Lednová meziměsíční inflace je nejvyšší v historii ČR, elektřina zdražila z měsíce na měsíc o 140 procent. ČNB však úroky zvedat nebude, sází na silnou korunu

Pro bankovní radu ČNB jde o dobrou zprávu, bude moci podle všeho nadále pokračovat bez zvyšování úroků. Například radní Eva Zamrazilová se podle dnes zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady minulý týden vyjádřila v tom smyslu, že pro zvýšení základné úrokové sazby zvedne roku, pokud lednová nebo únorová inflace překoná prognózu ČNB.

Koruna v reakci na zveřejnění záznamu – a také v reakci na čísla k lednové inflaci – vůči euru zpevňuje. Reaguje tak na slova guvernéra ČNB Aleše Michla, který dle uvedeného záznamu prohlásil, že silná koruna „významně napomáhá“ tlumit inflaci a že preferuje ponechání sazeb na stávající úrovni. To devizoví obchodníci berou jako silný signál, že ČNB bude nadále připravena okamžitě intervenovat na devizovém trhu ve prospěch koruny prodejem deviz. Tato slovní intervence je klíčovým důvodem zpevňování koruny. I když je inflace mírně pod odhadem ČNB, je stále velmi výrazná na to, aby centrální banka svoji slovní intervenci ukončila. Takže i proto koruna v reakci na dnes zveřejněné nové zprávy zpevňuje. Posiluje až na úroveň 23,664 koruny za euro, což je její absolutně nesilnější úroveň vůči euru za celé období do 1. srpna 2008, vyplývá z dat agentury Bloomberg.

Lednová meziměsíční inflace je ovšem nejvyšší v historii ČR od roku 1993, když dosahuje rovných šesti procent. Stojí za ní enormní růst cen bydlení, který je dán ukončením platnosti energetického úsporného tarifu, jenž loni od října do prosince uměle snižoval spotřebitelské ceny elektřiny. Cena elektřiny tak mezi prosincem a lednem vzrostla o mimořádných bezmála 140 procent. A zatímco v prosinci 2022 ceny elektřiny meziročně klesaly, o zhruba 21 procent, díky zmíněnému tarifu, v lednu přešly v meziroční růst o více než 36 procent.

Letošní inflace bude klesat mírněji, než se čekalo, a to i kvůli zmíněné politice ČNB, která preferuje ponechání sazeb na stávající úrovni a tím rozložení výraznější inflace do delšího časového úseku, ovšem s benefitem nezvyšování úroků, jenž by podle většiny bankovní rady ČNB až příliš „dusil“ ekonomiku. Celoroční průměrná inflace tak převýší úroveň deseti procent, bude pravděpodobně činit 10,5 procenta.