Olivový olej se na velkoobchodním trhu nyní prodává za nejvyšší ceny od poloviny 90. let. Na vině jsou hlavně přetrvávající sucha ve Španělsku, které je hlavním producentem. Vysoké ceny se podle analytiků navíc patrně udrží delší dobu. Příčinou jsou podle nich i další faktory, zejména vysoká poptávka a také nedostatek slunečnicového oleje v důsledku války na Ukrajině.
Velkoobchodní cena olivového oleje se v minulých dnech dostala až na 5989,8 dolaru (127.270 Kč) za tunu. Tak vysoko byla naposledy na přelomu let 1996 a 1997, kdy se dostala až nad 6200 dolarů za tunu, ukazují data Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Španělsko má ve výrobě olivového oleje výsadní postavení, na jeho světové produkci se podílí skoro polovinou. Až s velkým odstupem za ním je Itálie, Řecko, Tunisko, Turecko, Maroko a Portugalsko, vyplývá ze statistiky profesní organizace International Olive Council.
"K důvodům, které přispívají k tomu, že cena je blízko rekordu, patří hlavně špatné počasí a velké sucho ve značné části Středomoří, hlavně ale ve Španělsku, které je klíčovým producentem a vývozcem olivového oleje," řekl televizi CNBC analytik Kyle Holland, který má ve společnosti Mintec na starosti kategorii rostlinných olejů.
Právě v důsledku nepříznivého počasí byla sklizeň oliv v sezoně od loňského října do letošního února o 50 procent nižší, než je obvyklé. Tím se snižuje nabídka na globálním trhu a v důsledku toho naopak rostou ceny oliv.
"Mimořádně špatné povětrnostní podmínky způsobily, že produkce olivového oleje ve Španělsku dosáhla přibližně 630.000 tun," řekl Holland. "Obvyklá produkce přitom bývá 1,4 až 1,5 milionu tun," dodal. Olivovníky rostou v teplém a suchém podnebí, optimální teplota pro pěstování je od 15 do 26 stupňů Celsia.
Do Španělska se vrátilo velmi suché počasí v březnu, kdy byly dešťové srážky na 36 procentech dlouhodobého průměru. Země už tak měla za sebou 36 měsíců v řadě, kdy byly srážky podprůměrné. Pokud se počasí nezlepší, nadcházející sklizeň může být ještě horší, řekl Holland.
"Zdá se, že pokračující sucho v Evropě, především v největší oblasti produkce olivového oleje ve Španělsku, způsobilo celosvětový nedostatek," uvedl prezident Australské asociace pro olivový olej David Valmorbida. K problémům v dodavatelských řetězcích se tak podle analytiků přidává ještě poptávka, což situaci zhoršuje.
Poptávka po olivovém oleji je v posledních letech velmi vysoká. Ceny se výrazněji zvyšují od roku 2020, kdy lidé začali kvůli omezením zavedeným ve snaze zbrzdit šíření nákazy koronavirem více jíst a vařit doma, řekl Valmorbida. A pak situaci zhoršila válka na Ukrajině, protože Ukrajina je klíčovým dodavatelem slunečnicového semene na světový trh. Slunečnicový olej se sice využívá k přípravě pokrmů celosvětově méně než olej olivový, i tak ale patří k důležitým ingrediencím, zejména v některých částech světa.
"Válka na Ukrajině, která způsobila celosvětový nedostatek slunečnicového oleje, ještě více zvýšila poptávku po olivovém oleji," řekl Valmorbida. Tlak na poptávku a na ceny by částečně mohla zmírnit změna spotřebitelských návyků.
"Spotřebitelé už začali výrazně snižovat spotřebu olivového oleje - jednak tím, že s ním více šetří, ale také tím, že přecházejí na rostlinné nebo semenné oleje či různé olejové směsi," uvedl Valmorbida. Základní poptávka po olivovém oleji jako zdravém a přírodním produktu ale podle něj zůstane téměř za každou cenu.
"Takže pokud nezačne víc pršet, mohli bychom i nadále vidět historicky zvýšené ceny na úrovni pěti eur (117 Kč) za kilogram nebo i nad ní až do sklizně v sezoně 2023/24," dodal.
Témata: olivový olej, ekonomika
