Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá ekonomika ve čtvrtletí stagnovala, potvrdili statistici

Vývoj ekonomiky
Vývoj ekonomiky
Foto: Pixabay

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa ve čtvrtém čtvrtletí po růstu o 0,1 procenta v předchozím kvartálu podle očekávání stagnoval. Ve své konečné zprávě to dnes uvedl spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje. Hlavní podíl měl na výsledku pokles vývozu.

Export v období od října do prosince klesl ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,2 procenta. To znamená, že čistý obchod ubral z hospodářského výkonu země, která je na vývozu závislá, 0,6 procentního bodu. Podnikové investice se snížily o 0,2 procenta a stagnovaly výdaje domácností.

Za celý loňský rok se HDP největší evropské ekonomiky zvýšil o 0,6 procenta. To je výrazně méně než v předchozích dvou letech a nejhorší celoroční výsledek od roku 2013.

Spolková centrální banka varovala německé exportéry, že pravděpodobně utrpí šířením nového koronaviru, a uvedla, že nevidí známky možného oživení ekonomiky v prvním čtvrtletí.

Výsledek za čtvrté čtvrtletí dokazuje, že německá ekonomika není na epidemii, která narušuje dodavatelské řetězce, dobře připravená, uvedla agentura Bloomberg.

Témata:  Německo ekonomika

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.