Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Komentář k nové úpravě hromadných žalob

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jan Zýka / INCORP images

Filip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele a hlavní právník České bankovní asociace, se vyjádřil k připravované nové úpravě hromadných žalob, jíž se dnes věnovala Vláda ČR.

Vláda na svém dnešním zasedání podpořila návrh věcného záměru zákona o hromadných žalobách, který předložilo ministerstvo spravedlnosti. Právní úprava hromadných žalob může mít mnoho podob.

Podoba prosazovaná doposud Ministerstvem spravedlnosti je inspirovaná americkou úpravou „class action“ charakterizovanou tzv. principem opt-out, což je v evropském i českém právním kontextu cizorodý koncept, vůči kterému lze v odborné a dotčené veřejnosti zaznamenat řadu zásadních výhrad. Návrh Ministerstva spravedlnosti v podstatě ignoruje existující doporučení Evropské komise z r. 2015 o hromadných žalobách a s největší pravděpodobností jde i proti duchu nyní připravované evropské směrnice na toto téma, která jednoznačně upřednostňuje hromadné žaloby založené na principu „opt-in“, jenž předpokládá alespoň minimální iniciativu ze strany osob poškozených protiprávním jednáním.

Bylo by nanejvýš vhodné vyčkat, kam se evropská inciativa ubere, neboť v opačném případě hrozí, že zdejší právní úprava nebude s tou evropskou kompatibilní. Je také otázka, zda hromadné žaloby upravovat samostatným zákonem, resp. zda by nebylo z hlediska přehlednosti právního řádu zařadit tuto úpravu do připravované rekodifikace pravidel občanského soudního řízení. Neznamená to, že jsme proti konceptu hromadných žalob, ale věci by určitě neprospělo, kdyby tato iniciativa nebyla tlačena silově a bez náležité a velmi citlivé úvahy o výhodách a rizicích té či jiné podoby tohoto nástroje, což ostatně velmi silně naznačila i nedávná odborná debata na toto téma na jednání Podvýboru Hospodářského výboru pro ochranu spotřebitele.

Podle vyjádření Ministerstva spravedlnosti lze očekávat, že návrh paragrafovaného znění zákona bude vládě předložen zhruba v horizontu jednoho roku.

Témata:  právo zákony vláda

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.