Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ministerstvo financí chce koupit dámské vložky do rezerv. Stát by však měl mít nyní, když musí více šetřit, jiné priority

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Ministerstvo financí se snaží pokračovat ve svém boji s takzvanou menstruační chudobou. Dnes navrhne vládě, aby stát prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv (SSHR) zařadil mezi komodity, které jsou udržovány ve skladech pro případ živelních, válečných či jiných katastrof a krizí, také dámské menstruační potřeby.

Už loni koncem roku ministerstvo zvažovalo zlevnění dámských hygienických pomůcek snížením sazby DPH, a to ze stávající sazby 21 procent na sazbu desetiprocentní. Toto „vložkovné“ by veřejnou kasu vyšlo na 285 milionů korun ročně. K tomuto kroku se však úřad nakonec neuchýlil.  

Celkově se nelze zbavit dojmu, že ministerstvo si chce líbivým krokem naklonit část veřejnosti, pročež se uchyluje ke snaze, „o které se prostě bude hodně mluvit“, neboť dámské menstruační pomůcky jsou typem všeobecně známého a všeobecně používaného zboží. Správa státních hmotných rezerv by měla mít jiné priority, když je třeba spíše šetřit, a to přesto, že pořízení dámských vložek do rezerv státu by jeho kasu vyšlo na 24 milionů korun, což je relativně zanedbatelná částka, vzhledem k celkovému objemu veřejných výdajů.   

Témata:  menstruační vložky,  komentář

Aktuálně se děje

3. listopadu 2026 11:12

Černý pátek plný triků. Obchodníci si hrají s cenami i psychikou zákazníků

Přestože je černá barva často spojena s negativními emocemi, u Černého pátku, který letos připadá na 27. listopadu, to zpravidla neplatí. Právě naopak. Spotřebitelé se těší na obrovské slevy, prodávající zase na vysoké tržby, a tak jsou všichni spokojení. Nebo tomu tak není? Bohužel ne vždy jsou slevy opravdu takové, jak se prezentují. Jak však předejít nevýhodnému nákupu?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Nvidia čelí největší krizi ve své historii. Odchod zakladatele odhalil její slabinu

Rezignace Jensena Huanga z čela americké Nvidie představuje jeden z největších personálních otřesů v novodobé historii technologického průmyslu. Muž, který společnost v roce 1993 spoluzakládal a během následujících 33 let ji proměnil v jednoho z nejhodnotnějších podnikových gigantů planety, odchází v době, kdy jsou její technologie klíčové pro rozvoj umělé inteligence a strategické soupeření Spojených států s Čínou. Jeho odchod proto dalece přesahuje hranice samotné společnosti.