Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Akciový výhled na druhé čtvrtletí: Vyhoření akcií?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

První čtvrtletí nabídlo úplně všechno. Finanční trhy zažily nejrůznější dramatické situace: od nejsilnějšího zahájení roku za poslední desetiletí po největší denní pohyb indexu VIX za posledních deset let. Ten odhalil, že prodejní volatilita je na finančních trzích tím nejpřecpanějším obchodem. Nyní jsou akcie na mnoha frontách pod tlakem – od hrozby obchodní války po neuspokojivé makroekonomické údaje a regulaci technologických firem. Smysl tak dávají defenzivní rozhodnutí.

Na začátku roku 2018 tlačila inflační očekávání na růst sazeb a zvýšila sebejistotu Fedu, pokud jde o nastíněné směřování křivky sazeb, avšak neuspokojivá čísla tuto jistotu nakonec narušila a inflace se stala největší neznámou současné ekonomiky. Kvůli skandálu Facebooku s únikem údajů zažily technologické akcie první velké zaškobrtnutí trhu za dlouhá léta, což šokovalo investory při představě, že využívání osobních údajů firmami zažije zásadní regulační změny. Spojené státy a Čína navíc míří k obchodnímu střetu, který by mohl ohrozit globální růst.

Země G10 změnily svá makroekonomická očekávání, která byla původně nejlepší od druhého čtvrtletí 2010, na skoro nejhorší výsledky od roku 2013. Zásadní otázkou pro všechny investory nyní je, zda akcie vyhoří a jak řešit snížení rizika.

Fundamentály proti vyhlídkám

Ve druhém čtvrtletí se utkají fundamentály s vyhlídkami. Výnosy za první čtvrtletí budou silné, globální zisky vzrostly o 10 % díky příznivému vývoji globální ekonomiky, které se v posledních šesti měsících dařilo skutečně dobře. Pozornost investorů se upírá jednak k potenciální obchodní válce i k aktuálním neuspokojivým makroekonomickým údajům. Tyto dva hlavní vlivy vrhají stín na výnosy z prvního čtvrtletí, což omezuje důvěru investorů. Naše dynamická alokace aktiv je od února spíše defenzivní, a proto v akciích zůstáváme negativní, protože poměr rizika a výnosu je v tuto chvíli nízký.

Investorům doporučujeme, aby se věnovali jasně defenzivním sektorům, jako je zdravotnictví a spotřební zboží, nebo sektorům citlivým na úrokové sazby včetně energetických a telekomunikačních společností, protože očekávání růstu sazeb by ve druhém čtvrtletí mohla zažít nepříjemné překvapení s tím, jak si trh uvědomí změnu situace.

Budíček pro Silicon Valley

Americký technologický sektor v únoru spadl společně s běžným akciovým trhem. Během dvou týdnů ztratil téměř 11 %, ale touha po růstu nakonec způsobila, že se investoři opět rozhodli vybudovat zásoby technologických akcií a v polovině března sektor dosáhl vůbec maximálních hodnot. Skandál Facebooku s bezpečností údajů však spustil nové kolo prodeje, které jen posílil negativní výrok prezidenta Trumpa o Amazonu. Ten investory vyplašil a vyvolal obavy, že brzy dojde k regulaci společnosti Amazon.

I přes to se tři průmyslové skupiny, které tvoří světový technologický sektor v prvním čtvrtletí dostaly mezi pět odvětví s nejlepšími výsledky v tomto období. Během prvního kvartálu vzrostlo na světových akciových trzích jen sedm z dvaceti čtyř průmyslových skupin.

To jen ukazuje na sílu tohoto segmentu trhu. Pokud jde o hodnotu, americký technologický sektor se od roku 1994 obchoduje pouhých 8 % nad svým historickým průměrem, zatímco index S&P 500 je hodnocen na 21 % nad průměrem. Americký technologický sektor byl v březnu 2018 hodnocen 22 % nad indexem S&P 500. Avšak to je jen přirozené vzhledem k tomu, že od roku 1994 přinesl anualizovaný růst ve výši 8,3 %, ve srovnání s růstem 4,7 % indexu S&P 500. Jedna věc je historie, druhá jsou vyhlídky do budoucna.

Posledních 15 let bylo jedinečných v tom, že lidé začali otevírat své soukromí. V podstatě prodali své soukromé údaje za internetové služby zdarma na Googlu, Facebooku, Twitteru a LinkedInu. Dobrovolně podepsali smluvní podmínky s firmami, jako je Apple a Amazon, kterým dovolili široce využívat jejich osobní údaje. Časem se kyvadlo vychýlí na opačnou stranu a lidé budou své osobní údaje více chránit.

