Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Průmyslové podniky měly i vlastní učňovská střediska. V devadesátých letech se tato tradice zpřetrhala

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

V minulosti bylo běžnou praxí, že měly průmyslové podniky i vlastní učňovská střediska. Nejinak tomu bylo v napajedelské Fatře. Žáci mohli už během výuky poznávat svoje budoucí povolání. I díky tomu se vytvářel většinou celoživotní vztah zaměstnanců k jednotlivým firmám.

V devadesátých letech však došlo k zpřetrhání této tradice a učňovská střediska ve firmách, včetně toho ve Fatře, pomalu mizela. Potřeba kvalitních zaměstnanců však zůstává. Jak se s tím průmyslové podniky vyrovnávají? Berou si inspiraci z dob dávno minulých a vytvářejí nové personální projekty. Třeba jako ve Fatře.S mladými je potřeba pracovat už ve škole

Pro tuto tradiční plastikářskou společnost se pomyslným znovuzrozením učňovského vzdělávání stal školní rok 2016/2017. Tehdy Fatra zahájila poskytování dlouhodobých odborných praxí žákům 2. ročníku oboru gumař-plastikář ze Střední průmyslové školy Otrokovice. Díky tomu celkem 12 žáků získalo ve Fatře teoretické i praktické znalosti z plastikářského oboru. Velkou výhodou napajedelské firmy je totiž vysoká úroveň instruktorů, kteří se žákům věnují přímo v pracovních podmínkách a předávají jim své dlouholeté zkušenosti. Není tedy divu, že někteří z praktikantů chtějí po ukončení studia do Fatry nastoupit jako kmenoví zaměstnanci.Napajedelská Fatra se ale nezaměřuje pouze na středoškoláky. Velmi úspěšný byl také Program Asistent, spočívající v 10měsíční placené stáži pro 9 technologů - čerstvých absolventů zlínské Univerzity Tomáše Bati, Fakulty technologické. Všem těmto inženýrům Fatra následně nabídla zaměstnání, což už nyní nese své ovoce. Díky těmto zaměstnancům vznikají nové výrobky a jejich neotřelý pohled na věc přinesl také návrhy na další zlepšování pracovních postupů. Kromě toho se Fatra věnuje spolupráci se studenty na jejich bakalářských a diplomových pracích. Cílem je uplatnit zde maximální provázanost teorie s praxí. Fatra se zapojila i do projektu Nadaný student, účastní se veletrhů pracovních příležitostí pro studenty, pořádá dny otevřených dveří a exkurze žáků a studentů přímo ve výrobě Fatry. Všechny tyto komunikační aktivity mají jediný cíl – ukázat žákům i studentům, že plastikářství je atraktivním, moderním oborem průmyslové výroby. Zejména poté, co se Fatra rozhodla vstoupit do 4. průmyslové revoluce pomocí moderních technologií a automatizace.

Personalistům pomáhají speciální projekty

Netradiční aktivitou je projekt Století Fatry. Ten byl mimo jiné oceněn na VI. HR Summitu Klubu zaměstnavatelů jakožto třetí nejlepší personální projekt roku 2017. Tato aktivita je určena primárně pro zaměstnance Fatry, kteří díky ní mají možnost aktivně ovlivnit budoucnost celého podniku. Století Fatry si vyzkoušeli také v úvodu zmínění učni. Fatra se díky tomu dozvěděla, jak si mladí představují svého zaměstnavatele. Milé překvapení čekalo i na instruktory učňů. Žáci si totiž pochvalovali, že díky dlouhodobému kontaktu s výrobou a prostřednictvím přenosu zkušeností nemají obavu ze zvládnutí závěrečných zkoušek.Napajedelská Fatra si dobře uvědomuje, jak složitá je aktuální situace na trhu práce a že musí vycházet vstříc požadavkům nové generace pracovníků. Jak je vidět, tak se jí spolupráce se školami v regionu a speciální personální projekty vyplácí.

Témata:  průmysl školství lidé

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.