Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obchodníci s nesplácenými úvěry zřejmě budou muset získávat povolení od ČNB

Česká národní banka (ČNB)
Česká národní banka (ČNB)
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Obchodníci s nesplácenými úvěry budou zřejmě muset nově získat k tomuto podnikání licenci od České národní banky (ČNB). Předpokládá to návrh zákona o trhu s nevýkonnými úvěry, který ve středu projedná vláda. Zákon vychází z evropské směrnice, podle důvodové zprávy by proto měl nabýt účinnosti do konce roku, aby se Česko nevystavovalo hrozbě pokuty za nepřevedení evropské normy do tuzemského práva.

Dosud se obchod s nesplácenými úvěry řídil pouze občanským zákoníkem a obchodníci pouze museli mít živnostenské oprávnění. Nová regulace by měla požadavky na obchodníky zpřísnit. "Přijetím navrhovaného zákona by mělo dojít ke kultivaci prostředí správy nevýkonných úvěrů, a trh by tak měly opustit nekorektní inkasní agentury. Obecně můžeme očekávat další kultivaci prostředí vymáhání nesplácených pohledávek," uvedlo ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona.

Norma by také měla otevřít českým společnostem, které obchodují s úvěry, cestu na evropský trh.

Ministerstvo financí neočekává, že by změna zákona měla rozpočtové dopady. Náklady přinese inkasním společnostem, které budou muset splnit nové zákonné povinnosti a získat nové povolení ke správě nesplácených úvěrů.

Témata:  Česká národní banka (ČNB)

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.