Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzin poprvé od začátku války zlevnil, růst cen nafty ale pokračuje

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Průměrná cena benzinu v Česku v sobotu poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu klesla, a to o 14 haléřů na 47,12 koruny za litr. Nafta naproti tomu nadále zdražuje. Její průměrná cena stoupla o prvním víkendovém dni o 12 haléřů na 49,53 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.

Rusko napadlo Ukrajinu 24. února. Ceny benzinu od té doby nepřetržitě rostly až do tohoto pátku, kdy se růst poprvé zastavil. I přes mírné sobotní zlevnění je Natural 95 v Česku o zhruba 9,60 koruny dražší než před začátkem války.

Ještě výraznější je zdražení nafty. Její cena od začátku ruské invaze stále roste, i když v posledních třech dnech mírnějším tempem. V pátek stoupla průměrná cena dieselu o desetník, což je zatím nejnižší denní nárůst. Celkem zdražil litr nafty od začátku bojů na Ukrajině o více než 13 korun.

I přes rekordní ceny paliv v těchto dnech jsou pohonné hmoty v Česku stále mnohem dostupnější než při posledním velkém cenovém vzestupu, jenž kulminoval v polovině září 2012, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Důvodem je růst mezd. Podle Kovandova propočtu si běžně vydělávající člověk se dvěma dětmi může v současnosti za měsíční čistou mzdu pořídit o 213 litrů benzínu více než v září 2012. Nafty si může koupit o 162 litrů více než tehdy.

Nejdráž tankují benzín motoristé v Praze. Litr naturalu vyjde v hlavním městě v průměru na 47,37 Kč. O haléř levnější je natural ve Středočeském kraji. Na opačném konci žebříčku je Jihočeský kraj s průměrnou cenou benzinu 46,83 koruny.

Nejdražší nafta je ve středních Čechách, kde litr vyjde na 49,72 koruny. Následuje Liberecký kraj s průměrnou cenou o čtyři haléře nižší. Nejlevněji je v Karlovarském kraji, kde pumpaři chtějí za litr nafty v průměru 48,98 koruny.

Kvůli vysokým cenám pohonných hmot vláda ve středu rozhodla o zrušení povinnosti přidávat biosložku do paliv. Ministři rovněž schválili zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Ministerstvo financí zároveň oznámilo, že bude plošně kontrolovat čerpací stanice kvůli maržím za paliva. Dodávané informace chce resort průběžně porovnávat s vývojem cen na komoditní burze v Rotterdamu, z níž vycházejí velkoobchodní ceny pohonných hmot v evropských zemích.

Pokles cen nafty i benzinu lze podle Kovandy očekávat v příštím týdnu. Podmínkou je, že se závažně nevyhrotí válka na Ukrajině nebo se nezhorší bezpečnostní situace na Blízkém východě. "Hlavní scénář ovšem předpokládá v nadcházejícím týdnu propad cen benzínu ke 46 korunám za litr, nafta by měla zlevnit ke 47 korunám za litr," uvedl ekonom.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 12. březnu 2022 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 47,12 49,53 Praha 47,37 49,32 Středočeský 47,36 49,72 Jihočeský 46,83 49,51 Plzeňský 47,11 49,53 Karlovarský 46,89 48,98 Ústecký 46,92 49,34 Liberecký 47,28 49,68 Královéhradecký 46,96 49,61 Pardubický 47,11 49,66 Vysočina 47,05 49,63 Jihomoravský 47,31 49,66 Olomoucký 47,26 49,63 Zlínský 47,27 49,48 Moravskoslezský 46,96 49,61

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty benzin nafta

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.