Epidemie opět poznamenala českou ekonomiku, schodek rozpočtu je rekordní

Výběr informací o dopadech pandemie koronaviru na českou ekonomiku v roce 2021:

Ilustrační foto

- Pandemie koronaviru opět negativně ovlivnila českou ekonomiku, byť řadě odvětví se ve třech čtvrtletích s ohledem na velmi špatný rok 2020 dařilo lépe. V roce 2021 epidemie znovu znamenala nucené uzavření obchodů, restaurací a služeb, výrobní problémy řady stěžejních podniků, růst inflace či obrovské ztráty v mnoha odvětvích a v neposlední řadě zdražování energií.

- Podle ČSÚ v prvním letošním čtvrtletí česká ekonomika meziročně klesla o 2,4 procenta. Ve druhém čtvrtletí pak proti stejnému loňskému období stoupla o 8,1 procenta a mezičtvrtletně o jedno procento. Rozvolnění protiepidemických opatření vedlo k mezičtvrtletnímu růstu spotřebních výdajů na obyvatele o 4,8 procenta. Ve 3. čtvrtletí pokračovalo zotavení české ekonomiky, nejvíce si polepšila odvětví obchodu a služeb, mírný pokles však zaznamenal zpracovatelský průmysl, kde se projevil nedostatek komponentů. Další vlna koronaviru sílící zejména v posledních týdnech však přinesla další vládnou nařízená omezení. Ve třetím čtvrtletí dle odhadu ČSÚ ekonomika meziročně stoupla o 3,1 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 1,5 procenta.

- Počátkem listopadu Česká národní banka (ČNB) v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta.

- Již v únoru vláda prosadila ve Sněmovně zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z původně schválených 320 miliard na 500 miliard korun. Důvodem této změny je hlavně promítnutí dopadů z daňového balíčku, například zrušení superhrubé mzdy, ale také kompenzační bonusy pro podnikatele i potřeba dalších výdajů na boj s pandemií. Podle dřívějších očekávání ministerstva financí ale rozpočet za celý rok měl skončit se schodkem zhruba 400 miliard korun. Ke konci listopadu však stoupl již na 401,5 miliardy korun, což je nejhorší listopadový výsledek od vzniku ČR. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) bude tak schodek rozpočtu za celý rok nižší než schválených 500 miliard korun. Loni, kdy byl výsledek také ovlivněn dopady pandemie, skončil státní rozpočet ve schodku 367,4 miliardy korun. Na příští rok vláda schválila schodek 376,6 miliardy korun.

- Velké problémy, především s nedostatkem čipů, řešily české automobilky a celý automobilový sektor. Výroba automobilů v Česku se v říjnu kvůli odstávkám způsobeným nedostatkem čipů propadla meziročně o 47 procent. Podle Sdružení automobilového průmyslu bylo celkově v letošním roce do konce října vyrobeno 899.855 automobilů, což je o čtyři procenta méně než ve stejném období loňského roku, který byl dosud objemově nejhorší od roku 2014. Klesla i produkce autobusů. Kvůli nedostatku čipů několikrát zastavila výrobu Škoda Auto, několik týdnů nevyráběla ani kolínská Toyota.

- Podle ČSÚ meziroční pokles českého průmyslu v září zrychlil na čtyři procenta ze srpnových 1,4 procenta. Může za to zejména omezení výroby aut a jejich dílů. Hodnota nových zakázek proti loňskému roku klesla o 1,2 procenta. V meziměsíčním srovnání byla průmyslová výroba nižší o 3,3 procenta. Podle ČSÚ se ale řadě dalších odvětví zpracovatelského průmyslu i nadále relativně daří a jejich výroba je na vzestupu. Výroba strojů a zařízení se v meziročním srovnání zvýšila téměř o deset procent, produkce kovových konstrukcí a kovodělných výrobků rostla o 6,2 procenta a výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení byla vyšší o 32,8 procenta.

