Vyšší nástupní platy, touha po větší volnosti? Jaká je generace Z?

V současné době nastupuje do pracovního procesu generace, kterou nejčastěji označujeme jako Z. Přisuzují se jí určité společné rysy: příliš vysoká finanční očekávání, touha po větší volnosti, preference kreativní práce, častější selhávání v zátěžových situacích, ale také přirozené přijímání nových technologií, pozitivní idealismus a větší kreativita. Toto hodnocení je stejně jako každá generalizace zavádějící, ale je jisté, že se tito mladí lidé od generace svých rodičů liší: i když dobré finanční ohodnocení práce je pro ně motivací, při hledání zaměstnání akcentují i jiné faktory než mzdu. Atmosféra pracovního trhu se totiž změnila, takže si nynější absolventi mohou dovolit hledat takovou práci, která je bude bavit a za podmínek, které jim budou vyhovovat.

Jaké jsou nástupní platy absolventů

„Mladí vstupující na pracovní trh mají údajně vysoká finanční očekávání. Ale ruku na srdce: kdy měli mladí lidé reálné představy o své budoucí práci nebo tendenci podceňovat své možnosti? Navíc v současné situaci, kdy je atmosféra nakloněná této skupině a o talentované jedince jeví firmy zájem už v době studií,” konstatuje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. „Roste počet absolventů, kteří se nebojí říci si o vyšší nástupní plat, než jim potenciální zaměstnavatel nabízí. Pod svou cenu mají nyní tendenci jít spíše lidé ve věku 55+ nebo ženy nastupující po mateřské.”

Podle portálu Platy.cz jsou v současné době nástupní platy absolventů v průměru necelých 28 000 Kč, ale liší se podle oborů. Nikoho asi nepřekvapí, že nejvyšší jsou u vysokoškoláků v bankovnictví a IT, nejnižší ve zdravotnictví a sociální péči. Takže zatímco čerstvý interní auditor si může měsíčně vydělat v průměru 50 000 Kč, softwarový inženýr 43 350 Kč, sociální pracovník jen necelých 20 000 Kč. Absolventi středoškoláci jsou nejlépe finančně ohodnocení v IT a energetice, nejnižší nástupní mzdy se nabízejí v gastronomických službách a cestovním ruchu, maloobchodě, dopravě a spedici. Zde můžeme jako krajní limity uvést programátora PHP s průměrnou měsíční mzdou těsně nad 30 000 Kč a číšníka s 16 250 Kč.„Zajímavé je, že v současné době roste počet pozic pro absolventy-středoškoláky a klesá podíl těch, kde je vyžadováno vysokoškolské vzdělání. Jedná se o další z důsledků nedostatku volných lidí na trhu práce – firmy snižují nároky na kvalifikaci zaměstnanců i v tomto ohledu,” vysvětluje Michal Novák. Podíl nabídek pro středoškoláky tvoří více než 60 % ze všech, nejvíce jich je v obchodě, výrobě a administrativě. Největší zájem ze strany uchazečů je o pozice prodavač, administrativní pracovník nebo odborný prodejce. Analýzy pracovního portálu Profesia ale poukazují na to, že v netechnických oborech středoškolákům často v zájmu o místa konkurují i lidé s vysokoškolským vzděláním, především absolventi v oboru společenských věd.

Čím oslovit nynější absolventy

Jak jsme již zmínili, odlišné nároky absolventů nejsou až tak záležitostí mezigeneračních rozdílů, jako spíš naladění pracovního trhu, na který vstupují. Při výběru budoucího povolání mladí lidé sledují tři priority: peníze, prostředí a flexibilitu. Chtějí být adekvátně odměňovaní, ale velký důraz kladou i na atmosféru a prostředí, ve kterém plánují trávit velkou část svého času. Záleží jim výrazněji na tom, s jakými budou pracovat lidmi, a zda budou mít možnost ve firmě profesně růst. Slyší na zajímavé výzvy a jsou ochotní vydat ze sebe to nejlepší při práci, která jim dává smysl.

„Budoucího zaměstnavatele hodnotí i podle toho, jakým způsobem se snaží je oslovit a zda uchazečům o práci věnuje patřičnou pozornost. Hodnotí kreativní kampaně využívající moderní komunikační prostředky, ale také to, zda a jakým způsobem někdo zareaguje na zaslaný životopis, jestli a jak jim poskytne zpětnou vazbu k pracovnímu pohovoru, nebo zda získají odpověď na otázky, které je v souvislosti s potenciálním zaměstnavatelem zajímají. Současní absolventi totiž s výběrem prvního zaměstnání tolik nespěchají – realita je nenutí sáhnout po první alespoň trochu přijatelné možnosti, takže vybírají i tři nebo čtyři měsíce,” uzavírá Michal Novák.

Témata:  školství,  práce,  lidé