Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo financí chce koupit dámské vložky do rezerv. Stát by však měl mít nyní, když musí více šetřit, jiné priority

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Ministerstvo financí se snaží pokračovat ve svém boji s takzvanou menstruační chudobou. Dnes navrhne vládě, aby stát prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR) zařadil mezi komodity, které jsou udržovány ve skladech pro případ živelních, válečných či jiných katastrof a krizí, také dámské menstruační potřeby.

Už loni koncem roku ministerstvo zvažovalo zlevnění dámských hygienických pomůcek snížením sazby DPH, a to ze stávající sazby 21 procent na sazbu desetiprocentní. Toto „vložkovné“ by veřejnou kasu vyšlo na 285 milionů korun ročně. K tomuto kroku se však úřad nakonec neuchýlil.  

Celkově se nelze zbavit dojmu, že ministerstvo si chce líbivým krokem naklonit část veřejnosti, pročež se uchyluje ke snaze, „o které se prostě bude hodně mluvit“, neboť dámské menstruační pomůcky jsou typem všeobecně známého a všeobecně používaného zboží. Správa státních hmotných rezerv by měla mít jiné priority, když je třeba spíše šetřit, a to přesto, že pořízení dámských vložek do rezerv státu by jeho kasu vyšlo na 24 milionů korun, což je relativně zanedbatelná částka, vzhledem k celkovému objemu veřejných výdajů.   

Témata:  menstruační vložky komentář

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.