- Stavební produkce v Česku v září meziročně vzrostla o 2,2 procenta, meziměsíčně byla vyšší o 0,4 procenta. Stavební výrobu zasáhl po začátku epidemie nemoci covid-19 v březnu 2020 propad. Od loňského dubna vytrvale oslabovala a až letos v květnu opět meziročně posílila.

- Poskytovatelům služeb stouply ve třetím čtvrtletí tržby bez očištění meziročně o 8,9 procent. Vyšší byly podruhé v řadě. Růst ale zpomalil, ve druhém čtvrtletí činil 15,1 procenta. Tato meziroční navýšení však souvisí zejména s loňskou velmi nízkou srovnávací základnou. Nejvíce se opět dařilo odvětvím spojeným s cestovním ruchem. Na oživení odvětví se podílela hlavně domácí klientela. Letní růst cestovního ruchu i služeb ale nestačil na dorovnání úrovně před covidem. Nová opatření v listopadu pak odvětví citelně zasáhla, turismus o adventu kvůli nim ztratí podle České unie cestovního ruchu (ČUCR) 2,9 milionu tuzemských návštěvníků.

- Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v listopadu zlepšovaly, když index nákupních manažerů (PMI) v listopadu stoupl na 57,1 bodu z říjnových 55,1 bodu. Informovala o tom společnost IHS Markit. Předtím index čtyři měsíce po sobě klesal.

- Během epidemie se dařilo internetovým prodejcům. Podle údajů, které ČSÚ zveřejnil koncem listopadu, internet k nakupování používá 57 procent Čechů, což je o 18 procentních bodů více než v roce 2019 před pandemií koronaviru a o tři body více než loni. Úspěšný rok měli například mobilní operátoři. Výrazný růst zaznamenal i filmový a hudební průmysl, jehož tržby se oproti loňsku, tedy z nízké základny, zvýšily o více než tři čtvrtiny.

- V maloobchodu opatření méně dolehla na velké hráče, jejichž supermarkety mohly zůstat otevřené, a jejich dodavatele rychloobrátkového zboží, jimiž jsou většinou také velké koncerny. Úspěšní byli prodejci sortimentu souvisejícího s pandemií koronaviru, jako jsou například respirátory a jednorázové antigenní testy, či laboratoře testující na koronavirus. Naopak malé prodejny, služby i menší výrobci se museli často spoléhat pouze na často problematickou pomoc státu.

- Podnikatelé ze záručních programů COVID II, III, Praha a plus k 31. říjnu podle statistik České národní banky (ČNB) získali 67,2 miliardy korun. Banky ke stejnému datu schválily žádosti o úvěry se státní zárukou za zhruba 75,3 miliardy korun.

- Podle analýzy ministerstva práce k 10. srpnu získalo z programu Antivirus podporu téměř 74.300 firem na výdělek či náhradu mzdy pro milion zaměstnanců. Výdaje dosáhly téměř 50,18 miliardy korun. V listopadu vláda schválila, že firmy s omezením výroby a služeb kvůli epidemii budou moci zas čerpat příspěvky na náhrady mezd z Antiviru.

- Bankovní rada České národní banky počátkem listopadu skokově zvýšila základní úrokovou sazbu, a to o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, což je nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Základní sazba ČNB bude nejvyšší od prosince 2008. ČNB letos sazby zvýšila čtyřikrát, před tím v květnu, srpnu a v září.

- Národní rozpočtová rada (NRR) se nadále domnívá, že ke konsolidaci veřejných financí nebudou stačit jen opatření na straně výdajů, ale bude nutné i navýšit příjmy, tedy daně. A to přes to, že rada hodnotí pozitivně vznik nové vlády, která klade důraz na rychlejší konsolidaci a chystá snížit schodek plánovaného státního rozpočtu na příští rok. Rada to uvedla ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku ke stavu veřejných financí. Hlavním problémem veřejných financí totiž podle rady zůstává výše strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky