Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo neví, jak miliardové dotace pomáhají rodinám, zjistil NKÚ

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nemá přehled o tom, jak státní a evropské dotace pomáhají rodinám, sleduje jen počet rodin, ke kterým peníze míří, nikoli konkrétní přínos. V tiskové zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který kontroloval rozdělení devíti miliard korun mezi roky 2018 a 2020. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.

Miliardové dotace byly určeny na podporu sociálně znevýhodněných rodin, velkou část peněz dostali samoživitelé. Kontroloři sledovali několik dotačních programů. Nejvíc peněz, 8,6 miliardy korun, rozdělil stát v rámci operačního programu Zaměstnanost. Pomoc směřovala ke 160.000 lidí. Zda opravdu pomohly, jak měly, je ale podle NKÚ nejasné. "Není zřejmé, zda tyto prostředky přispěly ke snížení počtu osob ohrožených chudobou či sociálním vyloučením," konstatoval úřad.

Podobně tomu bylo u dotací, které měly pomoci předcházet rozpadu rodiny nebo odebírání dětí. Ministerstvo si podle NKÚ nestanovilo konkrétní cíle. "Ani zde tedy není možné sledovat a vyhodnocovat přínosy, efektivnost a účelnost vynaložených finančních prostředků ze státního rozpočtu," sdělila k výsledkům kontroly mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Stanovených cílů se nepodařilo dosáhnout ani u 179 ze 331, tedy u více než poloviny, ukončených projektů na podporu rodinné politiky s celkovými výdaji ve výši 495 milionů korun.

Kontroloři prověřili také desítku projektů za 216 milionů korun, které měly zlepšit situaci rodičů pečujících o děti do 15 let a rodičů ohrožených sociálním vyloučením. Šlo o 2999 lidí, z 91 procent o ženy. "Zjistili, že vynaložené peníze přispěly ke zlepšení situace v menší míře, než sami příjemci podpory předpokládali. I zde platí, že dlouhodobé dopady podpory jsou pouze dílčí, nebo nejsou prokazatelné," informoval NKÚ. Ministerstvo navíc chybovalo při administraci projektů a nepostupovalo podle zákona o finanční kontrole, uvedl NKÚ.

Česká republika stále patří mezi takzvané čisté příjemce, tedy unijní státy, které z rozpočtu EU získávají víc peněz, než do něj odvádějí. Za rok 2020 Česko podle údajů Evropské komise do rozpočtu EU odvedlo 2,27 miliardy eur (55,7 miliardy Kč) a získalo z něj 5,5 miliardy eur (135,1 miliardy Kč).

Témata:  Ministerstvo práce a sociálních věcí NKÚ

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

11. prosince 2025 17:20

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Důchody OSVČ: proč skutečná penze neodpovídá očekáváním

Výpočet starobního důchodu u osob samostatně výdělečně činných má spoustu nuancí, které se snadno přehlédnou. Mnoho živnostníků očekává vyšší penzi, než jakou nakonec přizná Česká správa sociálního zabezpečení. Tento článek srozumitelně vysvětluje, co u důchodů OSVČ skutečně rozhoduje, a uvádí na pravou míru nejčastější omyly, které na Banky.cz v praxi vídáme denně.