Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko čeká stagnace, nepotřebuje žádný "velký plán"

Česká ekonomika by v letošním roce podle guvernéra České národní banky (ČNB) Miroslava Singera měla stagnovat, meziroční změna HDP se bude pohybovat kolem nuly, Česko nepotřebuje žádný "velký plán" kvůli možnému rozpadu eurozóny. Informovala o tom ve středu agentura Reuters.

Česká národní banka podle Singera uvažuje o důsledcích možného rozpadu eurozóny, ale stav hospodářství země podle něj znamená, že není třeba "velkého plánu".

"Uvažujeme o tom, co se může stát, ale nevěřím vzhledem k našemu kapitálu a pozici zahraničního obchodu, že musíme mít nějaký velký plán," uvedl Singer na ekonomické konferenci ve Vídni. Ve své poslední prognóze ČNB předpovídala české ekonomice letošní růst zhruba 1,2 procenta. Alternativní scénář, počítající s krizí v eurozóně, počítá dokonce s poklesem o 0,4 procenta. Aktuální prognózu ČNB zveřejní po skončení měnového jednání bankovní rady ve čtvrtek 2. února. Díky nynějšímu kurzu české měny bude podle Singera možné ještě chvíli nechat náklady na úvěry beze změny. "Současný směnný kurz (koruny) nám umožňuje ještě chvíli neměnit sazby," řekl dále Singer na konferenci ve Vídni.

Tříměsíční klouzavý průměr kurzu koruny podle agentury Reuters ve středu činil 25,518 za euro, tedy pod očekáváním centrální banky pro první čtvrtletí. ČNB počítá s průměrným kurzem 23,70 koruny za euro. ČNB drží základní úrokovou sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, od května roku 2010 na historickém minimu 0,75 procenta.

Témata:  ekonomika Česká národní banka (ČNB) krize

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.