Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Embargo na ruskou ropu podpoří Němci, Maďaři jej vetují. Akcie maďarského MOL, druhého největšího provozovatele čerpaček v Česku, přesto padají

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Maďarsko bude v rámci EU vetovat jakýkoli návrh, který by vedl k omezení energetického dovozu z Ruska. Tedy jak dovozu ropy, tak i plynu nebo uhlí. Včera to uvedl ministr maďarské vlády Gergely Gulyás. O embargu na dovoz ruské ropy má EU rozhodovat už tento týden. Embargo má být součástí šestého sankčního balíčku EU a podpořit by jej mělo dokonce i Německo, jak v noci na dnešek uvedla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Akcioví obchodníci na budapešťské burze se evidentně obávají, že německá podpora embarga by mohla být klíčová a „udolat“ dokonce i maďarské veto. Akcie maďarské petrochemické společnosti MOL se totiž dnes po začátku obchodování propadly hned o tři procenta. MOL, druhý největší provozovatel čerpacích stanic v Česku, velmi dobře vydělává na levné ruské ropě. Jeho rafinační marže jsou v důsledku války na Ukrajině a souvisejících sankcí na mnohonásobcích běžných hodnot. To proto, že benzín a naftu vyráběné z rekordně zlevněné ruské ropy firma prodává v zemích jako Česko (nikoli Maďarsko – tam jsou ceny zastropovány) za ceny, jako by pohonné hmoty vyráběla z ropy bez slevy.   

Šéf MOL Zsolt Hernádi minulý týden uvedl, že společnost technicky a infrastrukturně zvládne přechod z ruské ropy Ural na ropu z jiných zemí až v horizontu dvou až čtyř let.

Maďarsko také před víkendem obvinilo některé jiné země EU, resp. jejich energetické podniky ze záludného pokrytectví. Prý se navenek tváří, že nebudou platit Rusku za plyn v rublech, ač se na to již připravují. Budapešť otevřeně připouští, že vyhoví požadavku ruského prezidenta Putina na nový systém platby za plyn, tedy na platbu v rublech. Polsko a Bulharsko nový systém odmítly akceptovat, pročež jim Rusko minulý týden plyn přestalo dodávat. Kreml na platbě v rublech trvá, a dokonce ji chce rozšířit také na další suroviny, včetně ropy a uhlí.

Za předpokládané maďarské veto se rádi schovají mnozí politici nebo průmyslníci ze zemí jako je Německo, Itálie nebo Rakousko, ale také Slovensko nebo Česko. Ti si odpojování od ruských energií, zejména plynu, niterně nepřejí, zároveň ale nechtějí – nebo se bojí – otevřeně tříštit jednotu EU. A tak jen varují před tím, že případná embarga přinesou zemím EU značné ekonomické škody.  

Témata:  ropa Rusko komentář

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.