Rozbujela se dluhová krize, politici působí bezradně

Země eurozóny tak v roce 2011 schválily pro Řecko druhý záchranný úvěr, k němuž mají na rozdíl od prvního úvěru přispět i soukromí věřitelé. Dluhová nákaza se navíc rozšířila i do dalších států bloku, kde se platí jednotnou evropskou měnou - eurem.

Mezinárodní pomoc už čerpá mimo Řecka i Irsko a Portugalsko a problémy se přelily i do Itálie, tedy jedné z velkých evropských ekonomik. V Evropě i v USA tak panují obavy z návratu krize a v ohrožení je i podle řady názorů fungování eurozóny.

Řecko už od jara roku 2010 čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu 110 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu Kč) a na konci července 2011 na mimořádném summitu schválili lídři eurozóny i druhý záchranný úvěr pro Atény ve výši 109 miliard eur. Jeho součástí je mimo jiné i tzv. dobrovolné zapojení soukromého sektoru, kdy by si banky a další investoři měly odepsat 21 procent z nominální hodnoty řeckých státních dluhopisů.
Jako druhá země eurozóny po Řecku muselo v roce 2010 požádat partnery o pomoc kvůli dluhové krizi Irsko, které má dohodnuto pomoc ve výši 85 miliard eur.
 
Portugalská krize pokračovala a 23. března 2011 výnos desetiletých portugalských státních dluhopisů vzrostl až na 8,22 procenta. Politická nestabilita a bezvládí dále hnaly výnosy z portugalských dluhopisů nahoru. To si již Portugalsko nemohlo dovolit. Od počátku dubna (7. 4. 2011) se začalo jednat mezi Portugalskem a trojkou o poskytnutí půjčky. Tu nakonec Portugalsko dostalo až 16. května 2011. Portugalsko si s Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodlo pomoc v objemu 78 miliard eur. V tu dobu už výnosy z portugalských desetiletých státních dluhopisů dosahovaly 9,9 procenta. Že by to ale Portugalsku nějak pomohlo si říci nedá, 13. června agentura Standard & Poor's snížila rating Portugalska na "CCC" z "B". Výnosy z řeckých desetiletých státních dluhopisů v tu dobu dosahovaly už 17,99 procenta.

Lídři eurozóny usilují o zastavení krize zatím spíše pořádáním mimořádných summitů, do ranních hodin probíhajících schůzek a telekonferencí, ale jejich výsledky zatím příliš trhy a Evropu, natož celý svět, o účinnosti nepřesvědčily. Ke konci roku 2011 se tak čím dál více začaly objevovat spekulace a obavy o rozpad eurozóny, konec eura a podobně. Červencový summit eurozóny navýšil garance Evropského fondu finanční stability (EFSF) za úvěry na 780 miliard eur. Podepsána byla i dohoda o vzniku stálého záchranného mechanismu (ESM), který nahradí v polovině roku 2013 EFSF. Tento mechanismus by měl mít výpůjční kapacitu ve výši 500 mld. EUR. Do tohoto fondu nejvíce samozřejmě přispěje Německo, a to celými 27,14 procenty.

Na pozadí politických neúspěchů se v průběhu druhé poloviny roku 2011 neustále stupňoval tlak nejdříve na jižní křídlo eurozóny (Itálie, Španělsko) a později i na jádro měnové unie (Francie, Belgie, Rakousko). Výnosy státních dluhopisů těchto zemí a příslušné úvěrové swapy proti selhání, tedy náklady na pojištění proti selhání (CDS) rychle stoupaly. V případě řady zemí se dostaly na úroveň, kdy je možné veřejné finance z makroekonomického hlediska považovat za dlouhodobě neudržitelné.
 
