Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koronavirus a pád cen ropy zahájily masivní výprodej na burzách

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Akciové trhy ve světě dnes prudce oslabily, ztrátám se nevyhnula žádná významnější burza. Z části je to reakce na šíření koronaviru a bezprecedentní opatření spojená se snahou nákazu zastavit. Tvrdou ránu pak trhům zasadilo rozhodnutí Saúdské Arábie zahájit cenovou válku s Ruskem, které odmítlo přistoupit na požadavek Rijádu snížit společně těžbu, a tím povzbudit ceny. Saúdové proto v odvetě začnou trh zaplavovat ropou, což si vyžádalo propad její ceny o více než 30 procent.

"To je neuvěřitelné, trh byl hned na začátku naprosto zahlcen prodejními pokyny," upozornil šéf společnosti Lipow Oil Associates Andy Lipow.

V pátek ve Vídni jednala skupina OPEC+. Tedy členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenci, kteří stojí mimo uskupení, ale s nimiž se kartel snaží koordinovat postup. Saúdové navrhovali společně snížit těžbu o 1,5 milionu barelů denně, což Rusko odmítlo. Saúdská Arábie podle zdrojů agentury Reuters proto v sobotu rozhodla, že sníží cenu pro všechny odběratele, a to nejvíce v historii.

Cena severomořské ropy Brent, která je považována za referenční typ ropy pro celý svět, spadla až k 28 dolarům za barel. Americká lehká ropa WTI se dostala až k 25 dolarům. Později se ceny mírně zotavily a ztrácely kolem 20 procent.

Důležitým faktorem ale zůstává koronavirus. Itálie nařídila karanténu asi 16 milionům lidí ze severu země, který je nejvíce zasažen. Nový koronavirus se od prosince šíří z Číny, která výrazně omezila ekonomickou aktivitu, což snižuje i poptávku po ropě. Šíření viru v dalších zemích pak situaci ještě zhoršilo.

"Je to poprvé, co si vzpomínám, že je zde výrazná nadprodukce a zároveň poptávkový šok," řekl agentuře Bloomberg šéf výzkumu trhu komodit ze společnosti Citigroup Ed Morse. "Taková kombinace je skutečně neobvyklá a ještě více komplikuje možnosti, jak se z toho dostat," dodal. Poptávkový šok vznikl v reakci na šíření koronaviru a dopadů na ekonomiku, a tedy i na poptávku po ropě.

Propad cen se přenesl i na akciové trhy. Výrazné ztráty mělo v Asii jak Tokio, tak i Hongkong a Šanghaj. V Evropě panevropský index STOXX 600 ztrácel kolem sedmi procent, do odpoledne propad zmírnil pouze nepatrně. Nejvíce ztrácely akcie těžebních firem, britský ropný gigant BP odepisoval až 27 procent, než ztráty zmírnil asi na polovinu.

Pražská burza svůj téměř šestiprocentní propad z rána postupně zredukovala a odpoledne ztrácela asi pět procent. Obchodování na akciových trzích ve Spojených státech bylo hned po zahájení zastaveno, protože index S&P 500 okamžitě odepsal sedm procent. Obchody tak byly automaticky na 15 minut přerušeny a když se obnovily, akcie pokračovaly v propadu. Později index propad zredukoval asi na 5,8 procenta.

Čeští analytici se domnívají, že kolaps cen ropy zlevní v tuzemsku pohonné hmoty. Benzin i nafta by tak podle nich mohly v dubnu stát méně než 30 korun za litr.

Propad cen akcií a ropy ale zvyšuje zájem o dluhopisy některých zemí. Výnos desetiletého dluhopisu americké vlády se tak snížil až na 0,318 procenta, kde ještě nikdy nebyl. Dluhopis s dvouletou splatností má výnos 0,285 procenta, což je nejméně od roku 2014. Výnosy se pohybují opačně k cenám, růst ceny tedy znamená pokles výnosů. V růstu pokračovala i cena zlata, která přechodně vystoupila nad 1700 dolarů za troyskou unci. To je nejvyšší hodnota od konce roku 2012.

Témata:  Koronavirus COVID-19 koronavirus ropa

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.