobnost, že k prodloužení životnosti německého jádra dojde.  

Jestliže by kvůli drahému plynu, a tedy také drahé elektřině došlo k uvedené postupné deindustrializaci Německa, motor evropské ekonomiky by se fatálně zadrhl. Netřeba připomínat, že česká ekonomika, jež je ještě průmyslovější než ta německá, tím pádem také. Zkázu by to přineslo ale celému evropskému hospodářství. Německo a některé další země typu Nizozemska totiž skrze Evropskou centrální banku zastřeně financují země typu Itálie nebo Španělska, které by jinak byly v bankrotovém stavu již nyní. Pokud nebude mít Německo svůj průmysl v jeho současné síle, nebude mít ani z čeho financovat mnohem chudší, předlužený jih eurozóny.

„Opravdu se obávám postupné deindustrializace Německa,“ citovala včera agentura Bloomberg Ralfa Stoffelse, generálního ředitele společnosti BIW Isolierstoffe. Firma založená roku 1971 je dnes lídrem evropského trhu s izolačními materiály.  Energetická drahota je podle Stoffelse v Německu ještě závažnější než jinde. 

Témata:  zemní plyn,  Rusko,  komentář