"Červencový summit EU vypadal nadějně, vázal na sebe značná očekávání a skončil zklamáním. Navržené řešení řeckého dluhu včetně zapojení soukromých investorů bylo jednoznačně nedostatečné. U záchranného fondu EFSF, hlavní linie obrany proti dalšímu šíření krize, byla jen napravena chyba v jeho efektivní kapacitě, která vznikla při jeho zrodu. Náprava nefungujících či chybějících institucí a pravidel pro fungování měnové unie byla minimální," okomentoval pro agenturu Mediafax hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
 
Evropská centrální banka (ECB) pak v srpnu začala opět pomáhat státům eurozóny tím, že začne vykupovat státní dluhopisy postižených zemí (především pak ale Itálie a Španělska) na sekundárním trhu.

S potížemi už ale bojuje i Itálie. Ta 20. září 2011 ztrátila rating, když jí jej S&P snižuje na "A". Výnosy desetiletých italských státních dluhopisů rostou na 5,67 procenta. V listopadu už ale výnos klíčového desetiletého italského dluhopisu překročil hranici sedmi procent, tedy úroveň, po jejímž překonání byly nuceny požádat o mezinárodní pomoc vlády Řecka, Irska a Portugalska. Zadlužení Itálie dosahuje zhruba 1,9 bilionu eur (zhruba 47,8 bilionu Kč), tedy nejvíce z celé eurozóny. V poměru k HDP zadlužení dosahuje 120 procent, což je po Řecku druhý nejhorší výsledek. Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi se stal jedním z řady evropských lídrů, kteří ve svých funkcích skončili kvůli dluhové krizi, kdy jej nahradil Mario Monti.

Pak 29. září 2011 získal fond EFSF nové zbraně. Fond EFSF by měl být navýšen a prostředky budou moci být použity i na rekapitalizaci bank. To se ale musí schválit na úrovni parlamentů všech členských států eurozóny. Problémy dělá především Slovensko, které není jednotné. Nakonec schválení tohoto fondu končí pádem vlády Ivety Radičové a vypsáním předčasných voleb, což byla cena za hlasy opozice. Radičová nicméně z křesla premiérky neodešla, povede Slovensko totiž až do dalších voleb.
 
V říjnu (27. 10. 2011) se pak lídři eurozóny dohodli na zvýšení efektivity EFSF a dojednali s bankami na odpisech řeckých dluhů o 50 procent a rozhodli o rekapitalizaci evropských bank na devět procent. Odpisy řeckých dluhopisů ale výrazně poznamenaly hospodaření evropských bank.

"Říjnový summit EU také nepřinesl průlom. Ořezání řeckého dluhu se sice zvýšilo, ale bylo navrženo nešťastným způsobem, který by vedl ke snížení dluhu ze 160 procent HDP pouze na 120 procent HDP, což stále představuje neudržitelné veřejné finance. Navýšení obranného valu EFSF počítá s účastí neevropských zemí a pákovým efektem v podobě částečných záruk za dluhopisy vybraných zemí eurozóny. Jenže zbytek světa nejeví žádnou ochotu riskovat peníze na záchranu eura a finančnímu inženýrství také nikdo příliš nevěří," uvedl Marek.
 
Vemi sledovaná byla také změna vlády v Řecku, kde kabinet Jorgose Papandrea skončil poté, kdy Papandreu šokoval celý svět návrhem uspořádat referendum o tom, zda Řecko vůbec chce od Evropské unie půjčky. To lídry Evropské unie řádně pohoršilo. Papandreu následně po vlně kritiky snášející se na jeho hlavu ze všech možných koutů světa návrh stáhl a podal demisi. Výnosy z řeckých státních dluhopisů 2. listopadu 2011 vzrostly na 29,95 procenta.

Novým řeckým premiérem se stal bývalý viceprezident Evropské centrální banky Lukas Papadimos, od něhož si kde kdo slibuje, že zajistí do únorových předčasných voleb zemi finanční pomoc a bude pokračovat v úsporných ekonomických opatřeních.
 
Žádné z těchto opatření ale nikam nevedlo. Výnosy ze státních dluhopisů nadále rostly, země měly čím dál více problémů s upsáním svých dluhopisů na trhu. To se dotklo i samotného Německa, které se bralo jako "krizí nedotknutelné". Politici jsou bezradní a nevědí, jak mají dále postupovat.
 
