Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Buzerace firem! Kdo státu nedodá účetní závěrku, může být zrušen?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vláda dnes projednává novelu zákona o obchodních korporacích z dílny ministerstva spravedlnosti, prostřednictvím které si stát mimo jiné chce na firmách vynutit, aby zakládaly účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku.

Hospodářská komora u vybraných soudů a ministerstev proto zjišťuje, zda je důvod pro to, aby stát vůči firmám přitvrzoval. Na základě došlých odpovědí vše ale nasvědčuje tomu, že stát si neprovedl ani analýzu stávajících pokut.

Hospodářskou komoru zajímá, nakolik stát využívá současnou právní úpravu a kolik pokut bylo podnikatelům za nesplnění povinnosti zakládat listiny do obchodního rejstříku dosud uloženo. Hospodářská komora se proto písemně obrátila na devět soudů, ministerstvo financí a ministerstvo spravedlnosti se žádostí, aby Hospodářské komoře poskytly informace o tom, zda vůbec vedou statistiku o počtu uložených pořádkových pokut a jejich výši.

Na výzvu reagovalo ministerstvo financí s odpovědí, že Hospodářskou komorou požadované informace se k působnosti ministerstva financí nevztahují. Dále Hospodářská komora obdržela reakci od některých soudů s tím, že tyto statistiky nevedou. Pouze Krajský soud v Hradci Králové odpověděl, že v roce 2017 uložil 302 pořádkových pokut za neuložení účetních závěrek do sbírky listin, a to ve výši 500 – 5.000 Kč. V roce 2018 bylo prozatím pravomocně uloženo 404 pokut ve výši 1.000 – 20.000 Kč.

Přitom jedním z cílů nové úpravy zákona je „efektivní vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku a v této souvislosti i řešení problematiky tzv. neaktivních společností, které představují riziko, že budou zneužity k podvodnému jednání“. Pokud se prokáže, že stát dostatečně nevyužívá současné nástroje, Hospodářská komora nevidí racionální důvod, proč by měl vůči podnikům přitvrzovat.

Na základě dosud došlých odpovědí ale vše nasvědčuje tomu, že stát neprovedl analýzu stávajících sankcí. Je proto zarážející, že receptem na řešení problému není důsledné uplatňování stávajících zákonných možností, ale líbivé zvyšování sankcí, aby to u veřejnosti vyvolalo pocit, že stát nalezl řešení.

V této souvislosti Hospodářská komora ministerstvům a jiným ústředním orgánům státní správy doporučuje, aby provedly revizi povinností, které podnikatelům stát ukládá, aby zjistily, zda takové údaje vůbec potřebují. Příkladem, je otázka, zda sám stát k něčemu potřebuje tak citlivé dokumenty, jako jsou třeba detailní výroční zprávy a úplné účetní závěrky podniků, a je schopen s nimi vůbec pracovat.

Témata:  zaměstnanci zaměstnavatelé firmy ekonomika

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:05

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Švýcaři odmítli populační strop, země si ponechává otevřený pracovní trh

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.