Skandál s únikem dat Facebooku se stal ilustrací toho, co je špatného na tom, že technologické firmy používají osobní údaje. Evropská unie však již dlouho podniká aktivní kroky směřující ke kontrole nad dominantními americkými technologickými firmami. Facebook tak dostal pokutu za nesprávné informování o nákupu aplikace WhatsApp. Vzpomeňme také na případ nezaplacených daní společnosti Apple v Evropě (Apple se nakonec v prosinci 2017 dohodl na doplacení 15,4 mld. USD). Případně rekordní pokuta pro Google ve výši 2,7 mld. USD v prvním antitrustovém případu. Ostatní země rozhodnutí Evropy sledují a zvažují, jak tvrdý postoj vůči technologickým společnostem používajícím osobní údaje zaujmout.

Naše předpověď je taková, že evropská Směrnice o ochraně osobních údajů (GDPR), která vstoupí v platnost 25. května 2018, a připravované zavedení daně z obratu pro technologické firmy, představují jen začátek širšího zákroku a regulace největších technologických společností. Další země budou následovat, což ovlivní dlouhodobý zisk těchto firem. GDPR v podstatě představuje konec skvělých internetových obchodů, jak uvádí Harvard Business Review.

Z dlouhodobého hlediska nevidíme technologie negativně, ale naše předpověď je, že mezi úspěšné technologické firmy se budou stále více řadit ty, které vytvářejí technologická řešení bez použití osobních údajů. To by mělo zahrnovat technologie na výrobu baterií, robotiku, případně řešení pro automatizaci. Investorům bychom poradili, aby se vyhnuli velkým technologickým firmám, které využívají obrovské objemy osobních údajů, a zaměřili se na menší firmy využívající mezer na technologickém trhu.

Investujte do dlouhodobých trendů

Výzkum a komentáře týkající se světových akcií se obvykle točí kolem regionů a odvětví. Kromě toho jsou zde špičkové akcie, jako je Apple a Amazon, kterým se obvykle věnuje nadměrná pozornost díky tomu, že investiční svět ovládají volně plovoucí kapitálové akciové indexy. V současném pohledu na akciové trhy je však jeden zásadní problém a to, že ignoruje vysoké propojení napříč trhy způsobené globalizací a nevšímá si důležitých společenských „mega trendů“.

V rychle se měnícím odvětví ETF vytváří několik poskytovatelů nové a zajímavé ETF týkající se vznikajících akciových témat, která byla dříve dostupná pouze odborným investorům. Naším cílem pro rok 2018 je nabídnout nápady a názory o zásadních tématech, která budou naši společnost formovat v nadcházejících desetiletích.

Podle našeho předběžného průzkumu zahrnují nejzajímavější akciová témata pro rok 2018 technologie baterií, novinky ve farmacii, e-commerce, americkou energetickou infrastrukturu a kyber-bezpečnost. Tyto oblasti mají ve druhém čtvrtletí potenciál poskytnout nejlepší výsledky. Na druhé straně spektra se objevují méně zajímavá témata: americké technologie, cestování a volný čas, Indie, Vietnam a zpětný odkup.

Poměr rizika k výnosu nevypadá příliš atraktivně

Po devět let trvající globální expanzi dochází ke kolizi několika trendů. Spojené státy a Čína se střetávají v oblasti obchodní politiky, jinde se útočí na všestranné společnosti, což ohrožuje firemní investice a může vést ke zpomalení ekonomiky. Na Blízkém východě dochází k nárůstu geopolitických rizik a tím roste i napětí mezi Spojenými státy a Ruskem. Rostoucí regulace technologických firem by také mohla ovlivnit přístup investorů. A navíc Fed stále signalizuje, že bude i nadále zvyšovat sazby, což znamená vyšší ceny peněz. To znamená, že investoři by měli začít snižovat expozici v nefinančních společnostech s vysokým pákovým efektem.

Doporučujeme spíše vyrovnaná portfolia s akciovou expozicí zaměřenou na defenzivní odvětví. V dlouhodobém horizontu, tj. pět až sedm let, se bude akciím pravděpodobně dařit lépe než dluhopisům, za předpokladu, že se svět nedostane do zdlouhavého období deflace a nízkého růstu.

Témata:  akcie ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy