Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo financí chce koupit dámské vložky do rezerv. Stát by však měl mít nyní, když musí více šetřit, jiné priority

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Ministerstvo financí se snaží pokračovat ve svém boji s takzvanou menstruační chudobou. Dnes navrhne vládě, aby stát prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR) zařadil mezi komodity, které jsou udržovány ve skladech pro případ živelních, válečných či jiných katastrof a krizí, také dámské menstruační potřeby.

Už loni koncem roku ministerstvo zvažovalo zlevnění dámských hygienických pomůcek snížením sazby DPH, a to ze stávající sazby 21 procent na sazbu desetiprocentní. Toto „vložkovné“ by veřejnou kasu vyšlo na 285 milionů korun ročně. K tomuto kroku se však úřad nakonec neuchýlil.  

Celkově se nelze zbavit dojmu, že ministerstvo si chce líbivým krokem naklonit část veřejnosti, pročež se uchyluje ke snaze, „o které se prostě bude hodně mluvit“, neboť dámské menstruační pomůcky jsou typem všeobecně známého a všeobecně používaného zboží. Správa státních hmotných rezerv by měla mít jiné priority, když je třeba spíše šetřit, a to přesto, že pořízení dámských vložek do rezerv státu by jeho kasu vyšlo na 24 milionů korun, což je relativně zanedbatelná částka, vzhledem k celkovému objemu veřejných výdajů.   

Témata:  menstruační vložky komentář

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.