Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obyvatelé menších měst a obcí platí za internet nejvíce, nejméně platí v Praze

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nejdražší internet mají domácnosti v menších městech a obcích. Za internetové připojení platí průměrně 550 korun měsíčně. To je ve srovnání s hlavním městem Prahou o 20 procent více.

S cenou, stabilitou a rychlostí připojení jsou zákazníci nejméně spokojeni v Karlovarském a Ústeckém kraji. Vyplývá to z průzkumu společnosti AIM, který se uskutečnil mezi 1500 respondenty od prosince loňského roku do 15. ledna.

Zatímco v Praze seženete rychlý a stabilní internet mnohdy i za méně než 300 korun měsíčně, obyvatelé menších měst a obcí, kde není vybudovaná kvalitní infrastruktura, si musí připlatit. Přestože mají nestabilní a pomalejší internet, zaplatí obvykle dvojnásobně více než lidé ve velkém městě.

Zákazníky, kteří žijí v místech s nedostatečnou infrastrukturou sítí, trápí vysoká cena, ale i nízká rychlost a stabilita připojení. „Přestože internet dorazil do České republiky už před 26 lety a české firmy dnes vytvoří třetinu tržeb na internetu, stále existují odlehlá místa, kam se zavedení rychlého internetu zatím neplánuje. Přitom internetová přípojka patří k takřka samozřejmému vybavení českých domácností i firem. Pokud v místě není žádné nebo kvalitní připojení k internetu, jsou zákazníci odkázáni na jiné druhy připojení typu Wi-Fi, které však přináší nejen menší stabilitu, ale také vyšší vstupní náklady a komplikace při realizaci,“ říká Jakub Jánský, obchodní ředitel AIM.

Komplikovaná výstavba nových optických spojů spojená s velkou administrativní zátěží nebo nevyužité dotace z Evropské unie pak vedou k nespokojenosti místních obyvatel. Přestože operátoři investují do rozšíření sítí, jde to velmi pomalu. Dotace z Evropské unie, které mají pomoci optickou infrastrukturu vybudovat, nejsou ani z poloviny využívané. Lidem pak nezbývá, než platit vysoké částky za nestabilní a pomalý internet.

V regionech obvykle bývá několik místních poskytovatelů internetu. Ti ale zákazníkům nabízí podobné ceny. Vyjednat si nižší měsíční částku je pak nemožné. „V případě, že domácnost využívá internet i satelit a za obě služby platí zvlášť, dostane se na výrazně vyšší částku, než jakou platí stejná domácnost v Praze nebo v Hradci Králové. Zároveň si lidé z větších měst, kde je větší konkurence mezi poskytovateli jednotlivých připojení, umí vyjednat nižší cenu,“ upřesňuje Jakub Jánský. Podle průzkumu jsou, s poměrem cena, stabilita a rychlost, lidé nejvíce spokojeni v Praze, v Plzeňském nebo Středočeském kraji.

Nejvíce spokojených bylo podle průzkumu zaznamenáno mezi zákazníky s kabelovým připojením (80 procent spokojeno). Naopak nejméně spokojených je uživatelů připojených pomocí mobilního připojení (60 procent nespokojených) a WiFi (40 procent nespokojených).

Podle Jakuba Jánského mohou hledat řešení i zástupci jednotlivých měst a obcí, kde ještě není infrastruktura vybudována. Rychlost výstavby potřebné infrastruktury podle něj závisí mimo jiné i na délce povolovacího řízení na úřadech a také na ochotě zástupců obcí se touto otázkou zabývat. V místech, kde není jiný typ připojení než WiFi nebo dokonce vůbec žádné připojení, je podle Jánského ideální možností zavedení optických kabelů až do bytů. Ty mohou nabídnout nejen stabilitu, ale i rychlost internetu až 250 Mbps.

Témata:  internet obce, města

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.