Mezinárodní ratingová agentura ratingová agentura Standard & Poor's 5. prosince 2011 varovala, že by kvůli dluhové krizi mohla snížit rating 15 zemím eurozóny. Do tří měsíců tak o nejvyšší rating může přijít například i největší evropská ekonomika - Německo, které má nejvyšší rating AAA. Standard & Poor's tehdy uvedla, že o hromadném snížení ratingových známek uvažuje především kvůli přetrvávající nejednotnosti evropských politiků při řešení dluhové krize. Podle S&P je pravděpodobnost hospodářského propadu celé eurozóny v příštím roce 40 procent.
 
Evropské banky podle vyjádření Evropského bankovního úřadu (EBA) z 8. prosince 2011 potřebují získat 114,7 miliardy eur (cca 2,9 bil. Kč) na obnovení důvěry a dosažení cíle navýšení kapitálové přiměřenosti na devět procent do června roku 2012. Ještě v říjnu přitom Evropský bankovní úřad odhadl, že evropské banky budou potřebovat zhruba 106 miliard eur. Ze 71 testovaných evropských bank jich bude potřebovat podle bankovního úřadu další kapitál 31. Nejvíce se potřeba nového kapitálu oproti říjnovému odhadu zvedla u německých bank, a to na 13,1 miliardy eur z 5,2 miliardy eur. Banky ve Španělsku budou podle EBA potřebovat 26,2 miliardy eur, v Itálii 15,4 miliardy eur, ve Francii 7,3 miliardy eur (místo v říjnu odhadovaných 8,8 miliardy eur). U Řeků zůstal odhad na 30 miliardách eur, ale to je ovlivněno podle EBA i současnou zahraniční pomocí. "Na základě doporučení budou vnitrostátní orgány požadovat, aby banky předložily do 20. ledna své podrobné plány opatření, která hodlají přijmout k dosažení stanovených cílů. Tyto plány budou muset být schváleny vnitrostátními orgány a přezkoumány a konzultovány s EBA a dalšími příslušnými orgány v rámci kolegia orgánů dohledu v případě potřeby," uvedla v dokumentu ve čtvrtek EBA.
 
Začalo se dokonce mluvit o změně smlouvy o EU, kterou prosazovala především německá kancléřka Angela Merkelová společně s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Proti tomu se ale bouřily některé další členské státy Evropské unie.

Aby toho nebylo málo, na řadu přišel další summit - 8. a 9. prosince 2011. Eurozóna se na něm dohodla na přísnější fiskální disciplíně, souhlasili s ní všichni členové bloku, ve kterém se platí jednotnou evropskou měnou - eurem. Jednat o nových pravidlech jsou ochotni s výjimkou Británie i všichni další, kteří jsou členy Evropské unie, tedy včetně České republiky. Evropští lídři se na summitu dohodli také na tom, že by země eurozóny a další státy měly podpořit v rámci bilaterálních půjček Mezinárodní měnový fond (MMF) finanční injekcí ve výši 200 miliard eur (cca 5,1 bil. Kč), z toho 150 miliard eur by mělo jít od členských zemí eurozóny. MMF tak má získat další finanční prostředky k posílení svých zdrojů na boj s dluhovou krizí.

Výnos pětiletých italských státních dluhopisů se 12. prosince vyhoupl nad sedmiprocentní hranici, a to o 36 bazických bodů na 7,108 procenta. Výnos desetiletých italských státních dluhopisů vyskočil o 44 bazických bodů na 6,82 procenta, jejich španělský ekvivalent stoupl o 27 bazických bodů na 6,07 procenta.

