Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Komentář k nové úpravě hromadných žalob

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jan Zýka / INCORP images

Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele a hlavní právník České bankovní asociace, se vyjádřil k připravované nové úpravě hromadných žalob, jíž se dnes věnovala Vláda ČR.

Vláda na svém dnešním zasedání podpořila návrh věcného záměru zákona o hromadných žalobách, který předložilo ministerstvo spravedlnosti. Právní úprava hromadných žalob může mít mnoho podob.

Podoba prosazovaná doposud Ministerstvem spravedlnosti je inspirovaná americkou úpravou „class action“ charakterizovanou tzv. principem opt-out, což je v evropském i českém právním kontextu cizorodý koncept, vůči kterému lze v odborné a dotčené veřejnosti zaznamenat řadu zásadních výhrad. Návrh Ministerstva spravedlnosti v podstatě ignoruje existující doporučení Evropské komise z r. 2015 o hromadných žalobách a s největší pravděpodobností jde i proti duchu nyní připravované evropské směrnice na toto téma, která jednoznačně upřednostňuje hromadné žaloby založené na principu „opt-in“, jenž předpokládá alespoň minimální iniciativu ze strany osob poškozených protiprávním jednáním.

Bylo by nanejvýš vhodné vyčkat, kam se evropská inciativa ubere, neboť v opačném případě hrozí, že zdejší právní úprava nebude s tou evropskou kompatibilní. Je také otázka, zda hromadné žaloby upravovat samostatným zákonem, resp. zda by nebylo z hlediska přehlednosti právního řádu zařadit tuto úpravu do připravované rekodifikace pravidel občanského soudního řízení. Neznamená to, že jsme proti konceptu hromadných žalob, ale věci by určitě neprospělo, kdyby tato iniciativa nebyla tlačena silově a bez náležité a velmi citlivé úvahy o výhodách a rizicích té či jiné podoby tohoto nástroje, což ostatně velmi silně naznačila i nedávná odborná debata na toto téma na jednání Podvýboru Hospodářského výboru pro ochranu spotřebitele.

Podle vyjádření Ministerstva spravedlnosti lze očekávat, že návrh paragrafovaného znění zákona bude vládě předložen zhruba v horizontu jednoho roku.

Témata:  právo zákony vláda

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.