Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

NKÚ v příštím roce prověří výběr daní i peníze na předsednictví v EU

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nejvyšší kontrolní úřad se v příštím roce zaměří například na to, jak úřady vybírají daně z příjmů firem nebo jak stát vynakládá peníze na boj s daňovými úniky. Prověří také peníze na radiační, chemickou a biologickou ochranu, výdaje na předsednictví ČR v Radě EU nebo na odstraňování starých ekologických zátěží. Úřad tyto akce zařadil do svého plánu kontrol na příští rok, který zveřejnil na svém webu. V plánu má stejně jako letos celkem 32 kontrol, další ale může případně doplnit, nebo je naopak vyřadit.

"Dlouhodobě upozorňujeme na neudržitelný stav veřejných financí a rezignaci vlády na konsolidaci veřejných rozpočtů. Proto se v příštím roce soustředíme mimo jiné na finančně významné oblasti. Zkontrolujeme prostředky státu plynoucí z daně z příjmu právnických osob nebo opatření proti daňovým únikům. To se týká stovek miliard korun," sdělil ČTK k plánu kontrol prezident úřadu Miloslav Kala.

"Vyhýbání se daňovým povinnostem je dlouhodobý trend," míní Kala. Poukazuje přitom na to, že jen v roce 2020 vzrostly nedoplatky na daních z příjmů firem na 7,8 miliardy korun, což bylo meziročně o pětinu víc. Za růstem podle NKÚ stálo oslabení ekonomiky v souvislosti s pandemií covidu.

První kontrolou v příštím roce bude prověrka peněz na odstraňování starých ekologických zátěží. "Stálo to již desítky miliard korun, trvá to již 30 roků a stále není hotovo," uvedl Kala. Stát podle NKÚ vydal na odstraňování těchto zátěží od roku 1991 do konce roku 2020 téměř 65 miliard korun. Ministerstvo financí přitom na konci roku 2020 stále evidovalo 128 neukončených ekologických smluv z původních 327 s celkovou garancí 137 miliard korun. Při předchozí kontrole v roce 2017 úřad zjistil, že likvidace ekologických zátěží je pomalá a neúčinná, což pro stát přináší další výdaje navíc.

NKÚ se také zaměří na peníze vynaložené na letošní předsednictví ČR v Radě EU. Kontroloři zamíří na Úřad vlády a na ministerstvo zahraničních věcí. Pro roky 2021 až 2023 se počítá s celkovými výdaji na předsednictví v objemu 2,2 miliardy korun, jak uvádí návrh letošního státního rozpočtu. Podle něj má jen za letošní rok na předsednictví směřovat zhruba 1,7 miliardy korun.

Další z kontrol bude například prověrka peněz na policejní výstroj. "Ačkoliv je zajištění adekvátního vybavení policistů jedním z cílů Koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2027, situace je stále neuspokojivá. Z veřejných zdrojů víme, že byla nakoupena nevyužitelná univerzální velikost výstroje, množství neodpovídalo potřebám a zboží bylo nekvalitní," uvedl Kala. V lednu má začít také kontrola, která se zaměří na to, zda ministerstvo obrany vynakládá peníze na radiační, chemickou a biologickou ochranu účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy.

Kontroly se dočkají i peníze určené na údržbu a opravy silnic I. třídy. "Všichni vidíme, že stav našich silnic nejen I. třídy je neutěšený. Z předcházejících kontrol víme, že jejich opravy se oddalují a řeší provizorně, což údržbu silnic zbytečně prodražuje. Navíc se tak snižuje bezpečnost provozu,“ uvedl Kala. Úřad například v roce 2013 zjistil, že v jednom případě stálo frézování vozovky 712 korun za hodinu, ale jinde až 2200 korun.

Úřad prověří také peníze na provoz základních registrů, peníze na Program rozvoje venkova nebo třeba na zkvalitňování ovzduší. Zaměří se i na peníze z kapitoly ministerstva kultury určené na kulturní aktivity nebo peníze z rozpočtu ministerstva práce určené na digitalizaci vybraných agend.

Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislá ústavní instituce, která má za účel kontrolovat hospodaření státu. Kontrolními závěry se pak zabývá například vláda nebo kontrolní výbor Poslanecké sněmovny. Pro příští rok by měl hospodařit s výdaji přes 603 milionů korun.

Témata:  NKÚ EU Peníze

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.