Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čas brigád se blíží. Jaké jsou výhody a nevýhody prací na dohody?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Léto je tu. Pro někoho to znamená čas odpočinku, pro jiné naopak doba, kdy se vrhnou do práce. Studenti se těší, že si přivydělají nějaké peníze. Otázkou je, jakou „pracovní smlouvu“ zvolit a kdy myslet na to, že je třeba následující rok příjem zdanit.

Nejčastějšími smlouvami, co se týče brigád, bývají dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Obě smlouvy mají jistá omezení. Na DPP je možné odpracovat maximálně 300 hodin v kalendářním roce a na DPČ maximálně polovinu běžné pracovní doby, což bývá obvykle 20 hodin týdně. DPČ by měla pokrýt spíše dlouhodobější práce.

Výhoda DPP spočívá v tom, že pokud mzda zaměstnance nepřesáhne 10 tisíc korun, neodvádí ani jedna strana, tedy zaměstnanec ani zaměstnavatel, odvody na zdravotní a sociální pojištění. Jestliže dojde k překročení hranice výdělku 10 tisíc korun, musí být zaplaceny odvody na sociální a zdravotní pojištění v plné výši.

V plánu jsou zásadní změny

Při obou těchto dohodách však oproti běžnému pracovnímu poměru nevzniká nárok na placenou dovolenou a práci na dohodu je možné ukončit s pouze patnáctidenní výpovědní dobou a bez uvedení důvodu. Dohody jsou oblíbené hlavně právě pro sezonní nebo občasné práce.

To má změnit novela zákoníku práce, která ale ještě není schválena. V úpravách každopádně stojí, že zaměstnanci pracující na dohody budou mít nárok na placenou dovolenou, na příplatky za práci v noci nebo ve svátek, nárok na ošetřovné nebo na tzv. čerpání překážky v práci na straně zaměstnance, kam spadá například návštěva lékaře.

Kdy příjem z brigád danit?

V některých případech se brigádníkům nevyhne ani placení daní. „I pro studenty platí obecné pravidlo pro podávání daňových přiznání. Byť se nepředpokládá, že by studenti měli např. příjmy z podnikání či nájmu, může v současné době i tato situace nastat a v takovém případě musí studenti podat přiznání z titulu provozování podnikatelské činnosti či příjmu z nájmu,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.

Mnohem častější jsou však případy, kdy si studenti přivydělávají, a to buď během celého roku, nebo o prázdninách. V takovém případě záleží na tom, jakou formu zaměstnaneckého poměru zvolili a zda podepsali prohlášení poplatníka k uplatňování daňové slevy.

Jestliže zaměstnanec nepředložil prohlášení poplatníka, bude mu ze mzdy zaměstnavatelem stržena srážková daň ve výši 15 procent.„Pokud mají studenti uzavřenou klasickou pracovní smlouvu nebo daleko častěji dohodu o provedení práce a podepsali prohlášení poplatníka k uplatňování daňové slevy, nemusela jim být během roku daň vůbec srážena. V takovém případě, nemají-li studenti jiné příjmy, žádné přiznání podávat nemusí,“ radí Michal Jelínek a dodává, že v případě, kdy jim byla daň sražena nebo nepodepsali prohlášení poplatníka, je zapotřebí požádat zaměstnavatele o vydání potvrzení o zdanitelných příjmech za daný rok a na základě tohoto potvrzení pak vyplnit a podat daňové přiznání. Daň jim pak bude finančním úřadem vrácena.

„Zjednodušeně řečeno, pokud měl student pouze příjmy z jakéhokoliv zaměstnaneckého poměru, měl by zaměstnavatele požádat o potvrzení o zdanitelných příjmech. V případě, že na něm bude uvedeno, že mu byla sražena daň, je pro něj výhodné si daňové přiznání podat, protože mu bude ze strany finančního úřadu vrácena,“ uzavírá Michal Jelínek z V4 Group.

Témata:  Brigády

Související

Aktuálně se děje

14. května 2025 11:21

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

Češi porazili celou EU. Chudoba se jim vyhýbá nejvíc

Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat. V roce 2024 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,3 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také druhý nejnižší podíl v historii ČR. Lépe Česko dopadlo jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Levnější tankování může pokračovat. Trhy věří v dohodu USA a Íránu

Zlevňování pohonných hmot v Česku neustává, ceny benzinu i nafty dál klesly i v uplynulém týdnu a zůstávají nejnižší za několik let. Nejprodávanější benzin Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 33,71 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta zlevnila o 43 haléřů na litru, v průměru nyní stojí 32,24 koruny za litr.