Česko by mělo předsednictví EU využít zejména k nakročení zpět k energetické racionalitě, tedy ke zlevnění energií bez zadlužování

Komentář Lukáše Kovandy: Česko by mělo své předsednictví EU, které dneškem začíná, využít k zahájení návratu k racionalitě v energetické oblasti. Premiér Fiala tedy hovoří spíše o energetické suverenitě, ale ta dosažitelná není. Důležité je začít se vracet právě k energetické racionalitě.

Evropská unie, ilustrační fotografie

„Energetická suverenita“ je bezobsažný výrok, takový politický. Je líbivé vykřikovat tu o potravinové suverenitě, tu o suverenitě energetické. Ani jedno z toho není v praxi dosažitelné. Dokonce ani KLDR není potravinově suverénní. Její uzavření se před světem, přestože neúplné, tam ovšem vede k hladomoru. Uzavírání se před světem tedy není ani žádoucí, ani výhodné. Jak v případě energií, tak v případě potravin.

Česko nemůže být energeticky suverénní už jen z toho důvodu, že nemá dost ropných nebo plynových nalezišť. Takže má smysl hovořit mnohem spíše o zmíněné „energetické racionalitě“. 

Bohužel, válka na Ukrajině a její důsledky naplno odhalují, že česká energetika nyní prostě racionální tak úplně není. Takže místo energetické suverenity usilujme právě o energetickou racionalitu. Jak se k ní dopracovat?

Proč mají Němci, Rakušani, nebo Italové dlouhodobé kontrakty na plyn z Ruskem, zatímco Česko ne? Proč ne, když podíl ruského plynu na celkové spotřebě je v Česku ještě vyšší než v uvedených zemích? Opravdu jsou Němci nebo Rakušani tak hloupí, že mají s Ruskem dlouhodobý kontrakt, zatímco my jsme na to vyzráli kontraktem krátkodobým, plně odrážejícím burzovní cenu? Buď tedy zbytečně prodělávají Němci, Rakušané a Italové, nebo zbytečně prodělávají Češi. Kdopak to asi bude?

Plně suverénní zato Češi jsou ve výrobě elektřiny (když pomineme, že palivové články nutné k výrobě elektřiny z jádra jsou ruské výroby). Jenže ji dávají na burzu, odkud ji za burzovní cenu nakupují zpět. Přitom třeba Francie dává na burzu za burzovní cenu pouze část vyrobené elektřiny, jiná část plyne za regulovanou cenu, výrazně nižší, než je současná cena tržní, vyšponovaná válkou, odběratelům doma ve Francii. Takže ve výsledku elektřina ve Francii zdražuje lidem pětkrát méně než v Česku. V mimořádných podmínkách války by bylo něco takového racionálního také v ČR. A je to proveditelné i v EU, jak ilustruje francouzský příklad.    

Energetická racionalita ČR je klíčem k levnějším energiím pro české domácnosti a firmy, aniž by se přitom musel prohlubovat tuzemský veřejný dluh. Návrat k energetické racionalitě je hlavním úkolem této vlády, a nejen v následujícím půlroce předsedání EU.

Témata: EU | komentář | MoneyMAG.cz

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky