Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin bude chtít za plyn či ropu rubly. To řadovým Čechům zdraží plyn, elektřinu nebo pohonné hmoty

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Ruský prezident Vladimir Putin dnes rozhodl, že Rusko bude za svůj plyn a ropu žádat od takzvaných nepřátelských států platbu v rublech. Země, které uplatňují sankce vůči Rusku, včetně zemí EU a Česka, tak budou muset za ropu i plyn platit místo v dolarech či eurech právě v ruské měně.

Kreml tak vytváří dodatečnou poptávku po ruské měně, která utlumí citelné oslabování rublu, k němuž dochází v důsledku sankcí Západu uvedených v důsledku ruské invaze na Ukrajinu koncem února.

Putin zadal ruské centrální bance, aby během týdne připravila platební schéma, které platby v rublech umožní.

Kreml svým opatřením reaguje na sankce Západu ještě z jiného hlediska. Sankce vedly ke zmrazení zhruba poloviny devizových rezerv ruské centrální banky. Putin si tak uvědomil, jak je Rusko zranitelné, drží-li měnu zemí, jež jej sankcionují. Bude se tedy snažit přejít v nejvyšší možné míře k přijímání plateb v rublu, případně v čínské nebo indické měně, protože v případě těchto měn zmrazení nehrozí.

V neposlední řadě Putina ke kroku motivuje politika, resp. snaha znepříjemnit západním odběratelům surovin život. A přitom se může tvářit dále, že veškeré své závazky – objemově – plní, pouze tedy v jiné měně.

Krok Kremlu tak v Evropě zdraží plyn i ropné produkty, včetně benzínu či nafty, a to i odběratelům z řad českých firem a domácností. Evropští odběratelé si budou musel vyčlenit prostředky v rublech, za něž suroviny uhradí. S držením rublu je ovšem spojeno poměrně výrazné kursové riziko, neboť ruská měna je zejména po invazi Ruska na Ukrajinu značně rozkolísaná a hrozí její hluboký propad. Proti kursovému riziku se budou muset odběratelé v EU poměrně nákladně pojistit, bude-li to možné, případně akceptovat ztráty spjaté s rozkolísaností rublu. Tyto dodatečné náklady pak přenesou na konečné odběratele včetně těch z řad českých firem a domácností.

Zhruba 90 procent plynu, který Česko spotřebovává, je plyn ruský, ačkoli převážně dovážený z Německa. Němečtí přímí odběratelé ruského plynu započtou vyšší náklady pojištění proti kursovému riziku do ceny pro své zákazníky v ČR a ti pak třeba i do cen pro tuzemské odběratele plynu a obecně energií z řad domácností.

Putinův krok dále stupňuje napětí v obchodních vztazích Ruska a EU. S vyšší pravděpodobností nyní hrozí odvetný krok EU v podobě odstřižení se od ruských dodávek energií. Proto ceny benzínu, nafty či plynu v EU porostou i z tohoto důvodu. Ruku v ruce s tím zdraží také elektřina, neboť podstatná část elektřiny se v EU vyrábí právě z plynu.

Témata:  komentář zemní plyn Rusko Rubl (RUB)

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

12. listopadu 2025 12:17

Tváří v tvář smrti, ale s nízkým platem. Pietní profese dál zaostávají za průměrem

Listopad bývá obdobím, kdy lidé častěji zavítají na hřbitovy a připomínají si své blízké. S tím se dostávají do popředí i profese spojené s pietními službami – květinářky, pracovníci pohřebních služeb či kameníci. Podle údajů portálu Platy.cz se jejich výdělky výrazně liší. Kameníci si měsíčně přijdou přibližně o 60 % více než květinářky, přesto se ani oni nedostanou nad celostátní průměr. Zatímco příjmy květinářek a pracovníků pohřebních služeb zůstávají znatelně pod ním, mzdy kameníků se k průměrné úrovni alespoň přibližují.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy