Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Eurozóna souhlasí s poskytnutím 150 miliard eur pro MMF

Eurozóna se v pondělí dohodla na půjčce 150 miliard eur pro Mezinárodní měnový fond (MMF) určené na pomoc při stabilizaci eurozóny. Informovala o tom v pondělí agentura AFP s odvolán ím na vládní zdroj z eurozóny.

"Je dohoda na částku 150 miliard eur pro země eurozóny," řekl zdroj AFP.

Evropští lídři se na bruselském summitu Evropské unie začátkem prosince dohodli na tom, že by země eurozóny a další státy měly podpořit v rámci bilaterálních půjček Mezinárodní měnový fond (MMF) finanční injekcí ve výši 200 miliard eur (cca 5,1 bil. Kč), z toho 150 miliard eur by mělo jít od členských zemí eurozóny. MMF tak má získat další finanční prostředky k posílení svých zdrojů na boj s dluhovou krizí.

Zdroj agentury AFP uvedl, že ministři chtěli dosáhnout cíle 200 miliard eur stanoveného hlavními představiteli EU 9. prosince, a to i přes britské odmítnutí.

Telekonference ministrů financí Evropské unie začala kolem 15:30 SEČ a protáhla se podle agentury AFP až na tři a půl hodiny. Kromě posílení zdrojů MMF ministři údajně jednali také o podrobnostech k Evropskému stabilizačnímu mechanismu (ESM). Ten by měl proti původním plánům začít platit už v polovině příštího roku. Jeho dřívější zprovoznění má především pomoci uklidnit finanční trhy.

"Výsledek telekonference byl pouze informativní, telekonference neudělala žádný jednoznačný závěr. Ten udělali lídři a teď je na jednotlivých zemích, zda se připojí či nikoli," reagoval na dotaz agentury Mediafax ministr financí České republiky Miroslav Kalousek.

Británie ale nepodpoří žádný plán Evropské unie, který by počítal s poskytnutím půjčky MMF jen s cílem řešení nynější dluhové krize eurozóny. "Británie uvedla, že chce mluvit v této souvislosti se skupinou G20," uvedl podle agentury Reuters nizozemský ministr financí Jan Kees De Jager pro televizi Een Vandaag.

Švédsko je naopak připraveno se plánu zúčastnit, ale jen za podmínky, že si eurozóna bude půjčovat za standardních podmínek, tedy bez jakýchkoli výhod. Švédsko je podle tamního ministra financí ochotno pro MMF přispět maximálně 100 miliardami švédských korun (přes 280 miliard Kč).

Polsko v pondělí oznámilo, že půjčí prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu šest miliard eur na podporu eurozóny. Polsko bude uvolňovat peníze pro MMF podle vyjádření polského ministra financí Jacka Rostowskiho pro rozhlasovou stanici RMF FM postupně z devizových rezerv centrální banky a transakci automaticky zastaví v případě, pokud by se zhoršila ekonomická situace země.

Témata:  krize MMF

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:22

Trhy reagují na Blízký východ: zlato a stříbro klesají

Likviditní výprodej tlačí zlato a stříbro dolů, přičemž pokles není důsledkem změny jejich dlouhodobé role, ale snahy investorů získat hotovost. Po měsících nadprůměrného růstu jsou oba drahé kovy náchylné k prudké likvidaci, zejména kvůli makroekonomickému šoku vyvolanému konfliktem na Blízkém východě. Stříbro klesá výrazněji díky vyšší volatilitě a průmyslové expozici. Jakmile odezní nucený prodej, fundamentální faktory, fiskální napětí, de-dolarizace a riziko stagflace, mohou podpořit návrat obou kovů k růstu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Nabíjení elektromobilů v Česku, Lovosice

Komentář

Konec dieselové éry: Češi prchají k elektromobilům, stará auta ale zůstávají

Válka na Blízkém východě netlačí nahoru jen ceny pohonných hmot, ale přepisuje i to, v čem budou Češi v následujících letech jezdit do práce. Podle dat skupiny AURES Holdings, největšího středoevropského prodejce ojetých vozů pod značkami AAA AUTO a Mototechna, se jen za první čtvrtletí letošního roku prodeje ojetých aut meziročně propadly zhruba o 30 procent. Nejde přitom o to, že by Češi přestali jezdit, ale o rychlou změnu jejich preferencí pod tlakem cen na čerpacích stanicích.