Horší než za covidu, hned nadvakrát. Vláda má nyní historicky rekordní schodek rozpočtu, ale současně také důchodového účtu

S největší pravděpodobností tak vláda bude muset přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Ten stávající totiž počítá se schodkem maximálně 295 miliard korun. Tato úroveň ale podle všeho bude překonána již v tomto měsíci, a to dost možná už v jeho první polovině. Vždyť jen za samotný květen narostl deficit státního rozpočtu o 71,4 miliardy korun. I když květen obecně bývá měsícem, kdy se deficit prohlubuje citelně nadprůměrným tempem, nelze předpokládat, že by se během června tempo zadlužování až tak dramaticky snížilo.

Ve druhé polovině roku bude nárůst deficitu každopádně pomalejší než v jeho první polovině, to ovšem stále znamená, že bude takřka jistě činit více než 300 miliard korun, takže novelizace rozpočtového zákona je stále na místě. Rozpočet totiž letos nejpravděpodobněji skončí schodkem ve výši kolem 350 miliard korun. Ve druhé polovině roku je výpůjční aktivita vlád tradičně slabší, zároveň saldo hospodaření státního rozpočtu vylepší příjmy z daně z mimořádných zisků či dividenda ČEZ.

Nelze ovšem vyloučit, byť jde o krajní scénář, že letošní schodek státního rozpočtu překoná i dosud rekordní schodek z covidového roku 2021. Ten činil necelých 420 miliard korun. Nelze totiž zcela vyloučit schodek až kolem 450 miliard korun. Pokud by totiž vláda pokračovala letos od června do prosince ve svém zadlužování tempem odpovídajícím tempu průměrného nárůstu zadlužení v období od června do prosince let 2020 až 2022, naroste schodek o dalších zhruba 180 miliard, nad rámec dosavadního letošního schodku.

Průměrné tempo zadlužování let 2020 až 2022 ale letos zatím, tedy za období od ledna do května, vláda citelně překonává. Musela by tedy na tempu letošního dosavadního zadlužování přece jenom citelně „ubrat“ i tak, aby jej vůbec stáhla alespoň právě na průměr let 2022 až 2022. To by se ale podařit mělo, neboť na rozdíl od zmíněných let letos vládě připlynou třeba zmíněné peníze z daně z mimořádných zisků energetických a petrochemických podniků či velkých bank.

Jestliže by ovšem k aktuálnímu schodku zhruba 270 miliard přibyl ještě schodek odpovídající průměru uplynulých tří let, oněch přibližně 180 miliard, výsledný celoroční schodek by se pohyboval právě kolem historicky rekordní úrovně 450 miliard. Jde ale zatím vskutku o krajní scénář.

Optimisticky lze počítat se schodkem „pouze“ zmíněných nějakých 350 miliard. I proto, že ministr financí Zbyněk Stanjura ještě pro druhou polovinu roku slibuje mimořádné škrty v rozsahu desítek miliard korun, uskutečněné ještě nad rámec návrhů obsažených v nedávno předloženém konsolidačním balíčku. Stanjura slibuje už pro letošek mimořádné škrty na platech státních zaměstnanců a chodu státu, získat by takto chtěl jen letos ve druhém pololetí zhruba 20 miliard korun. Je ovšem otázkou, zda se takový závazek podaří naplnit. Vždyť již nyní se ozývají dokonce i některá ministerstva, například ministerstvo zahraničních vztahů, která odmítají plán redukce výdajů na státní zaměstnance zahrnuté do nedávno navrženého konsolidačního balíčku. Balíček ovšem zahrnuje úspory až od roku 2024, nikoli ještě za letošek. Když ovšem část státní správy odmítá zeštíhlující kroky navržené pro příští rok, těžko se smíří s mimořádnými kroky, jež Stanjura zamýšlí uskutečnit ještě letos, ještě nad rámec toho, co je navrženo v balíčku. Hrozí tak pětikoaliční rozmíška, dost možná nejzávažnější za dobu existence této vlády.   

Aby toho nebylo málo, do historicky rekordního schodku se za první čtyři měsíce letoška dostal důchodový účet České republiky. Schodek důchodů činil ke konci dubna historicky zcela bezpříkladných 27,8 miliardy korun. Ještě loni za stejné období roku to ještě bylo jen necelých devět miliard. Nárůst důchodového deficitu je tedy meziročně trojnásobný. A může být ještě hůře. Vláda totiž nedala na rady expertů na penze a odmítla se důchody zabývat loni. Zřejmě vyčkávala až na dobu po prezidentské volbě, aby „jobovkami“ nenahrávala opozici. Po prezidentské volbě vláda sporně oznámila, že mimořádnou valorizaci v rozporu s tím, co do té doby sama hájila a slibovala, poníží.

Tento zásah ale putuje k Ústavnímu soudu. Jeho spornost přitom připouštějí sami mnozí právní znalci. Pokud ústavní soudci, už v novém složení, kontroverzní krok vlády, totiž zjevně retroaktivní snížení valorizace, neposvětí, schodek důchodového systému se dále prohloubí, a to dost možná ještě letos. Prohloubil by se také celkový deficit veřejných financí. O zhruba dvacet miliard korun.

Ne, ozdravování veřejných financí zatím opravdu neprobíhá. Jejich „nemoc“ má naopak stále závažnější průběh. 

Témata:  ekonomika,  komentář