Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko čeká stagnace, nepotřebuje žádný "velký plán"

Česká ekonomika by v letošním roce podle guvernéra České národní banky (ČNB) Miroslava Singera měla stagnovat, meziroční změna HDP se bude pohybovat kolem nuly, Česko nepotřebuje žádný "velký plán" kvůli možnému rozpadu eurozóny. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.

Česká národní banka podle Singera uvažuje o důsledcích možného rozpadu eurozóny, ale stav hospodářství země podle něj znamená, že není třeba "velkého plánu".

"Uvažujeme o tom, co se může stát, ale nevěřím vzhledem k našemu kapitálu a pozici zahraničního obchodu, že musíme mít nějaký velký plán," uvedl Singer na ekonomické konferenci ve Vídni. Ve své poslední prognóze ČNB předpovídala české ekonomice letošní růst zhruba 1,2 procenta. Alternativní scénář, počítající s krizí v eurozóně, počítá dokonce s poklesem o 0,4 procenta. Aktuální prognózu ČNB zveřejní po skončení měnového jednání bankovní rady ve čtvrtek 2. února. Díky nynějšímu kurzu české měny bude podle Singera možné ještě chvíli nechat náklady na úvěry beze změny. "Současný směnný kurz (koruny) nám umožňuje ještě chvíli neměnit sazby," řekl dále Singer na konferenci ve Vídni.

Tříměsíční klouzavý průměr kurzu koruny podle agentury Reuters ve středu činil 25,518 za euro, tedy pod očekáváním centrální banky pro první čtvrtletí. ČNB počítá s průměrným kurzem 23,70 koruny za euro. ČNB drží základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, od května roku 2010 na historickém minimu 0,75 procenta.

Témata:  ekonomika,  Česká národní banka (ČNB),  krize

Aktuálně se děje

26. října 2026 10:37

Střídání času mělo šetřit elektřinu. Dnes může přinášet víc nákladů než úspor

Češi si v noci ze soboty na neděli opět posunou hodinky. Tentokrát o hodinu zpět, takže si přispí. Na jaře jim ji však stát zase vezme. Tento rituál se opakuje desítky let, přestože ekonomické důvody pro jeho zachování výrazně zeslábly. Co kdysi mělo šetřit energií, dnes může ekonomiku stát více, než jí přináší. Existuje přinejmenším deset ekonomických argumentů, proč střídání času ukončit.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Aleš Juchelka (ANO)

Stát přidá firmám na zaměstnance se zdravotním postižením. Podpora vzroste o desítky tisíc

Zaměstnavatelé, kteří vytvářejí pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením, získají od státu vyšší podporu. Maximální roční příspěvek na provozní náklady se zvýší ze 48 na 90 tisíc korun na jednoho zaměstnance. Růst čeká také mzdový příspěvek, který se od ledna 2027 zvýší o 2500 korun měsíčně. Novela zákona o zaměstnanosti zároveň slibuje méně administrativy a pružnější pravidla pro vytváření pracovních míst.