Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nadešla hodina ruského bankrotu? Američané dneškem zakazují svým občanům a bankám přijímat ruské splátky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Pravděpodobnost ruského bankrotu se dneškem citelně zvyšuje. Americké ministerstvo financí totiž dnes těsně po půlnoci newyorského času, tedy zhruba před půldruhou hodinou, zakázalo přijímat americkým bankám a jednotlivcům splátky od ruské vlády. Dosud platila výjimka, takže američtí věřitelé Ruska mohli i po uvalení sankcí nadále přechodně přijímat ruské splátky. Dneškem ale tato výjimka končí, v souladu s plánem nastíněným v době uvádění sankcí letos v zimě, po únorové invazi Ruska na Ukrajinu.

Rozhodnutí administrativy USA znamená, že Washington raději nechá Rusko zbankrotovat. Zavrhuje tedy možnost, že by Rusko postupně vyčerpávalo své rezervy na splátky dluhu, a nemohlo je tak využít třeba k financování války na Ukrajině.

Ačkoli pravděpodobnost ruského bankrotu v důsledku zmíněného kroku Američanů citelně narůstá, stále není stoprocentní. Většina držitelů ruského dluhu totiž sídlí v Evropě. Počet věřitelů Ruska, jimž se nebude dostávat splátek, tedy nemusí stačit na to, aby mohla být vyhlášena platební neschopnost, tedy bankrot.

Rusko ve zbytku letošního roku musí splatit věřitelům celkem zhruba jednu miliardu dolarů různých splátek. Rezervy na tyto splátky má dostatečné, neboť je buduje díky stále čile probíhajícímu prodeji vývozních surovin, ropy, ale zejména plynu do zemí EU, jako je Německo nebo Itálie. Tento export financuje splátky dluhu. Pokud ale tyto splátky nebude Rusko technicky provést, může se ocitnout v bankrotovém stavu. Dneškem k tomu výrazně nakročilo.

Témata:  ekonomika Rusko komentář Rubl (RUB)

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.