Čas brigád se blíží. Jaké jsou výhody a nevýhody prací na dohody?

Nejčastějšími smlouvami, co se týče brigád, bývají dohoda o provedení práce (DPP) a dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Obě smlouvy mají jistá omezení. Na DPP je možné odpracovat maximálně 300 hodin v kalendářním roce a na DPČ maximálně polovinu běžné pracovní doby, což bývá obvykle 20 hodin týdně. DPČ by měla pokrýt spíše dlouhodobější práce.

Výhoda DPP spočívá v tom, že pokud mzda zaměstnance nepřesáhne 10 tisíc korun, neodvádí ani jedna strana, tedy zaměstnanec ani zaměstnavatel, odvody na zdravotní a sociální pojištění. Jestliže dojde k překročení hranice výdělku 10 tisíc korun, musí být zaplaceny odvody na sociální a zdravotní pojištění v plné výši.

V plánu jsou zásadní změny

Při obou těchto dohodách však oproti běžnému pracovnímu poměru nevzniká nárok na placenou dovolenou a práci na dohodu je možné ukončit s pouze patnáctidenní výpovědní dobou a bez uvedení důvodu. Dohody jsou oblíbené hlavně právě pro sezonní nebo občasné práce.

To má změnit novela zákoníku práce, která ale ještě není schválena. V úpravách každopádně stojí, že zaměstnanci pracující na dohody budou mít nárok na placenou dovolenou, na příplatky za práci v noci nebo ve svátek, nárok na ošetřovné nebo na tzv. čerpání překážky v práci na straně zaměstnance, kam spadá například návštěva lékaře.

Kdy příjem z brigád danit?

V některých případech se brigádníkům nevyhne ani placení daní. „I pro studenty platí obecné pravidlo pro podávání daňových přiznání. Byť se nepředpokládá, že by studenti měli např. příjmy z podnikání či nájmu, může v současné době i tato situace nastat a v takovém případě musí studenti podat přiznání z titulu provozování podnikatelské činnosti či příjmu z nájmu,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.

Mnohem častější jsou však případy, kdy si studenti přivydělávají, a to buď během celého roku, nebo o prázdninách. V takovém případě záleží na tom, jakou formu zaměstnaneckého poměru zvolili a zda podepsali prohlášení poplatníka k uplatňování daňové slevy.

Jestliže zaměstnanec nepředložil prohlášení poplatníka, bude mu ze mzdy zaměstnavatelem stržena srážková daň ve výši 15 procent.„Pokud mají studenti uzavřenou klasickou pracovní smlouvu nebo daleko častěji dohodu o provedení práce a podepsali prohlášení poplatníka k uplatňování daňové slevy, nemusela jim být během roku daň vůbec srážena. V takovém případě, nemají-li studenti jiné příjmy, žádné přiznání podávat nemusí,“ radí Michal Jelínek a dodává, že v případě, kdy jim byla daň sražena nebo nepodepsali prohlášení poplatníka, je zapotřebí požádat zaměstnavatele o vydání potvrzení o zdanitelných příjmech za daný rok a na základě tohoto potvrzení pak vyplnit a podat daňové přiznání. Daň jim pak bude finančním úřadem vrácena.

„Zjednodušeně řečeno, pokud měl student pouze příjmy z jakéhokoliv zaměstnaneckého poměru, měl by zaměstnavatele požádat o potvrzení o zdanitelných příjmech. V případě, že na něm bude uvedeno, že mu byla sražena daň, je pro něj výhodné si daňové přiznání podat, protože mu bude ze strany finančního úřadu vrácena,“ uzavírá Michal Jelínek z V4 Group.

Témata:  Brigády