Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo financí chce koupit dámské vložky do rezerv. Stát by však měl mít nyní, když musí více šetřit, jiné priority

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Ministerstvo financí se snaží pokračovat ve svém boji s takzvanou menstruační chudobou. Dnes navrhne vládě, aby stát prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR) zařadil mezi komodity, které jsou udržovány ve skladech pro případ živelních, válečných či jiných katastrof a krizí, také dámské menstruační potřeby.

Už loni koncem roku ministerstvo zvažovalo zlevnění dámských hygienických pomůcek snížením sazby DPH, a to ze stávající sazby 21 procent na sazbu desetiprocentní. Toto „vložkovné“ by veřejnou kasu vyšlo na 285 milionů korun ročně. K tomuto kroku se však úřad nakonec neuchýlil.  

Celkově se nelze zbavit dojmu, že ministerstvo si chce líbivým krokem naklonit část veřejnosti, pročež se uchyluje ke snaze, „o které se prostě bude hodně mluvit“, neboť dámské menstruační pomůcky jsou typem všeobecně známého a všeobecně používaného zboží. Správa státních hmotných rezerv by měla mít jiné priority, když je třeba spíše šetřit, a to přesto, že pořízení dámských vložek do rezerv státu by jeho kasu vyšlo na 24 milionů korun, což je relativně zanedbatelná částka, vzhledem k celkovému objemu veřejných výdajů.   

Témata:  menstruační vložky,  komentář

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

6. října 2026 11:24

2. října 2026 14:32

Zemědělci dostanou na dotacích 75 procent předem. Výplata začne v říjnu

Zemědělci letos dostanou na přímých platbách vyšší zálohy než loni. Státní zemědělský intervenční fond začne s jejich zrychlenou výplatou podle ministerstva zemědělství od 6. října.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.