Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo neví, jak miliardové dotace pomáhají rodinám, zjistil NKÚ

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nemá přehled o tom, jak státní a evropské dotace pomáhají rodinám, sleduje jen počet rodin, ke kterým peníze míří, nikoli konkrétní přínos. V tiskové zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který kontroloval rozdělení devíti miliard korun mezi roky 2018 a 2020. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

Miliardové dotace byly určeny na podporu sociálně znevýhodněných rodin, velkou část peněz dostali samoživitelé. Kontroloři sledovali několik dotačních programů. Nejvíc peněz, 8,6 miliardy korun, rozdělil stát v rámci operačního programu Zaměstnanost. Pomoc směřovala ke 160.000 lidí. Zda opravdu pomohly, jak měly, je ale podle NKÚ nejasné. "Není zřejmé, zda tyto prostředky přispěly ke snížení počtu osob ohrožených chudobou či sociálním vyloučením," konstatoval úřad.

Podobně tomu bylo u dotací, které měly pomoci předcházet rozpadu rodiny nebo odebírání dětí. Ministerstvo si podle NKÚ nestanovilo konkrétní cíle. "Ani zde tedy není možné sledovat a vyhodnocovat přínosy, efektivnost a účelnost vynaložených finančních prostředků ze státního rozpočtu," sdělila k výsledkům kontroly mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Stanovených cílů se nepodařilo dosáhnout ani u 179 ze 331, tedy u více než poloviny, ukončených projektů na podporu rodinné politiky s celkovými výdaji ve výši 495 milionů korun.

Kontroloři prověřili také desítku projektů za 216 milionů korun, které měly zlepšit situaci rodičů pečujících o děti do 15 let a rodičů ohrožených sociálním vyloučením. Šlo o 2999 lidí, z 91 procent o ženy. "Zjistili, že vynaložené peníze přispěly ke zlepšení situace v menší míře, než sami příjemci podpory předpokládali. I zde platí, že dlouhodobé dopady podpory jsou pouze dílčí, nebo nejsou prokazatelné," informoval NKÚ. Ministerstvo navíc chybovalo při administraci projektů a nepostupovalo podle zákona o finanční kontrole, uvedl NKÚ.

Česká republika stále patří mezi takzvané čisté příjemce, tedy unijní státy, které z rozpočtu EU získávají víc peněz, než do něj odvádějí. Za rok 2020 Česko podle údajů Evropské komise do rozpočtu EU odvedlo 2,27 miliardy eur (55,7 miliardy Kč) a získalo z něj 5,5 miliardy eur (135,1 miliardy Kč).

Témata:  Ministerstvo práce a sociálních věcí NKÚ

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

12. listopadu 2025 12:17

Tváří v tvář smrti, ale s nízkým platem. Pietní profese dál zaostávají za průměrem

Listopad bývá obdobím, kdy lidé častěji zavítají na hřbitovy a připomínají si své blízké. S tím se dostávají do popředí i profese spojené s pietními službami – květinářky, pracovníci pohřebních služeb či kameníci. Podle údajů portálu Platy.cz se jejich výdělky výrazně liší. Kameníci si měsíčně přijdou přibližně o 60 % více než květinářky, přesto se ani oni nedostanou nad celostátní průměr. Zatímco příjmy květinářek a pracovníků pohřebních služeb zůstávají znatelně pod ním, mzdy kameníků se k průměrné úrovni alespoň přibližují.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.