Inflace bude nadále klesat, tvrdí analytici

Meziroční inflace bude v následujících měsících nadále klesat a na konci roku by se mohla dostat i pod tříprocentní hranici. Vyplývá z reakcí analytiků, které dnes ČTK oslovila. Zářijový pokles inflace ekonomy překvapil a upozornili na to, že je i pod odhady ČNB. Centrální banka podle ekonomů v případě měnové politiky, tedy nastavení úrokových sazeb, zvolí spíše vyčkávací taktiku. Zatím nejsou jasné dopady druhé vlny pandemie koronaviru a následných opatření. Podle některých ekonomů se v inflaci už výrazněji vliv pandemie koronaviru projevuje.

Ilustrační foto
reklama

Spotřebitelské ceny v Česku v září podle Českého statistického úřadu zpomalily meziroční růst na 3,2 procenta ze srpnových 3,3 procenta. Proti srpnu spotřebitelské ceny klesly o 0,6 procenta.

"Zatímco inflace v předešlých měsících překvapovala spíše vyššími hodnotami, v září se situace otočila. Hlavní překvapení však bylo v rozkolísaných cenách potravin. V následujících měsících by měla inflace ještě dále mírně zpomalovat a v závěru roku by se dle našich odhadů měla pohybovat mírně pod tříprocentní hranicí," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Podle něj je ale nejisté, jak výrazně dopadne současná koronavirová krize na inflaci v následujících čtvrtletích. "Roli bude mít i rozpočtová politika, zejména citelné snížení daně z příjmu by mohlo příští rok přinést vyšší než očekávané inflační tlaky. Z titulu vývoje inflace však ČNB nemá potřebu dále uvolňovat svou měnovou politiku a navzdory příchodu druhé vlny nepředpokládáme zavedení nekonvenčních nástrojů měnové politiky," dodal.

Zpomalování inflace očekává i ekonom Komerční banky Michal Brožka. "Ve směru nižší inflace bude působit i plánované snížení cen elektrické energie. Ve směru vyšší inflace nyní působí slabší oslabení koruny či, pokud by na to došlo, opětovné narušení v odběratelsko-dodavatelských vztazích. V souhrnu tak počítáme s pokračujícím zpomalením inflace, která koncem roku zamíří pod tři meziročně a v průběhu příštího roku pod dvě procenta," uvedl.

"Dnešní výsledek ukazuje, že vliv pandemie na tuzemskou spotřebitelskou inflaci je již výraznější. Navíc aktuální zhoršení pandemické situace s sebou nese další tlumící efekt na spotřebitelskou i investiční aktivitu, což by obecně mělo vést k zesílení protiinflačních vlivů," uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

I když inflace zůstává nad horní hranicí inflačního dvouprocentního cíle centrální banky, není podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka důvod měnit měnovou politiku ČNB. "S přicházející druhou vlnou pandemie, bude i nadále ekonomika potřebovat stimul ze strany měnové politiky v podobě téměř nulových úrokových sazeb a slabšího kurzu koruny," uvedl.

Rovněž podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče by celková inflace měla ve zbytku letošního roku zvolna klesat a v závěru roku by se měla nacházet mírně pod tříprocentní úrovní.

Zároveň upozornil, že druhá vlna pandemie představuje riziko výraznějšího zhoršení výhledu české ekonomiky. A pokud se to začne naplňovat, půjde z pohledu ČNB o argument pro debatu o dalším změkčení měnových podmínek. "Výroky členů bankovní rady z uplynulých dnů a týdnů ale zároveň naznačují, že se centrální banka nechce ohledně posunů v nastavení měnové politiky ukvapit s tím, jak inflace zůstává výrazně nad inflačním cílem, koruna je slabší, než se čekalo a ekonomice se dostane výraznějšího prorůstového impulsu ze strany rozpočtové politiky," uvedl.

Za celý letošní rok je třeba podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy počítat s průměrnou meziroční inflací 3,2 procenta. "Časy citelné inflace pomalu, ale jistě končí. Zatím ale je předčasné spekulovat nad tím, zda ČNB použije k odvrácení až příliš výrazného protiinflačního vývoje některý ze svých nekonvenčních nástrojů typu devizových intervencí za slabší korunu. Debata nad touto problematikou ale zřejmě v nadcházejících měsících postupně zintenzivní," uvedl.

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky