Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obyvatelé menších měst a obcí platí za internet nejvíce, nejméně platí v Praze

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nejdražší internet mají domácnosti v menších městech a obcích. Za internetové připojení platí průměrně 550 korun měsíčně. To je ve srovnání s hlavním městem Prahou o 20 procent více.

S cenou, stabilitou a rychlostí připojení jsou zákazníci nejméně spokojeni v Karlovarském a Ústeckém kraji. Vyplývá to z průzkumu společnosti AIM, který se uskutečnil mezi 1500 respondenty od prosince loňského roku do 15. ledna.

Zatímco v Praze seženete rychlý a stabilní internet mnohdy i za méně než 300 korun měsíčně, obyvatelé menších měst a obcí, kde není vybudovaná kvalitní infrastruktura, si musí připlatit. Přestože mají nestabilní a pomalejší internet, zaplatí obvykle dvojnásobně více než lidé ve velkém městě.

Zákazníky, kteří žijí v místech s nedostatečnou infrastrukturou sítí, trápí vysoká cena, ale i nízká rychlost a stabilita připojení. „Přestože internet dorazil do České republiky už před 26 lety a české firmy dnes vytvoří třetinu tržeb na internetu, stále existují odlehlá místa, kam se zavedení rychlého internetu zatím neplánuje. Přitom internetová přípojka patří k takřka samozřejmému vybavení českých domácností i firem. Pokud v místě není žádné nebo kvalitní připojení k internetu, jsou zákazníci odkázáni na jiné druhy připojení typu Wi-Fi, které však přináší nejen menší stabilitu, ale také vyšší vstupní náklady a komplikace při realizaci,“ říká Jakub Jánský, obchodní ředitel AIM.

Komplikovaná výstavba nových optických spojů spojená s velkou administrativní zátěží nebo nevyužité dotace z Evropské unie pak vedou k nespokojenosti místních obyvatel. Přestože operátoři investují do rozšíření sítí, jde to velmi pomalu. Dotace z Evropské unie, které mají pomoci optickou infrastrukturu vybudovat, nejsou ani z poloviny využívané. Lidem pak nezbývá, než platit vysoké částky za nestabilní a pomalý internet.

V regionech obvykle bývá několik místních poskytovatelů internetu. Ti ale zákazníkům nabízí podobné ceny. Vyjednat si nižší měsíční částku je pak nemožné. „V případě, že domácnost využívá internet i satelit a za obě služby platí zvlášť, dostane se na výrazně vyšší částku, než jakou platí stejná domácnost v Praze nebo v Hradci Králové. Zároveň si lidé z větších měst, kde je větší konkurence mezi poskytovateli jednotlivých připojení, umí vyjednat nižší cenu,“ upřesňuje Jakub Jánský. Podle průzkumu jsou, s poměrem cena, stabilita a rychlost, lidé nejvíce spokojeni v Praze, v Plzeňském nebo Středočeském kraji.

Nejvíce spokojených bylo podle průzkumu zaznamenáno mezi zákazníky s kabelovým připojením (80 procent spokojeno). Naopak nejméně spokojených je uživatelů připojených pomocí mobilního připojení (60 procent nespokojených) a WiFi (40 procent nespokojených).

Podle Jakuba Jánského mohou hledat řešení i zástupci jednotlivých měst a obcí, kde ještě není infrastruktura vybudována. Rychlost výstavby potřebné infrastruktury podle něj závisí mimo jiné i na délce povolovacího řízení na úřadech a také na ochotě zástupců obcí se touto otázkou zabývat. V místech, kde není jiný typ připojení než WiFi nebo dokonce vůbec žádné připojení, je podle Jánského ideální možností zavedení optických kabelů až do bytů. Ty mohou nabídnout nejen stabilitu, ale i rychlost internetu až 250 Mbps.

Témata:  internet,  obce, města

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

30. září 2026 12:55

Plyn může v zimě výrazně zdražit. Evropa má před topnou sezonou nižší zásoby

Evropa vstupuje do topné sezony s nižšími zásobami plynu než před rokem. Pokud přijde dlouhá a studená zima, nemusí být hlavním problémem jeho fyzický nedostatek, ale prudký růst cen. Ten by mohl zasáhnout průmysl i domácnosti.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.