Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny nafty jsou neúnosné! Dopravní firmy už teď krachují

Ceny nafty jsou neúnosné! Dopravní firmy už teď krachují

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Podle generálního tajemníka Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Martina Špryňara jsou současné vysoké ceny benzinu a nafty pro dopravní firmy katastrofou. Uvedl to v pondělí pro agenturu Mediafax.

"Vzhledem k tomu, že dneska už pohonné hmoty dělají 40 procent v nákladové ceně za dopravu, tak jakékoliv zvýšení se velmi výrazně promítá do ekonomiky dopravních firem. Ze střednědobého hlediska jim nezbývá nic jiného, než to promítnout do cen veškerého zboží," poznamenal Špryňar. Kvůli rostoucím nákladům tak už nyní dopravní firmy krachují. "Není to jen o naftě, ale také o mýtu, jehož sazby se za poslední dva roky zvýšily o 50 procent. Je potřeba dívat se na to z komplexu celého daňového zatížení. A vzhledem k tomu, že dopravní trh je rozsekán na spoustu malých firem, kdy 85 procent firem podniká s jedním až pěti vozidly, tak celkem velká část těchto malých firem končí," prohlásil generální tajemník Česmadu s tím, že rostoucí ceny pohonných hmot ekonomický tlak na dopravní firmy ještě zvyšují. Špryňar zároveň upozornil na podle dopravců příliš vysokou spotřební daň, která se v Česku z pohonných hmot v současnosti odvádí do státní pokladny. "Dlouhodobě nás mrzí, že ministr financí není ochoten diskutovat o naprosto nesmyslně nastavené spotřební dani v České republice, kdy většina dopravců, kteří mohou, tankují v zahraničí, kde je nafta levnější a spotřební daň nižší," přiblížil další problém Špryňar. "Je to problém. Vysoké ceny pohonných hmot nás samozřejmě ovlivňují maximálně, musíme s tím něco dělat. Předpokládáme zdražení v průměru o zhruba 15 procent, ale vždy záleží na jednání s těmi konkrétními klienty," uvedl Mediafaxu jednatel společnosti JP dopravní služby Jiří Pavliska. "Cena nafty roste dlouhodobě, s našimi zákazníky o tom jednáme a nové smlouvy přizpůsobujeme vždy aktuální situaci. Takže budeme zdražovat. Jednání probíhají většinou na jaře či na podzim, smlouvy uzavíráme na rok. Ještě se nám nestalo, abychom uzavřenou smlouvu museli kvůli nárůstu cen zrušit," uvedla pro Mediafax jednatelka společnosti Šmídl Martina Šmídlová. "Cena za pohonné hmoty je z důvodů transparentnosti účtována samostatně, jedná se o tzv. diesel floater, tedy plovoucí sazbu, která je aktualizovaná každé čtvrtletí na základě dat Českého statistického úřadu," nastínil praxi firmy Dachser Czech Republic její obchodní a marketingový ředitel Jan Polter. Ceny pohonných hmot u tuzemských čerpacích stanic se v uplynulém týdnu znovu zvýšily na nové rekordy, benzin Natural 95 zdražil v průměru o 14 haléřů na 35,44 Kč za litr, nafta o 21 haléřů na 36,01 Kč za litr. V porovnání se stejným obdobím loňského roku je nejprodávanější druh benzinu dražší o 2,30 Kč, nafta o 3,64 Kč. Nejlevnější benzin je i nadále k dostání v Jihočeském kraji (34,91 Kč), naopak nejdražší na jižní Moravě (36,03 Kč). V případě nafty patří první místo Olomouckému kraji (35,63 Kč), nejdražší je Praha (36,60 Kč).

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.