Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co je příčinou problému eurozóny?

Prapůvodním problémem současné eurokrize nejsou enormní vládní dluhy, ale krize platební bilance, která se skrývala za jednotnou měnovou unii. Analytik ČSOB Jan Čermák soudí, že k vyřešení krize bude muset vzniknout dvourychlostní eurozóna.

"Evropa se stává čím dál více dvourychlostní. Nikoliv však v definici, kterou se nám snaží vnutit političtí komentátoři - neboli v tom smyslu, že v EU existují dvě skupiny zemí: jedna co se snaží rychle integrovat a druhá co nehodlá veškeré kompetence předat do Bruselu. Dvourychlostní členění zemí EU spočívá jednoduše v tom, jak se v posledním období jednotlivým zemím daří," vysvětlil Čermák.

Do Evropy, která se pohybuje, nehledě na to co se děje ve světě, stále v před, tak patří nepochybně Německo, jehož míra nezaměstnanosti se dostala podle nejčerstvějších dat na nejnižší úroveň od sjednocení země. K rychlejšímu Německu pak patří všechny jeho hospodářské satelity z jeho blízkého okolí. Do stávající skupiny, tedy té zpomalující, patří v podstatě celý jih eurozóny spolu s Maďarskem a možná i Irskem. "Už delší dobu se snažíme argumentovat, že prapůvodním problémem současné eurokrize nejsou vládní dluhy (snad s výjimkou Řecka), ale krize platební bilance, která byla dlouhodobě maskována existencí měnové unie. Má-li být přitom tato krize potlačena, pak musí dojít přesně k tomu, že se stane eurozóna dvourychlostní. Neboli fakticky dojde k tomu, že ekonomiky s přebytkovou platební bilancí (Německo & spol.) budou zahřáty na nezdravě vysokou provozní teplotu a naopak ekonomiky s deficity platební bilance (jižní křídlo EMU) budou náležitě ochlazeny. V praxi by to mělo také makroekonomicky znamenat, že na severu měnové unie poroste inflace výrazně rychleji než na jihu, čímž by se celý systém mohl přiblížit kýženému stavu rovnováhy," dodal analytik ČSOB. To by se bezprostředně dotklo také české ekonomiky. "Pochopitelně, pokud vezmeme úvahu o dvourychlostní Evropě, a tím pádem i o dlouhodobě přehřívající se ekonomice Německa, za svou, pak dojdeme k poněkud nečekaném závěru, že české ekonomice (jakožto jednomu ze satelitů Německa) by se nakonec až tak špatně vést nemuselo," upozornil Čermák s tím, že jde o natolik kacířskou myšlenku, že se jí neodvažuje vydávat za hlavní ekonomický scénář ČSOB. "Prozatím tak zůstáváme v hlavním analytickém proudu, který včera například reprezentoval ministr financí Kalousek kdy hlásal, že bude více méně zle. Nicméně, nedojde-li v eurozóně k velkému průšvihu, možná se kacířské úvahy o svižném růstu budou nakonec hodit," podotkl analytik ČSOB.

Témata:  ekonomika krize

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.