Případné snížení nejvyššího ratingu "AAA" Francie by pro zemi podle vyjádření francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho z 12. prosince byl sice další, ale nikoli nepřekonatelný problém. Sarkozy pro Le Monde uvedl, že ratingové agentury označily francouzské banky jako riziko pro hodnocení Francie, ale Evropský bankovní úřad (EBA) naopak oznámil, že francouzské banky budou potřebovat méně dodatečného kapitálu než banky německé. To byla podle francouzského prezidenta "dobrá zpráva" s tím, že z francouzského rozpočtu nepůjde ani jediný cent na zvýšení kapitálu ve francouzských bankách o 7,3 miliardy eur, které podle Evropského bankovního úřadu francouzské banky potřebují. Pokud by ratingové agentury nakonec hodnocení Francii snížily, vláda bude podle Sarkozyho situaci řešit s "chladnou hlavou". "Bylo by to ještě jeden problém, ale nikoli nepřekonatelný," dodal.
 
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy oznámil, že mezivládní smlouvy mezi 26 zeměmi Evropské unie, tedy mimo Velké Británie, o zpřísnění fiskálních pravidel budou do března roku 2012. "Nejpozději začátkem března bude fiskální smlouva podepsána," uvedl Van Rompuy v projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Dohoda na stálém Evropském stabilizačním mechanismu (ESM) bude podle něj oznámena v řádu dní a ratifikována v jednotlivých zemích do poloviny roku 2012.
 
Standard & Poor's poté 13. prosince informovala, že potenciální riziko snížení ratingu zemí a bankovního sektoru eurozóny se zvýšilo. "Státy a banky nadále vykazují nejvyšší riziko snížení ratingu. 25 evropských států a 42 bank je na potenciální listině snížení ratingu," uvedla tehdy Diane Vazzová z agentury Standard & Poor's.
 
Už o den dříve mezinárodní ratingová agentura Moody's uvedla, že v prvním čtvrtletí roku 2012 přezkoumá rating zemí eurozóny i celé Evropské unie. "Absence opatření ke stabilizaci úvěrových trhů v krátkém období znamená, že eurozóna i širší EU zůstávají náchylné k dalším otřesům a soudržnost eurozóny v pokračujícím ohrožení," uvedla tehdy ve zdůvodnění agentura Moody's. "S ohledem na pokračující absenci rozhodujících politických opatření bez ohledu na nedávný summit eurozóny, Moody's Investors Service opakuje svůj záměr přehodnotit hodnocení všech zemí EU v prvním čtvrtletí roku 2012," dodala agentura Moody's.
 
Finanční trhy jsou teď částečně připraveny na případné snížení ratingu Francie, i když i to by patrně způsobilo problémy. Málokdo ale čekal, že o nejvyšší rating AAA by mohlo přijít i Německo. Rating Německa je ale velmi důležitý nejen pro samotné Německo. Od něj se může odvíjet například i hodnocení EFSF.

Švédsko je podle tamní centrální banky Riksbank připraveno půjčit prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu až 100 miliard švédských korun (zhruba 282,2 miliardy Kč) na podporu eurozóny. "Je to rozumné. Mluvíme o částce, která je ve výši až 100 miliard (švédských - pozn. red.) korun," uvedl v polovině prosince 2011 guvernér centrální banky Riksbank Stefan Ingves. To Rusko je podle poradce prezidenta Dimitrije Medveděva ochotno poskytnout prostřednictvím MMF na podporu evropského úsilí o odvrácení dluhové a finanční krize nejméně 10 miliard dolarů.

Španělské ministerstvo financí prodalo v aukci 15. prosince dluhopisy v hodnotě 6,1 miliardy eur a výrazně tak překonalo svůj plán. Odhadovaný cíl Španělska byl přitom v hodnotě 2,5 až 3,5 miliardy eur.
 
Italská poslanecká sněmovna schválila o den později úsporný balík vlády premiéra Maria Montiho ve výši 33 miliard eur. V Itálii pak 19. prosince proběhla osmihodinová stávka státních úředníků právě proti úspornému balíku vlády premiéra Montiho. Stávku svolaly tři významné odborové organizace CGIL, CISL a UIL a přidali se k ní také lékaři, zdravotní sestry, nemocniční pracovníci a vyučující na univerzitách. Učitelé ze základních a středních škol dodrželi jen poslední hodinu stávky, zatímco univerzitní profesoři a administrativní pracovníci stávkují celou dobu. Poštovní zaměstnanci se pak rozhodli stávkovat jen poslední tři hodiny akce.
 
