Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu na 4,5 procenta, je nejvyšší od 2002

Česká národní banka
Česká národní banka
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002. Zároveň šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali.

Pro dnešní rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb hlasovalo pět členů bankovní rady. Dva členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.

"Další zvýšení úrokových sazeb ČNB se dalo čekat, jelikož dosavadní vývoj téměř všech ekonomických ukazatelů překonal její listopadovou prognózu. Inflace byla v prosinci oproti prognóze ČNB o celý procentní bod vyšší. Lépe se ve druhém loňském pololetí dařilo i ekonomice, což se odráželo v rychlejším růstu mezd a nižší nezaměstnanosti," uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera by dnešní krok ČNB měl být posledním z řady nadstandardních zvýšení sazeb. "Nyní by již měla ČNB měnit úrokové sazby spíše po menších krocích. Obecně však představitelé ČNB poměrně ve shodě naznačují, že by sazby neměly vystoupat nad pět procent," uvedl. Dodal, že již někteří členové rady naznačili, že vysoké sazby poblíž pěti procent by nemusely zůstat dlouho a v závěru roku by mohla ČNB začít již zvažovat jejich postupné snížení.

"Pokud se naplní předpoklady, že se meziroční inflace v české ekonomice začne od jarních měsíců zmírňovat, tak by se již ve druhé polovině roku 2022 a nejpozději v prvním pololetí 2023 úrokové sazby ČNB mohly vydat k poklesu," uvedl i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Na předchozím měnovém jednání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Na zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,5 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.

"Při trendu zvyšování úrokových sazeb by měla česká koruna dále posilovat. Špatná zpráva pro exportéry, protože dojde ke snížení tržeb při konverzích z cizí měny na koruny. Pro občany a firmy pak zvyšování sazeb bude mít za následek další zdražení úvěrů," řekl ČTK obchodní ředitel za ČR a SR společnosti Ebury Tomáš Kudla.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Na odpolední tiskové konferenci guvernér ČNB Jiří Rusnok představí důvody dnešního rozhodnutí a novou makroekonomickou prognózu.

Témata:  Česká národní banka (ČNB)

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.