Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin bude chtít za plyn či ropu rubly. To řadovým Čechům zdraží plyn, elektřinu nebo pohonné hmoty

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Ruský prezident Vladimir Putin dnes rozhodl, že Rusko bude za svůj plyn a ropu žádat od takzvaných nepřátelských států platbu v rublech. Země, které uplatňují sankce vůči Rusku, včetně zemí EU a Česka, tak budou muset za ropu i plyn platit místo v dolarech či eurech právě v ruské měně.

Kreml tak vytváří dodatečnou poptávku po ruské měně, která utlumí citelné oslabování rublu, k němuž dochází v důsledku sankcí Západu uvedených v důsledku ruské invaze na Ukrajinu koncem února.

Putin zadal ruské centrální bance, aby během týdne připravila platební schéma, které platby v rublech umožní.

Kreml svým opatřením reaguje na sankce Západu ještě z jiného hlediska. Sankce vedly ke zmrazení zhruba poloviny devizových rezerv ruské centrální banky. Putin si tak uvědomil, jak je Rusko zranitelné, drží-li měnu zemí, jež jej sankcionují. Bude se tedy snažit přejít v nejvyšší možné míře k přijímání plateb v rublu, případně v čínské nebo indické měně, protože v případě těchto měn zmrazení nehrozí.

V neposlední řadě Putina ke kroku motivuje politika, resp. snaha znepříjemnit západním odběratelům surovin život. A přitom se může tvářit dále, že veškeré své závazky – objemově – plní, pouze tedy v jiné měně.

Krok Kremlu tak v Evropě zdraží plyn i ropné produkty, včetně benzínu či nafty, a to i odběratelům z řad českých firem a domácností. Evropští odběratelé si budou musel vyčlenit prostředky v rublech, za něž suroviny uhradí. S držením rublu je ovšem spojeno poměrně výrazné kursové riziko, neboť ruská měna je zejména po invazi Ruska na Ukrajinu značně rozkolísaná a hrozí její hluboký propad. Proti kursovému riziku se budou muset odběratelé v EU poměrně nákladně pojistit, bude-li to možné, případně akceptovat ztráty spjaté s rozkolísaností rublu. Tyto dodatečné náklady pak přenesou na konečné odběratele včetně těch z řad českých firem a domácností.

Zhruba 90 procent plynu, který Česko spotřebovává, je plyn ruský, ačkoli převážně dovážený z Německa. Němečtí přímí odběratelé ruského plynu započtou vyšší náklady pojištění proti kursovému riziku do ceny pro své zákazníky v ČR a ti pak třeba i do cen pro tuzemské odběratele plynu a obecně energií z řad domácností.

Putinův krok dále stupňuje napětí v obchodních vztazích Ruska a EU. S vyšší pravděpodobností nyní hrozí odvetný krok EU v podobě odstřižení se od ruských dodávek energií. Proto ceny benzínu, nafty či plynu v EU porostou i z tohoto důvodu. Ruku v ruce s tím zdraží také elektřina, neboť podstatná část elektřiny se v EU vyrábí právě z plynu.

Témata:  komentář,  zemní plyn,  Rusko,  Rubl (RUB)

Aktuálně se děje

22. října 2026 11:54

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Ve čtvrtek 12. listopadu natankujete za tyto ceny. Stát určil strop pro benzin i naftu

Ministerstvo financí stanovilo maximální přípustné ceny pohonných hmot pro 12. listopadu. Litr neprémiového benzinu nesmí stát více než 40,78 koruny, nafta může vyjít maximálně na 45,87 koruny. Cenová regulace pokračuje i v listopadu, vláda zároveň ponechává sníženou spotřební daň z nafty. Reaguje tak na přetrvávající napětí na trhu s ropou a rizika spojená s konfliktem na Blízkém východě.