Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Buzerace firem! Kdo státu nedodá účetní závěrku, může být zrušen?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vláda dnes projednává novelu zákona o obchodních korporacích z dílny ministerstva spravedlnosti, prostřednictvím které si stát mimo jiné chce na firmách vynutit, aby zakládaly účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku.

Hospodářská komora u vybraných soudů a ministerstev proto zjišťuje, zda je důvod pro to, aby stát vůči firmám přitvrzoval. Na základě došlých odpovědí vše ale nasvědčuje tomu, že stát si neprovedl ani analýzu stávajících pokut.

Hospodářskou komoru zajímá, nakolik stát využívá současnou právní úpravu a kolik pokut bylo podnikatelům za nesplnění povinnosti zakládat listiny do obchodního rejstříku dosud uloženo. Hospodářská komora se proto písemně obrátila na devět soudů, ministerstvo financí a ministerstvo spravedlnosti se žádostí, aby Hospodářské komoře poskytly informace o tom, zda vůbec vedou statistiku o počtu uložených pořádkových pokut a jejich výši.

Na výzvu reagovalo ministerstvo financí s odpovědí, že Hospodářskou komorou požadované informace se k působnosti ministerstva financí nevztahují. Dále Hospodářská komora obdržela reakci od některých soudů s tím, že tyto statistiky nevedou. Pouze Krajský soud v Hradci Králové odpověděl, že v roce 2017 uložil 302 pořádkových pokut za neuložení účetních závěrek do sbírky listin, a to ve výši 500 – 5.000 Kč. V roce 2018 bylo prozatím pravomocně uloženo 404 pokut ve výši 1.000 – 20.000 Kč.

Přitom jedním z cílů nové úpravy zákona je „efektivní vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku a v této souvislosti i řešení problematiky tzv. neaktivních společností, které představují riziko, že budou zneužity k podvodnému jednání“. Pokud se prokáže, že stát dostatečně nevyužívá současné nástroje, Hospodářská komora nevidí racionální důvod, proč by měl vůči podnikům přitvrzovat.

Na základě dosud došlých odpovědí ale vše nasvědčuje tomu, že stát neprovedl analýzu stávajících sankcí. Je proto zarážející, že receptem na řešení problému není důsledné uplatňování stávajících zákonných možností, ale líbivé zvyšování sankcí, aby to u veřejnosti vyvolalo pocit, že stát nalezl řešení.

V této souvislosti Hospodářská komora ministerstvům a jiným ústředním orgánům státní správy doporučuje, aby provedly revizi povinností, které podnikatelům stát ukládá, aby zjistily, zda takové údaje vůbec potřebují. Příkladem, je otázka, zda sám stát k něčemu potřebuje tak citlivé dokumenty, jako jsou třeba detailní výroční zprávy a úplné účetní závěrky podniků, a je schopen s nimi vůbec pracovat.

Témata:  zaměstnanci zaměstnavatelé firmy ekonomika

Související

Aktuálně se děje

24. dubna 2026 12:06

20. dubna 2026 13:22

Termín se krátí. Živnostníci musí podat daňové přiznání do 4. května

Statisíce českých živnostníků čeká povinnost podat elektronické daňové přiznání nejpozději do 4. května. Samostatně pak musí řešit i přehledy pro Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny, které mají vlastní termíny i sankční režim. V případě dřívějšího podání přehledu je nutné případný doplatek pojistného uhradit do osmi dnů od jeho odevzdání.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Komentář

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu.