Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Povinné přimíchávání biosložek do nafty a benzinu dneškem skončilo

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Povinné přimíchávání biosložek do motorové nafty a benzinu skončilo, bude dobrovolné. Omezí se také okruh vozidel podléhajících silniční dani a daňově se zvýhodní používání služebních nízkoemisních vozidel k soukromým účelům. V účinnost dnes vstupuje novela zákona o daních z příjmů a dalších zákonů, která tyto změny zavádí. Vládní předloha navíc o dva roky odkládá termín zákazu provozu starých kotlů na uhlí.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na jaře řekl, že zrušení povinného přimíchávání biosložky do nafty povede k jejímu zlevnění 1,50 až dvě koruny na litr. Vláda také uvedla, že dodavatelům pohonných hmot ubude administrativa spojená s vykazováním, že povinnost plní. Kromě toho Parlament již dříve schválil vládní návrh na dočasné snížení spotřební daně u benzinu a nafty o 1,50 Kč na litr. Snížení daně zatím platí do konce září, ministr Stanjura ale nevylučuje, že by mohlo být trvalé. U benzinu trvalé snížení nebo prodloužení podle něj vláda neplánuje.

Ceny pohonných hmot letos prudce vzrostly na přelomu února a března poté, co Rusko zahájilo 24. února vojenskou invazi na Ukrajinu. Ještě 23. února stál litr benzinu průměrně zhruba 37,40 koruny a nafty asi 36,40 Kč. Během dvou týdnů po začátku ruské invaze ale cena benzinu vyskočila na skoro 47,30 Kč/l a cena nafty na téměř 49,60 Kč/l. Od té doby ceny kolísají. Nyní lidé platí v průměru za benzin zhruba 48 korun, naftu pořizují o asi 30 haléřů dráž.

Další změnou, se kterou nově účinný zákon přichází, je částečné zrušení silniční daně pro vybraný okruh vozidel. Daň se platí za vozidla sloužící k podnikání. Ruší se pro osobní automobily, autobusy a nákladní auta do 12 tun. Zároveň se snižuje sazba daně pro nákladní vozidla a přívěsy nad 12 tun, a to na nejnižší přípustnou míru. Například nákladní automobil o třech nápravách s hmotností 22 tun a stářím do tří let by měl nově podléhat dani 5800 Kč místo současných 16.000 korun.

Zvýhodnění se dočkají i nízkoemisní vozidla. Týká se to služebních aut na alternativní pohon, například elektromobilů, které mohou zaměstnanci bezplatně využívat pro soukromé účely. Dosud v takovém případě platili vyšší daně, protože se jim základ daně zvyšoval o jedno procento vstupní ceny daného vozu. Nově to má být půl procenta. Současně se má zkrátit doba odpisování zařízení sloužících k dobíjení elektromobilů. Ambicí této podpory je též transformace vozového parku českých podnikatelů a zaměstnavatelů na nízkoemisní vozidla.

Zákon přinesl také dvouletý odklad termínu zákazu provozu starých kotlů na uhlí o dva roky na 1. září 2024. Vláda argumentuje tím, že na trhu existuje omezený počet montážních společností a nedostatek výrobků, které mají být nově instalovány. Odklad se týká stacionárních zdrojů na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW v rodinných domech, bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy