Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Co je příčinou problému eurozóny?

Prapůvodním problémem současné eurokrize nejsou enormní vládní dluhy, ale krize platební bilance, která se skrývala za jednotnou měnovou unii. Analytik ČSOB Jan Čermák soudí, že k vyřešení krize bude muset vzniknout dvourychlostní eurozóna.

"Evropa se stává čím dál více dvourychlostní. Nikoliv však v definici, kterou se nám snaží vnutit političtí komentátoři - neboli v tom smyslu, že v EU existují dvě skupiny zemí: jedna co se snaží rychle integrovat a druhá co nehodlá veškeré kompetence předat do Bruselu. Dvourychlostní členění zemí EU spočívá jednoduše v tom, jak se v posledním období jednotlivým zemím daří," vysvětlil Čermák.

Do Evropy, která se pohybuje, nehledě na to co se děje ve světě, stále v před, tak patří nepochybně Německo, jehož míra nezaměstnanosti se dostala podle nejčerstvějších dat na nejnižší úroveň od sjednocení země. K rychlejšímu Německu pak patří všechny jeho hospodářské satelity z jeho blízkého okolí. Do stávající skupiny, tedy té zpomalující, patří v podstatě celý jih eurozóny spolu s Maďarskem a možná i Irskem. "Už delší dobu se snažíme argumentovat, že prapůvodním problémem současné eurokrize nejsou vládní dluhy (snad s výjimkou Řecka), ale krize platební bilance, která byla dlouhodobě maskována existencí měnové unie. Má-li být přitom tato krize potlačena, pak musí dojít přesně k tomu, že se stane eurozóna dvourychlostní. Neboli fakticky dojde k tomu, že ekonomiky s přebytkovou platební bilancí (Německo & spol.) budou zahřáty na nezdravě vysokou provozní teplotu a naopak ekonomiky s deficity platební bilance (jižní křídlo EMU) budou náležitě ochlazeny. V praxi by to mělo také makroekonomicky znamenat, že na severu měnové unie poroste inflace výrazně rychleji než na jihu, čímž by se celý systém mohl přiblížit kýženému stavu rovnováhy," dodal analytik ČSOB. To by se bezprostředně dotklo také české ekonomiky. "Pochopitelně, pokud vezmeme úvahu o dvourychlostní Evropě, a tím pádem i o dlouhodobě přehřívající se ekonomice Německa, za svou, pak dojdeme k poněkud nečekaném závěru, že české ekonomice (jakožto jednomu ze satelitů Německa) by se nakonec až tak špatně vést nemuselo," upozornil Čermák s tím, že jde o natolik kacířskou myšlenku, že se jí neodvažuje vydávat za hlavní ekonomický scénář ČSOB. "Prozatím tak zůstáváme v hlavním analytickém proudu, který včera například reprezentoval ministr financí Kalousek kdy hlásal, že bude více méně zle. Nicméně, nedojde-li v eurozóně k velkému průšvihu, možná se kacířské úvahy o svižném růstu budou nakonec hodit," podotkl analytik ČSOB.

Témata:  ekonomika krize

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

Rodičovský příspěvek poroste. Vláda schválila jeho navýšení

Vláda dnes schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Nově by měl činit 400 000 korun. U dvojčat nebo vícerčat by se částka zvýšila na 800 000 korun. Navýšení se bude týkat dětí narozených po 1. lednu 2027. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Americké uhlí zlevní světové trhy, evropskou elektřinu ale ne

Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.