Případný rozpad eurozóny by byl podle vyjádření šéfa ECB Maria Draghiho, který nahradil v čele ECB 1. listopadu Jean- Clauda Tricheta, drahý, výrazně by se podle něj zhoršila především ekonomická situace v zemích, které by se rozhodly vzdát eura. Ochota Draghiho diskutovat o scénáři rozpadu eurozóny, který jeho předchůdce Trichet označil za absurdní, signalizuje podle listu Financial Times (FT) vážnost dluhové krize. Situace v ekonomikách zemí, které by se rozhodly vzdát se eura, by se podle Draghiho výrazně zhoršila.

Kromě toho by to znamenalo porušení legislativy Evropské unie, což by mohlo mít nepředvídatelné následky. "Bylo by to zásadní porušení stávající smlouvy. A když s tím jeden začne, nevíte, kde to skončí," řekl pro FT Draghi. "Země, které by z eurozóny vystoupily, by musely devalvovat měnu, což by vedlo k vysoké inflaci, a strukturální reformy, kterým se v žádném případě nevyhnou, by byly mnohem drastičtější," upozornil Draghi.
 
"Stres se začal přenášet na mezibankovní trhy a negativně ovlivňovat úvěrovou aktivitu bank. Částečně k tomu přispěly také rostoucí regulatorní požadavky na kapitálovou přiměřenost bank," dodal Marek.
 
Polsko 19. prosince oznámilo, že půjčí prostřednictvím MMF šest miliard eur na podporu eurozóny. Polsko bude uvolňovat peníze pro MMF podle vyjádření polského ministra financí Jacka Rostowskiho pro rozhlasovou stanici RMF FM postupně z devizových rezerv centrální banky a transakci automaticky zastaví v případě, pokud by se zhoršila ekonomická situace země.
 
Mezinárodní měnový fond týž den schválil vyplacení 2,9 miliardy eur ze záchranné půjčky Portugalsku. Vydání následuje po druhém formálním přezkumu pokroku fondem. Portugalská ekonomika ve třetím čtvrtletí roku 2011 klesla mezikvartálně o 0,4 procenta a spadla tak do recese. Meziročně pak portugalská ekonomika ve třetím čtvrtletí klesla o 1,7 procenta.

Eurozóna se 19. prosince 2011 dohodla na půjčce 150 miliard eur pro MMF určené na pomoc při stabilizaci eurozóny. Ministři chtěli dosáhnout cíle 200 miliard eur stanoveného hlavními představiteli EU 9. prosince, a to i přes britské odmítnutí. Nepovedlo se. "Čtyři státy mimo eurozónu naznačily svou ochotu podílet se na posílení zdrojů měnového fondu," prohlásil lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, šéf tzv. Eurogroup, po telekonferenci ministrů financí Evropské unie. Agentura AFP napsala, že to jsou Česko, Dánsko, Polsko a Švédsko.

S vyjádřením ohledně ČR ale ministr financí ČR Miroslav Kalousek nesouhlasí a telefonuje redaktorovi agentury Mediafax: "Na dnešní telekonferenci ministerstvo financí jednoznačně informovalo, že česká vláda dosud nerozhodla o tom, zda se připojí (k půjčce MMF - pozn. red.), nebo nepřipojí. To znamená, že informace, které se začaly objevovat, že vydáme ty prostředky, prostě není relevantní," a pokračuje: "V našem případě je to naprostý nesmysl. Já věřím tomu, že Juncker to posouvá tam, kde to chce mít. Neřekli jsme jasné ne, ale také jsme neřekli ano. To je prostě nesmysl"

Podle něj Česko není pod žádným časovým tlakem ohledně rozhodnutí o případné půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu. "Nejsme pod žádným časovým tlakem. Ten mandát je dobrovolný. Já si nyní nedovolím určovat termín. My chceme rozhodnout dobře, nechceme rozhodovat stachanovsky během dvou tří dnů," dodal závěrem pro agenturu Mediafax Kalousek.
 
V pátek 16. prosince 2011 agentura Fitch snížila výhled několika zemí eurozóny. Uvedla tehdy, že může snížit rating několika zemím eurozóny o jeden až dva stupně v průběhu tří měsíců. Riziko snížení ratingu se týká Itálie, Španělska, Irska, Belgie, Slovinska a Kypru. Kromě toho změnila výhled ratingu Francie na negativní ze stabilního. O čtyři dny později pak uvedla, že nejvyšší rating "AAA" Evropského fondu finanční stability (EFSF) záleží do značné míry na udržení nejvyššího ratingu Francie a Německa. Standard & Poor's už začátkem prosince 2011 informovala o obdobné možnosti, tedy že zvažuje snížení nejvyššího ratingu Evropského fondu finanční stability v případě snížení ratingů zemí s nejvyšší známkou AAA. S&P tak zařadila rating EFSF do tzv. režimu pozorování s negativním výhledem s tím, že rating EFSF by z nejvyšší úrovně AAA mohla snížit o jeden či dva stupně.

Italská ekonomika ve třetím čtvrtletí pod tíhou hluboké dluhové krize klesla meziměsíčně o 0,2 procenta. Meziročně pak italský hrubý domácí produkt (HDP) ve třetím čtvrtletí podle dat italského statistického úřadu Istat zveřejněných 21. prosince stoupl o 0,2 procenta. Italská vláda očekává, že tamní ekonomika v roce 2012 klesne o 0,4 procenta.
 
Evropská centrální banka (ECB) začala ve stejný den nabízet v rámci tříletého úvěrového programu komerčním bankám úvěry v celkovém objemu 489,2 miliardy eur. ECB oznámila, že ji o levné financování požádalo až 523 finančních institucí. Zájem o levné tříleté úvěry v rámci programu LTRO (Longer-Term Refinancing Operations), které ve středu vůbec poprvé začala ECB nabízet, má podle agentury Reuters 14 italských bank. Mezi nimi je například UniCredit, Intesa Sanpaolo, Banco Popolare, Banca Popolare di Sondrio, Banca Etruria, Banca Popolare dell'Emilia Romagna nebo Credito Emiliano.
 
Výnosy italských a španělských státních dluhopisů 21. prosince už devátý obchodovací den v řadě klesly. Výnosy desetiletých státních dluhopisů Itálie klesly o 7,5 bazického bodu na úroveň 6,56 procenta. Výnosy jejich španělského ekvivalentu se snížily o čtyři bazické body na 5,09 procenta.
 
Norsko podle tamního premiéra Jense Stoltenberga poskytne Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) 55 miliard norských korun (zhruba 181,9 miliardy Kč) na pomoc při řešení dluhové krize eurozóny. Podle Stoltenberga "je v zájmu Norska pomoci evropským obchodním partnerům, kteří jsou momentálně v obtížné ekonomické situaci". Podporu přislíbili i některé země Evropské unie mimo eurozónu, mimo zatím zůstává Británie, která nesouhlasí s úvěrem jen v tom případě, že by se peníze měly použít výhradně na pomoc eurozóně. Podle informací České televize odmítlo půjčit i Bulharsko.
 
Spotřebitelská nálada v eurozóně v prosinci 2011 podle bleskového odhadu Evropské komise klesla z listopadových minus 20,4 bodu na minus 21,2 bodu. Sentiment spotřebitelů se zhoršil také v rámci celé Evropské unie, kdy klesl z listopadových minus 20,7 bodu na minus 21,9 bodu. Hlavním důvodem jsou obavy ze zpomalení ekonomiky a z dalšího vývoje dluhové krize eurozóny.