Komentář Lukáše Kovandy: Tuzemská průmyslová výroba dopadla v červenci o něco lépe, než se čekalo. V očištěném vyjádření vzrostla meziročně o sedm procent. Skončilo tak období dvojciferného meziročního růstu průmyslové produkce, které trvalo letos od března do června. Bylo výsledkem extrémně ponížené srovnávací základny loňského roku, kdy v právě v měsících březnu až červnu na tuzemský průmysl nejtíživěji dolehla propuknuvší pandemie.
Například největší tuzemské automobilky se tehdy dobrovolně rozhodly přerušit výrobu. Aby tak omezily šíření nákazy. Zároveň si byly vědomy zhoršené odbytové situace zemích, jako je Německo a Čína, jejichž poptávka je pro český vývoz určující, ať už přímo či nepřímo.
Průmysl v současnosti čelí úplně jiné výzvě než loni. Zatímco loni pandemie způsobovala poptávkovou krizi, danou například omezením prodeje automobilů, letos se stupňují potíže na nabídkové straně. Obnovená poptávka tak naráží na nedostatečnou nabídku, jež je výslednicí „zúžených hrdel“ mezinárodní výroby komponent a mezinárodní přepravy. Zároveň dramaticky zdražují ceny vstupů. Německé automobilky Daimler a Volkswagen varují, že nedostatek čipů, takzvaný „čipový hladomor“, může přetrvat až do roku 2023. To fatálně ohrožuje výrobu také třeba v automobilce Škoda Auto. Navíc dochází k dramatickému růstu cen energií. Evropě tak hrozí i „plynový hladomor“. Omezení dodávek zemního plynu z Ruska způsobuje jeho prudké zdražování na evropském velkoobchodním trhu, letos o více než 170 procent. Růst cen plynu zásadně přispívá ke zdražování velkoobchodní elektřiny. Jednotlivé zdroje energie jsou totiž cenově provázány, takže zdražování jednoho vytváří tlak na zdražování jiného, který může sloužit jako náhražka.
Cena velkoobchodní elektřiny v Německu tak dnes vystoupala na historický rekord až 91 eur za megawatthodinu. Český trh s elektřinou je s tím německým těsně propojený, takže zdražování na německém trhu s elektřinou je nepříznivou zprávou i pro české průmyslníky. Další náhražkou plynu je uhlí. Zvýšení poptávky po něm umocňuje růst cen emisních povolenek EU. Ty si musí evropské uhelné elektrárny či teplárny kupovat, aby mohly za využití uhlí vyrábět elektřinu, resp. teplo. Podle analýzy Bank of America zdražování energií v Evropě jen tak neskončí. Hovoří pro něj i faktory probíhajícího přechodu na obnovitelné zdroje nebo ukončování provozu jaderných bloků nebo uhelných elektráren nejen v Německu.
Růst cen vstupů, komponent a energií představuje pro český průmysl klíčovou výzvu pro příští měsíce. Přidává se domácí faktor silného tlaku na růst mezd, který je výsledkem zvýšených inflačních očekávání. Vůči němu ale může zakročit Česká národní banka zvýšením své základní úrokové sazby. Nelze tak vyloučit, že základní sazba ještě letos vzroste ze stávající úrovně 0,75 na 1,50 procenta. To pro průmyslové podniky bude znamenat ztížený přístup k financování.
Související
25. října 2024 10:18
9. října 2024 5:59
27. září 2024 21:09
2. září 2024 20:41
23. května 2024 17:19
