Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Práce na směny ničí život! Přesto lidem nevadí?

Práce v kanceláři
Práce v kanceláři
Foto: Freeimages.com

Na základě průzkumů společnosti Déhora nemají lidé pracující ve směnném režimu dostatek času na soukromý život a často čelí zdravotním problémům i únavě. Uvítali by proto možnost se na plánování svých směn podílet, aby je přizpůsobili svým potřebám.

Přestože se práce na směny může v mnoha ohledech zdát neoblíbenou a vyčerpávající, podle zkušeností společnosti Déhora, která radí firmám, jak správně směnný režim plánovat s ohledem na zdraví, výkon i osobní život zaměstnanců, většině lidem s určitými výhradami nevadí. Na základě průzkumů, které Déhora u svých klientů provádí, by však podstatná část zaměstnanců uvítala větší svobodu při jejich plánování, aby měli mezi směnami dostatek času na odpočinek nebo rodinu, a také aby byly za sebou řazeny s ohledem na jejich fyzické možnosti.Více než polovina dotázaných není spokojena s  podmínkami, ve kterých momentálně pracují. Většina z nich sice akceptuje současný systém směnného režimu a uznává, že nemusí často čelit náhlým změnám směn ze strany zaměstnavatele, přesto by ocenili, kdyby si mohli část rozvrhu směn tvořit sami podle svých osobních požadavků. Mnohdy pro ně není jednoduché si například dopředu naplánovat dovolenou. Z průzkumů je současně patrné, že zaměstnancům chybí potřebná doba na zotavení se mezi sériemi směn a to zejména po nočních směnách a tam, kde jsou na danou práci kladeny vyšší fyzické nároky. Nejde tedy jen o dostatek volného času, ale také o to, aby byl kvalitní, když jej tráví s rodinou a přáteli, nebo se věnují dalším společenským aktivitám a koníčkům. Současným negativním trendem, který se většině zaměstnanců směnných provozů nelíbí, je i zvýšený tlak na přesčasové hodiny.„V zahraničí se nám v tomto směru u klientů osvědčil koncept tzv. samoplánování, v rámci kterého umožňuje zaměstnavatel svým zaměstnancům plánovat si směny, ale i případné přesčasové hodiny, podle jejich preferencí a skloubit tak soukromý život s tím pracovním. Věřím, že stejně dobře bude tato metoda fungovat i u našich klientů na českém trhu a uspokojí požadavky jejich zaměstnanců,“ říká Nunzio Totaro, ředitel českého zastoupení společnosti Déhora.„Většina zaměstnanců, kteří se průzkumu účastnili, jsou změnám a inovacím v rámci plánování směn otevřeni. Přiznávají, že rozšířená nabídka směnových modelů a větší flexibilita by mohla jejich firmě pomoci přilákat nové zájemce o práci i zvýšit spokojenost těch stávajících. Koncept tzv. samoplánování by rádo vyzkoušelo až 40 % dotazovaných,“ dodává Roman Urban, konzultant v české pobočce Déhory. Lidé pracující na směny si mnohdy neuvědomují, jaký vliv může mít jejich špatné nastavení na biorytmus a zdraví. Vypovídá o tom i zjištění, že více než polovina dotázaných preferuje systém 12hodinových směn, který je například ve srovnání s 8hodinovým neefektivní a nezdravý. Naopak systém 6hodinových směn by volilo jen zanedbatelné procento zaměstnanců, nicméně alespoň „na zkoušku“ by si tuto pracovní dobu rádo otestovalo až 10 % zaměstnanců. Přitom na základě vědeckým výzkumů i zkušeností Déhory ze zahraničí, je právě tento model co se týče produktivity, efektivity i dopadu na zdraví ideální jak pro zaměstnance, tak zaměstnavatele. „V ČR jsou lidé z hlediska kulturního a historického vývoje zvyklí jen na 8hodinovou nebo 12hodinovou pracovní dobu a na to, že svůj soukromý život musí přizpůsobit striktně a plošně stanoveným podmínkám zaměstnavatele. Svou roli často hraje i neochota něco zaběhnutého měnit, nebo kvůli dojíždění vidí zaměstnanci výhodu v menším počtu směn,“ vysvětluje Urban. Délky směn, jejich druh i řazení za sebou, to vše má nezanedbatelný vliv na úrazovost i zmetkovost, zvláště pak u nočních směn. Je prokázáno, že riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %.

Mezi nejčastější zdravotní potíže způsobené pracovním zatížením uvedli dotazovaní zaměstnanci zhoršení zraku, bolesti kyčlí, kolen, nohou, zad a hlavy. Tyto obtíže pociťují zejména v druhé polovině směny a někteří i několik hodin či dní po jejím skončení. Při dlouhodobém pracovním vytížení ve směnném režimu trápí zaměstnance poruchy spánku a občasné deprese. To vše může být důsledkem špatně rozvržených, nebo příliš dlouhých směn, nedostatku odpočinku i stresu. Podle očekávání z průzkumů dále vyplývá, že nejnáročnější jsou pro pracující noční směny, které pro člověka představují nesoulad s jeho přirozeným biorytmem, a naopak ranní směny zvládá většina velmi snadno. Co se týče koncentrace, je nejméně vyhovující druhá polovina noci.Průzkumy jsou jedním z nástrojů, které Déhora používá u svých klientů pro správné nastavení směn. Při školeních a jednáních s managementem navíc využívá speciálních ukázkových brýlí. Ty dokáží simulovat fyzický stav zaměstnance, který přišel do práce po prohýřené noci, nebo únavu očí po 12hodinové směně či nedostatku světla.

Témata:  lidé práce hasiči

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy