Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Eurozóna souhlasí s poskytnutím 150 miliard eur pro MMF

Eurozóna se v pondělí dohodla na půjčce 150 miliard eur pro Mezinárodní měnový fond (MMF) určené na pomoc při stabilizaci eurozóny. Informovala o tom v pondělí agentura AFP s odvolán ím na vládní zdroj z eurozóny.

"Je dohoda na částku 150 miliard eur pro země eurozóny," řekl zdroj AFP.

Evropští lídři se na bruselském summitu Evropské unie začátkem prosince dohodli na tom, že by země eurozóny a další státy měly podpořit v rámci bilaterálních půjček Mezinárodní měnový fond (MMF) finanční injekcí ve výši 200 miliard eur (cca 5,1 bil. Kč), z toho 150 miliard eur by mělo jít od členských zemí eurozóny. MMF tak má získat další finanční prostředky k posílení svých zdrojů na boj s dluhovou krizí.

Zdroj agentury AFP uvedl, že ministři chtěli dosáhnout cíle 200 miliard eur stanoveného hlavními představiteli EU 9. prosince, a to i přes britské odmítnutí.

Telekonference ministrů financí Evropské unie začala kolem 15:30 SEČ a protáhla se podle agentury AFP až na tři a půl hodiny. Kromě posílení zdrojů MMF ministři údajně jednali také o podrobnostech k Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM). Ten by měl proti původním plánům začít platit už v polovině příštího roku. Jeho dřívější zprovoznění má především pomoci uklidnit finanční trhy.

"Výsledek telekonference byl pouze informativní, telekonference neudělala žádný jednoznačný závěr. Ten udělali lídři a teď je na jednotlivých zemích, zda se připojí či nikoli," reagoval na dotaz agentury Mediafax ministr financí České republiky Miroslav Kalousek.

Británie ale nepodpoří žádný plán Evropské unie, který by počítal s poskytnutím půjčky MMF jen s cílem řešení nynější dluhové krize eurozóny. "Británie uvedla, že chce mluvit v této souvislosti se skupinou G20," uvedl podle agentury Reuters nizozemský ministr financí Jan Kees De Jager pro televizi Een Vandaag.

Švédsko je naopak připraveno se plánu zúčastnit, ale jen za podmínky, že si eurozóna bude půjčovat za standardních podmínek, tedy bez jakýchkoli výhod. Švédsko je podle tamního ministra financí ochotno pro MMF přispět maximálně 100 miliardami švédských korun (přes 280 miliard Kč).

Polsko v pondělí oznámilo, že půjčí prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu šest miliard eur na podporu eurozóny. Polsko bude uvolňovat peníze pro MMF podle vyjádření polského ministra financí Jacka Rostowskiho pro rozhlasovou stanici RMF FM postupně z devizových rezerv centrální banky a transakci automaticky zastaví v případě, pokud by se zhoršila ekonomická situace země.

Témata:  krize MMF

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

USA překvapivě skupují vlastní dluh, bitcoin těží z oslabování dolaru

V USA se včera stalo něco, co může být pro trhy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Ministr financí Scott Bessent vytáhl proti vysokým dlouhodobým úrokům poměrně neobvyklou zbraň. Americké ministerstvo financí oznámilo, že nejméně zdvojnásobí objem odkupů starších státních dluhopisů se splatností 10 až 30 let. Zjednodušeně: stát se stane větším kupcem vlastních dlouhodobých dluhopisů.